Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Arnošt.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 7, článků celkem: 16378, komentáře < 7 dní: 445, komentářů celkem: 411880, adminů: 60, uživatelů: 5159  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 203 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
112205633
přístupů od 17. 10. 2001

°

GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.

Velikonoční přání 2021 si můžete na portálu Síť víry stáhnout a poslat svým přátelům a známým


Kontrasty: Papež Jan Pavel II. a současná vlna pomluv na jeho osobu.
Katolicismus

poslal oko

Nemůžeme mlčet k současným útokům na sv. Jana Pavla II., které se  v posledních dnech odehrávají v sousedním Polsku.

Vložil: Tomas v Pondělí, 27. březen 2023 @ 10:50:59 CEST (119 čtenářů)
Více... | 1778 bytů | 5 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Život víry: Bůh setře každou slzu
Zkušenosti

poslal Myslivec

Oko:


Vložil: Tomas v Pondělí, 27. březen 2023 @ 10:50:18 CEST (169 čtenářů)
Více... | 4149 bytů | 14 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Z internetu: setkání s Ježîšem
Konspirace

poslal Magdalena07

Milî přátelé, mrkněte se na toto úžasné video o setkání s Ježîšem:

Požehnané dny
Vložil: Tomas v Pondělí, 27. březen 2023 @ 10:49:54 CEST (62 čtenářů)
Více... | 1 komentář | Z internetu | Skóre: 0



Grano Salis: Vulgární útoky na křesťany na Grano Salis- a jak se vymezit zlu?
Etika

poslal brusle7


1/ Na Grano Salis, na veřejném křesťanském portálu, mezi křesťany, vidíme bohužel mnoho i vulgárních  útoků uživatelů na křesťany - a mnoho následných reakcí na tyto útoky. 

2/ Můžeme  se nyní nad jejich příčinami společně zamyslet, co  uživatele k vulgárním útokům vede? 

3/ A jak útokům zabránit, nebo je alespoň zmírnit? Jak zastavit útočníka a jeho zlo, jak bránit napadené uživatele zlem? 

4/ Reakce na útoky jsou dalším důležitým tématem  - jakou volit obranu, sebebranu, nebo ideálně mít odvahu a  obrovskou ctnost - nebát se  obrany bližních po vzoru Krista (tj. nemlčet ke zlu, postavit se mu, nekolaborovat se zlem, jednoznačně bránit oběti).
Vložil: Tomas v Sobota, 25. březen 2023 @ 10:38:46 CET (1401 čtenářů)
Více... | 3852 bytů | 193 komentáře | Grano Salis | Skóre: 0



Teologie: Duchovní péče o Boží lid 12, pá 24. 3. 2023, br. Boháček - Galatským 4.1-11
Kázání

poslal Mikim

CEP Ekumenický překlad, 1979
Gal 4:1-11: "Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho. Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil. Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic. Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou. Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví? Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo."

Poznámka: Zdroj kázání: https://www.youtube.com/watch?v=D95HAyQGgJw
Vložil: Tomas v Sobota, 25. březen 2023 @ 10:36:51 CET (75 čtenářů)
Více... | 3362 bytů | 3 komentáře | Teologie | Skóre: 0



Život víry: Segregace
Katolicismus

poslal Myslivec

Při četbě Písma je patrná velmi ostrá apoštolská segregace mezi božím lidem a nevěřícími (pohany, modláři, svévolníky, zločinci, atd). Prostě lid boží versus ti co z Boha nejsou.


Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?
Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?
Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘ a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘.
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 23. březen 2023 @ 17:05:39 CET (341 čtenářů)
Více... | 6427 bytů | 38 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Grano Salis: Základní pravidla slušnosti /tykání a vykání
Etika

poslal brusle7


zdroj internet: https://www.womanonly.cz/etiketa-tykani-kdy-je-vhodne-ho-navrhnout/


Etiketa vykání a tykání. Kdy je vhodné ho navrhnout?



Rozlišování jednotného a množného čísla při oslovování bývá často zdrojem problémů. Jak by to bylo jednoduché, kdyby se u nás nerozlišovalo tykání a vykání jako například v anglicky mluvících zemích. Máte přehled o tom, jaká jsou pravidla tykání a kdy a kým je vhodné ho navrhnout?
-
Tykání jako výraz přátelství.
-
Tykáme si v rodině, s přáteli, se svými vrstevníky, tykáme dětem a také dalším členům v zájmových organizacích. Tykání někde bývá už i součástí firemní kultury, a to většinou tam, kde jsou si zaměstnanci věkově blízcí. Nabídka tykání představuje ve společnosti výraz přátelství a sympatií. Samotný rituál „potykání“ je snadný, potíž bývá v tom, jak odhadnout vhodnou dobu, kdy přejít od vykání k tykání.Pokud už si s někým začnete tykat, je dobré na to nezapomenout při příštím setkání. Nemělo by to ale být chápáno jako něco automatického, lidé, kteří se neznají, by si samozřejmě měli vykat, pokud se na tykání nedohodnou. 
-
Základní pravidlo.
-
Jestliže se často pohybujete ve společnosti, měli byste pamatovat na základní pravidlo – tykání nabízí společensky významnější osoba, tzn. žena muži, starší člověk mladšímu, nadřízený podřízenému. Žena by měla mít právo určovat vývoj společenského vztahu a měla by tedy tykání navrhovat jako první. Snad jen velmi vážený muž má právo navrhnout tykání ženě. Mladší může požádat staršího, aby mu tykal, přičemž on sám zůstane u vykání. K těmto situacím dochází poměrně často a je to v pořádku, tykání je věc vzájemné dohody. Tykání nemusí být každému příjemné, a pokud je nabídnuto proti společenským pravidlům, je možné ho odmítnout.
-
Tykání na pracovišti.
-
Jsou profese, ve kterých je tykání naprosto nepřijatelné. Určitým mezistupněm mezi vykáním a tykáním je oslovení křestním jménem doprovázené vykáním. Vždy samozřejmě záleží na konkrétní firmě a pracovnících, zda se na tykání dohodnou. Při tykání si člověka pouštíte více k tělu, vztah na pracovišti se tedy na jednu stranu stává přátelštějším, ale na druhou stranu to může být i problém.
-
Pokud se nadřízený bude snažit někomu zadat nepříjemný úkol, bude k vám mít díky tykání určitým způsobem blíže než k ostatním, a je možné, že s takovým úkolem přijde za vámi. A může toho být zneužíváno i naopak, třeba když podřízený následkem divokého nočního hýření ráno nevstane do práce a bude předpokládat, že mu to projde.
-
Ať už si s lidmi kolem vás tykáte nebo vykáte, nemění to nic na tom, že byste k sobě měli být zdvořilí. Slušné vychování a vzájemná úcta by měla být základem v každé kultuře bez ohledu na společenské konvence.
-


Tolik z internetu. Je to srozumitelné?


Je taktní někomu tykat, když si to druhá strana důrazně nepřeje?


Já jsem se s tím ještě nikde v životě netkala, vyjma zde  na Granosalis, tak se ptám, jakou s tím máte zkušenost v realitě vy? 


Vložil: Tomas v Čtvrtek, 23. březen 2023 @ 17:04:40 CET (218 čtenářů)
Více... | 22 komentáře | Grano Salis | Skóre: 0



Z internetu: Spravedlnost?
Společnost

poslal Nepřihlášený

https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-tobik-z-ostravy-bojuje-s-osudem-zna-vic-ordinaci-nez-dospeli-40425990



Po přečtení toho článku se nenajde nikdo, kdo by hlásal, že existuje nějaká spravedlnost. Nikomu neublížil, ale musí trpět. I jeho rodina. 
Vložil: Tomas v Středa, 22. březen 2023 @ 09:02:57 CET (80 čtenářů)
Více... | 1 komentář | Z internetu | Skóre: 0



Kontrasty: Nepohodlná kontroverze
Katolicismus

poslal brusle7


Katolíci prý označují hledající lidi, kteří mají svůj vlastní názor, za kontroverzní a obávané lidi ve farnostech.

Máte s tím někdo nějakou  zkušenost?

Jak těmto lidem pomoci, aby nebyla jejich víra a názory na cestě k Bohu sektářsky pošlapávány a zadupávány, umlčovány?

 


Vložil: Tomas v Středa, 22. březen 2023 @ 09:00:09 CET (444 čtenářů)
Více... | 49 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Kontrasty: Bojíte se pravdy? K čemu je církev?
Žhavá témata

poslal Frantisek100

Re: Neskončí svět katastrofální atomovou sebevraždou??!! (Skóre: 1)
Vložil:
Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 19. březen 2023 @ 13:46:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )Kde a od koho se v tobě vzala tahle rétorika smrti, Františku? Z Bible to není !

]

Vložil: Tomas v Středa, 22. březen 2023 @ 08:59:23 CET (135 čtenářů)
Více... | 3584 bytů | 6 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Historie: Mojžíšova hora Sinaj
Biblická archeologie

poslal Mikim

Chybí tady téma na výběr Biblická archeologie na toto téma je spousta videí na Youtube


https://youtu.be/dbLl5q2w-1s#mce_temp_url#

Pěkně zpracované video...


Poznámka: Doplněno téma Biblická archeologie. (pozn. red.)
Vložil: Tomas v Pondělí, 20. březen 2023 @ 09:06:26 CET (182 čtenářů)
Více... | 15 komentáře | Historie | Skóre: 0



Grano Salis: Modlitba za účastníky Grano Salis
Ekumenismus

poslal oko

Boží záměry nejsou jako záměry člověka, neboť člověk se dívá na zevnějšek, ale Jahve se dívá do srdce.
(1 Sam 16,7).
Vložil: Tomas v Neděle, 19. březen 2023 @ 10:50:14 CET (807 čtenářů)
Více... | 1213 bytů | 125 komentáře | Grano Salis | Skóre: 0



Život víry: Jak v praktickém životě rozpoznávat, co je skutečně Boží vůlí?
Žhavá témata

poslal oko

Křesťan, jako dítě Boží by měl žít způsobem, aby se líbil Bohu, aby konal skutky, které pro něho nebeský otec připravil.(Ef 2,10).
Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.

Vložil: Tomas v Neděle, 19. březen 2023 @ 10:49:35 CET (354 čtenářů)
Více... | 4429 bytů | 49 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Z internetu: Pomluvy nebo pravda? (Jan Pavel II.)
Etika

poslal brusle7


Věděl Jan Pavel II. o zneužívání dětí kněžími a nezasáhl, nebo jde o pomluvu s účelem diskreditovat jej? Přikládám aktuální sérii článků z posledních dnů:


https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/papez-jan-pavel-ii-sexualni-zneuzivani-deti-cirkev-tvn24-polsko.A230307_203404_zahranicni_kha


https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jan-pavel-ii-podle-reportaze-tvn24-vedel-o-tom-ze-knezi-zneuzivaji-deti/2335701?utm_source=rss&utm_medium=feed


https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-kult-polskeho-papeze-se-droli-wojtyla-vedel-o-zneuzivani-tvrdi-svedci-227233


https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jan-pavel-ii-polsko-papz-cirkev-sejm-pedofilie-morawiecki_2303091313_anm


https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/polsko-chce-branit-jana-pavla-ii-za-kazdou-cenu/r~bd4ef9cebf5411edbe29ac1f6b220ee8/
Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:56:02 CET (484 čtenářů)
Více... | 60 komentáře | Z internetu | Skóre: 0



Historie: Biblický unitarismus od rané církve přes středověk
Žhavá témata

poslal mikim

Biblický unitarismus od rané církve přes středověk

Mark M. Mattison


(narazil jsem na tento zajímavý článek, překlad Google):


Termín „biblický unitarismus“, jak je použit v tomto časopise, označuje netrinitářskou teologii, která je v souladu s inspirovaným Božím slovem. Jsme přesvědčeni, že toto chápání Písma není nové, ale bylo propagováno v různých dobách a na různých místech v dějinách církve. Účelem tohoto článku je položit základ pro budoucí diskusi na toto téma.


Nejprve však musíme definovat naše pojmy.


Výraz „psilantropismus“ je nevhodný jako popis naší christologie. Ačkoli některé z teologií, o nichž se zde diskutuje, mohou být vhodně označeny jako „psilantrop“, je třeba poznamenat, že bibličtí unitáři byli vždy obviňováni z toho, že činí Krista „pouhým člověkem“. To je méně než spravedlivé. Člověk, který je od okamžiku svého stvoření jednorozeným nebo jedinečným Synem Božím, který se jediný zázračně narodil z panny, která jediná vedla lidský život bez hříchu a který byl vychován jako nesmrtelný, je sotva "pouhý člověk."


Termín „adopce“ bude používán v nejširším slova smyslu. Technicky tento termín označuje christologii zastávanou některými španělskými biskupy z 8. století, kteří považovali Ježíše za muže „adoptovaného“ Synem. Obecněji se používá v jakékoli christologii, která považuje Ježíše za vznešeného muže. Často se používá v hanlivém smyslu s tím, že Ježíš se stal Synem Božím při svém vzkříšení, proměnění, křtu nebo narození. Věříme spolu s Matoušem (1:16, 20) a Lukášem (1:35), že Ježíš byl stvořen jako Syn Boží při svém početí. Pro účely tohoto článku budeme tento termín používat k popisu jakékoli christologie, která popírá preexistenci Ježíše.


Jak uvidíme, unitarismus a adopcionismus nechyběly v rané křesťanské církvi. Občas se tyto tendence projevily v tom, co bychom charakterizovali jako biblický unitarismus, teologii, která považuje Otce za jediného pravého Boha a Ježíše za jednorozeného Syna Božího, který se narodil z panny a zemřel na kříži za naše hříchy. 


ŽIDOVSKÉ KŘESŤANSTVÍ

„Židovské křesťanství“ je notoricky obtížné definovat1 a používá se různými způsoby. Pro účely této studie budeme definovat židovské křesťanství jako nejranější vrstvu křesťanské církve (první křesťané, včetně většiny autorů Nového zákona, byli Židé), stejně jako heterodoxní židovské křesťany 2. mimo.

Církevní otcové, kteří jsou v této oblasti notoricky nedůvěryhodní, souhrnně popisují pět typů heretických židovských křesťanů: Cerinthians, Symmachians, Elkesaites, Nazoraeans, a Ebionites.

Ačkoli je Cerinthus pozdějšími otci charakterizován jako židovský křesťan a miléniar (tradice vysledovatelná ke Caiovi tvrdila, že Cerinthus byl autorem Zjevení), nejstarší a nejspolehlivější zdroje ho popisují jako důkladného gnostika s několika židovskými tendencemi (srov. Irenaeus, Adv. Haer., I.26.1). Můžeme tedy dojít k závěru, že nikdy neexistovala heterodoxní židovská křesťanská skupina známá jako Cerinthians.

Zdá se, že Symmachové také existovali pouze v myslích hereziologů. S největší pravděpodobností byl Symmachus ve skutečnosti Ebionite a odlišná skupina židovských křesťanů známá jako Symmachians nikdy neexistovala, ačkoli skutečnost, že židovští křesťané používali Symmachův překlad Starého zákona, mohla povzbudit rané křesťany, aby toto označení vymysleli.

Synkretističtí Elkesaité měli židovské křesťanské sklony, ale zdá se (navzdory Epiphaniovým spekulacím), že tito židovští apokalyptici byli až později ovlivněni židovskými křesťanskými skupinami na řece Jordán. Je tedy sporné, zda je lze spravedlivě identifikovat jako židovskou křesťanskou sektu.

Nezdá se, že by nazorejská teologie byla pro rané křesťany závadná, ačkoli jejich dodržování Mojžíšových zákonů nebylo samozřejmě „pravověrnou“ církví oceněno. Jeroným dosvědčuje, že „věří v Krista, Syna Božího narozeného z Marie Panny, a říkají o něm, že trpěl a vstal z mrtvých za Pontského Piláta, v něhož věříme i my, ale protože chtějí být Židy i křesťany , nejsou ani židé, ani křesťané.“6 Židovští křesťané byli typicky vyloučeni jak z „ortodoxní“ církve, tak ze synagog, a proto tvořili jakýsi „střední stupeň“.

Ebionité jsou popisováni jako přísní unitáři, kteří popřeli Kristovo božství, zavrhli Pavla a uplatňovali Mojžíšovy zákony. Ačkoli mnoho z nich popíralo zrození z panny, jak Origenes (Contra Celsus V.61), tak Eusebius (Eccl. Hist. III.27.1-6) připouštějí, že někteří z nich tuto doktrínu přijali. Nejspolehlivějšími autoritami na Ebionitech byli Irenaeus (který znal skupinu v Římě), Origenes (který znal skupinu v Egyptě) a Epiphanius (který vlastnil několik ebionitských spisů zpoza Jordánska, včetně Petrových kázání, Nanebevzetí Jakuba a evangelia).7 Zdá se, že mezi těmito různými skupinami Ebionitů byly rozdíly a člověk si klade otázku, zda snad nešlo o homogenní skupinu. Někteří učenci se domnívají, „že ‚Ebionité‘ bylo jen jedno pojmenování (mimo jiné zejména ‚Nazorejci‘) židovských křesťanů a navíc, že židovští křesťané zahrnovali různé skupiny a komunity.

Ebionité jsou popisováni jako přísní unitáři, kteří popřeli Kristovo božství, zavrhli Pavla a uplatňovali Mojžíšovy zákony. ačkoli mnoho z nich popíralo zrození z panny, jak Origenes (Contra Celsus V.61), tak Eusebius (Eccl. Hist. III.27.1-6) připouštějí, že někteří z nich tuto doktrínu přijali. Nejspolehlivějšími autoritami na Ebionitech byli Irenaeus (který znal skupinu v Římě), Origenes (který znal skupinu v Egyptě) a Epiphanius (který vlastnil několik ebionitských spisů zpoza Jordánska, včetně Petrových kázání, Nanebevzetí Jakuba a evangelia).7 Zdá se, že mezi těmito různými skupinami Ebionitů byly rozdíly a člověk si klade otázku, snad nešlo v homogenní skupině. Někteří učenci se domnívají, „že ‚Ebionité‘ bylo jen jedno pojmenování (mimo jiné zejména ‚Nazorejci‘) židovských křesťanů a navíc, že židovští křesťané zahrnovali různé skupiny a komunity.

Ačkoli mnozí z těchto židovských křesťanů zjevně neodrážejí postoje a praktiky apoštolů (mnozí z nich jsou duchem blíže Pavlovým judaizujícím odpůrcům), je třeba jim přiznat uznání za to, že zachovali některé původní novozákonní doktríny tváří v tvář stále více pohanská „ortodoxní“ církev. Tam, kde je židovský křesťanský vliv nejvýraznější, mají křesťané tendenci zdůrazňovat Kristovu lidskost (a často jednotnou povahu Boha) a také doslovnou hermeneutiku Písma. Židovské křesťanství přetrvalo staletí na východě a zvláště silné bylo v Antiochii.


ANTIOCHÉNSKÉ KŘESŤANSTVÍ

Křesťané v Antiochii byli dlouho chváleni za svou doslovnou hermeneutiku v rozporu s alegorizující hermeneutikou alexandrijských křesťanů. Mezi oběma školami byl zaznamenán další zásadní rozdíl: zatímco Alexandrijci zdůrazňovali Kristovo božství, Antiochéné zdůrazňovali jeho lidství. Tyto antiochénské tradice lze vysledovat až do prvního století. Petr, který byl uctíván židovskými křesťany, sám měl „nízkou“ christologii, jak uvádí Lukáš.

Počátkem druhého století kritizoval Ignác z Antiochie židovské křesťany ve svých epištolách Mag n esianům a Filadelfiům, ale zdá se, že vedl prohranou bitvu. Nezdá se, že by Ignácova „vysoká“ christologie byla v Antiochii normou. Theophilus Antiochijský, apologeta konce druhého století, byl hluboce ovlivněn židovským křesťanstvím.13 Krista vykresluje především jako člověka, jehož prostřednictvím se Bůh zjevuje.14

Navzdory jeho vyznamenání, že je prvním křesťanským spisovatelem, o kterém je známo, že používá termín Trinity, je těžké vůbec považovat Theophila za trinitáře. Jeho Bůh je spíše Jednota s nepřesně definovanými odnožemi nebo personifikovanými vlastnostmi.15 Po tři čtvrtě století nacházíme podobné myšlenky, které se objevují a sbírají novou sílu v teologii Pavla ze Samosaty.


PAVEL ZE SAMOSATA

Pavel ze Samosaty, biskup z Antiochie v letech 260 až 272, byl také ovlivněn židovským křesťanským monoteismem.17 Ačkoli je obtížné rekonstruovat Pavlovu teologii z fragmentárních zdrojů, které máme k dispozici, zdá se, že Pavel byl přísným unitářem.18 Zdá se, že schválil doktrínu homo ousia, tvrdil, že Slovo postrádá obživu (tj. nevěřil, že Slovo je hypostáze). Pro Pavla nebylo Slovo osobou, ale atributem Boha, který přebýval v člověku Ježíši. „Pro Pavla jsou Bůh a jeho Slovo jedno (homo ousios) bez rozdílu a potvrzovat preexistenci Syna znamená vyznávat dva Syny, dva Kristy; Ježíš je jedinečně inspirovaný muž.“19 Ačkoli byl samozřejmě obviněn, že z Ježíše udělal „pouhého člověka“, věřil, že Kristus se narodil z panny a že zvítězil nad hříchem. Philip Schaff popisuje Pavlovu doktrínu a přirovnává ji k pozdějším Sociniánům: Popíral osobnost Loga a Ducha svatého a považoval je pouze za síly Boží, jako je rozum a mysl u člověka; ale připustil, že Logos přebýval v Kristu ve větší míře než v kterémkoli dřívějším poslu Božím, a učil, jako Socinané v pozdějších dobách, postupnému povznesení Krista, určovaného jeho vlastním mravním vývojem, k božské důstojnosti. Připustil, že Kristus zůstal bez hříchu, zvítězil nad hříchem našich předků a pak se stal Spasitelem rasy.20 Pavel ze Samosaty byl dynamickým monarchou v tom, že vysvětloval Kristovo synovství jazykem adopce. V tomto pevně stojí v tradici židovských křesťanských monoteistů a lze jej klasifikovat jako biblického unitáře.

MARCELLUS A PHOTINUS

Ačkoli se vědomě snažil vyhýbat filozofickým spekulacím a spoléhat se pouze na Písmo, teologie Marcella z Ancyry nebyla tak biblická jako teologie Pavla ze Samosaty. Marcellus byl mluvčím Nicejské strany v konfliktu hom oousios ve čtvrtém století. Ačkoli věřil, že Bůh je „nedělitelný Monad“ nebo „jediná osoba“ a že Slovo postrádá obživu a nemůže být nazýváno Synem až do Vtělení, jeho teologie byla mnohem blíže „ekonomickému trinitářství“ Ireneje, Hippolyta, a Tertullianus.22 Marcellus věřil, že při stvoření a při vtělení se Monáda „rozšířila“ do Dyády a poté do Triády ve vylití Ducha. Věřil, že po Soudu se Triáda znovu stane Monádem. Chadwick píše: Pro Marcella byla jednota Boha před veškerou pluralitou: Bůh je sám o sobě jeden a je pouze ‚tři‘ v relativním smyslu kvůli své činnosti ve stvoření a vykoupení. … jakýkoli rozdíl mezi Synem a Otcem je pouze dočasný a relativní ke stvořenému řádu.23 Marcelovo popírání existence Slova, ale potvrzení ekonomického rozvoje Trojice ho staví duchem blíže k Sabelliovi než k Pavlovi ze Samosaty.

Marcellův žák Photinus ze Sirmia však tuto nauku o nesubsistenčním Slově pevně zasadil do kontextu biblického unitarismu tím, že s ním spojil formu adopcionismu. Pro Photina bylo popření existence Slova potvrzením pravého Kristova lidství. Sozomen dosvědčuje, že Photinus „přiznal, že je jeden Bůh všemohoucí, jehož vlastním slovem byly všechny věci stvořeny, ale nepřipustil, že generování a existence Syna byla před všemi věky; naopak tvrdil, že Kristus odvozoval svou existenci od Marie“ (Ecc. Hist. IV.6). Sozomen dodává, že jak Nicaejci, tak Ariáni byli stejně proti této doktríně.

Photinovi kritici správně přirovnali jeho učení k učení Pavla ze Samosaty a zařadili ho mezi židovské křesťanské „kacíře“. Jeroným píše, že „Photinus z Gallograecie, žák Marcella a vysvěcený na biskupa Sirmia, se pokusil zavést ebionitskou herezi.“24 Ačkoli Photinus popíral preexistenci a božství Krista, je třeba poznamenat, že zjevně nepopíral Pannu Marii. Narození, navzdory námitce Mariuse Mercatora proti opaku. Vzhledem k tomu, že Epiphanius by jistě zaútočil na Photina, kdyby ten ve skutečnosti popřel Kristovo zázračné početí, mělo by být toto obvinění pravděpodobně považováno za přikrášlování.25 Sedmá kniha Augustinových vyznání dále naznačuje, že Phótiniáni potvrdili narození z panny.

Photinus byl oficiálně čtyřikrát odsouzen, než byl úspěšně sesazen, i když se zdá, že byl vrácen na jeho stolici během Julianovy vlády. Julianus chválil Photina za to, že popřel, že Bůh kdy vstoupil do lůna.26 S nástupem Valentiniana v roce 364 byl však znovu sesazen a o dvanáct let později zemřel v exilu. Ačkoli psal značně, žádné z jeho děl se nedochovalo.

Na podporu doktríny, že Kristus neexistoval před jeho narozením, Phótiňané citovali 1. Korintským 15:45, ve kterém Pavel uvádí, že Krista předcházel Adam (srov. Epiphanius, Panari on, 71,3). Písmo, které se může zdát, že učí Kristův nebeský původ, vysvětlili Phótiniáni, ve skutečnosti odkazují na nebeský původ Kristova učení a moci. Na obranu svého přísného monoteismu citovali Izajáše 44:6: „Toto říká Hospodin – izraelský král a Vykupitel, Hospodin všemohoucí: Já jsem první a poslední; kromě mne není Boha“ (NIV).


ADOPTIONISMUS PROSTŘEDEM STŘEDOVĚKU

Adopcionismus přežil v Arménii a Byzanci ve formě paulicianismu, hnutí, které udržovalo rané syrské křesťanské tradice naživu po několik století. I když byli Pauliciáni tak pojmenováni kvůli své teologické spřízněnosti s Pavlem ze Samosaty, neexistuje žádný přesvědčivý důvod považovat antiochénského hereziarchu za jejich praotce.27 Jejich odmítání autority Říma, závislost na Písmu, praktikování křtu dospělých, ignorování ikon a trvání na tom, že Ježíš byl člověk adoptovaný Bohem, odráží rané křesťanské postoje.28 V devátém století mnozí z nich vyměnili svou adopční doktrínu za oživený gnostický dualismus doplněný doketickým Kristem, ačkoli adopcionismus přežil v některých kruzích Paulicianů ještě další tisíciletí. .29 Ačkoli by pauliciáni pravděpodobně neměli být považováni za přísné biblické unitáře o nic víc než například Theodotos, kožedělník,30 je přesto významné, že konzistentní tradici udržující Ježíšovo lidství lze vysledovat v celých dějinách církve.

Tato tradice přežila i v jiných kruzích. V roce 431 psal Marius Mercator o sardském biskupovi Bonosusovi, který byl s Marcellem a Photinem údajně stoupencem Ebiona, legendárního zakladatele sekty Ebionitů. Jeho následovníci, Bonosiané, se nacházejí ve Španělsku a jižní Galii přinejmenším do sedmého století. Tito adopcionisté (kteří mimochodem praktikovali překřtění) byli svými současníky charakterizováni jako fotiniáni.31 V roce 675 proti nim synod v Toledu zareagoval prohlášením, že Kristus je Syn Boží svou přirozeností, nikoli adopcí.

Toto tvrzení o století později popřeli Elipandus a Felix, dva španělští biskupové, k jejichž doktríně titul „adopcionista“ správně patří. Jejich populární teologie byla blízká nestorianismu, ke kterému jejich odpůrci odvozovali svou herezi. Ve skutečnosti není jasné, zda jejich přeformulování chalcedonské doktríny o „dvoupřirozenosti“ o Kristu záviselo na nestorianismu, antiochénské christologii (jako Theodora z Mopsuestie) nebo na nějakém jiném zdroji. Je pochybné, že jejich adopcionismus byl odvozen od bonosiánů, kteří byli biblickými unitáři.

Elipandus a Felix učili, že věčný Syn Boží, druhá osoba Trojice, přijal muže Ježíše při křtu posledně jmenovaných. Jejich christologie, stejně jako ta Pauliciánů, ji má jen málo co chválit, kromě jejího trvání na pravé lidskosti člověka Ježíše. Nezdá se, že by adopce netrvala dlouho po smrti těchto biskupů, ale stopy jejich christologie lze nalézt po celý zbytek středověku. Peter Abelard a jeho následovníci dočasně oživili adopcionismus ve 12. století a Duns Scotus (1300) a Durandus a S. Porciano (1320) používali termín „adoptovaný syn“ v kvalifikovaném smyslu.32 Tvrzení španělských adopcionistů, že lidský Ježíš byl Syn Boží „ne přirozeností, ale milostí“33 zní pozoruhodně jako výrok Michaela Serveta, že Kristus je Bůh „ne přirozeností, ale milostí“ (O chybách Trojice, str. 12b). Albert Newman o herezi adopcionistů napsal: Tento spor se rozšířil daleko do středověku a mohl v některých sektách přetrvávat až do doby reformace a později. Je pravděpodobné, že christologie antiochénské školy měla přímý nebo nepřímý vliv na adopční christologii.34 Toto tvrzení, i když je vzrušující, je pravděpodobně příliš optimistické. Ačkoli je lákavé nakreslit přímou linii od Nového zákona přes židovské křesťanství, antiochénskou christologii, španělský adopcionismus a unitarismus radikální reformace k biblickým unitářským církvím současnosti, 
pravděpodobně bychom to neměli ospravedlnit. 


ZÁVĚR

I když možná v tomto bodě nejsme připraveni postulovat nepřerušený řetězec biblického unitarismu od dob apoštolů až po současnost, můžeme dojít k závěru, že tato nauka v dějinách církve nechyběla. Různé židovské křesťanské sekty, někteří antiochénští biskupové (jako Pavel ze Samosaty), Photinus ze Sirmia, Bonosus a Bonosové ze Španělska a jižní Galie a další uznali skutečnost, že Bůh je absolutně jeden a že Jeho Syn, Ježíš Kristus , je z panny narozený, vznešený, bezhříšný muž, který se stal naším náhradním usmířením. Nárok Církve Boží abrahámovské víry na historicitu jedné z jejích hlavních doktrín je tedy oprávněný.




Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:55:35 CET (99 čtenářů)
Více... | 3 komentáře | Historie | Skóre: 0



Kontrasty: Stvořitel, který vše stvořil, sformoval a učinil sám svým slovem, svou rukou a s
Žhavá témata

poslal mikim

Stvořitel (Bůh Otec JHVH), který vše stvořil, sformoval a učinil sám svým slovem, svou
rukou a svým duchem.

Zde jsou snad všechny verše z Písma na toto téma co jsem našel + případně vysvětlení kde je to potřeba. Už jsem to dělal před časem a tak jsem tenkrát používal více KB1613. Pokud znáte nějaký další verš klidně doplňte. Všude jsem dal dvě mezery mezi verši tak doufám, že se to celé neslije.
Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:54:58 CET (96 čtenářů)
Více... | 35100 bytů | 5 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Aktuality: Neskončí svět katastrofální atomovou sebevraždou??!!
Žhavá témata

poslal Frantisek100

1Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. ·  2Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. 


   Ježíše už mají ve své moci. Mohli zajistit už dávno nájemnou vraždu, což by se zdálo jednodušší, ale tím by poštvali lid proti sobě. Patřili by k hlavním podezřelým. Oni potřebují proces a veřejné odsouzení. Ten už částečně proběhl na veleradě. Z čeho je Ježíš obviněn?   ·  

63Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“ ·  
64Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“ ·  
65Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.   

 Byl, obviněn  z náboženského zločinu. Prohlašuje se za Syna Boha. Ale židovské náboženství učí:  

1Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: ·  

2„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. ·  
3Nebudeš mít jiného boha mimo mne. ·  
4Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. ·  
5Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující . Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ·  
6ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.   


 Takže obvinění je jasné a nyní zbývá akt trestu a ten smí nakázat jen římská moc.     ·  

3Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším ·  
4a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“ ·  
5A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.  

 Jidáš vidí bezbranného Krista. Vidí, jak je ponižován a veden k tomu, kdo rozhodne o jeho smrti. Vidí Krista už jen jako hodného, bezmocného  a nevinného člověka. Toho je mu líto. Tohle přece nechtěl. On nezrazoval pro ten drobný obnos, za který nejde koupit ani kus úrodné louky. On věřil v nesmrtelnost Krista. Věřil v jeho moc. A nyní tohle padlo. On vidí tmu. Konec.  Nesplnilo se to, co očekával. Chtěl změnit něco, co nebylo v jeho moci. Nepochopil Boží plán záchrany. A proto sebevražda. 

   Nepáchá dnes lidstvo sebevraždu? Křestané podporují války a dál přilévají oheň do ohně. Proč se nepátrá po pravdě. Kdyby Jidáš pochopil Krista, mohl dopadnout jinak. Ani učedníci Kristovým slovům moc nevěřili. Vědí, že zítra bude trpět a umírat a oni poslední noc tvrdě spí. Je to normální, když někoho milujeme?  A věří svět Kristu? Neskončí svět katastrofální sebevraždou ??!!!    
Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:46:59 CET (185 čtenářů)
Více... | 14 komentáře | Aktuality | Skóre: 0



Kontrasty: Jaký je cíl trollů na křesťanském portálu?
Dotazy čtenářů

poslal brusle7


Dohledávám si význam slova TROLL - tento výraz a jeho význam  jsem doposavad téměř neznala. 

Kdo je troll v internetových diskusích a jak ne/reagovat?

Jaký specifický účel mají trollové  na křesťanském portálu?  


1/ 
provokatér v internetové diskusi

2/ 
otravný účastník internetových diskusí, který záměrně posílá do diskuse k různým citlivým tématům  takové příspěvky, které mají za úkol vyprovokovat ostatní účastníky diskuse k emotivní reakci. Stejně tak může troll posílat příspěvky mimo téma (off-topic), hanlivé, urážlivé a tím narušovat věcnou diskusi. Nejlepší je trolly ignorovat. Bez odezvy nebudou mít důvod ve své činnosti pokračovat

3/ 
Kdo je troll? Název troll vznikl zkrácením anglického slova trolling. Tento výraz se začal se používat pro určitou skupinu lidí na internetu od 90. let minulého století, kteří rádi ,,popichují" jiné uživatele svými příspěvky. Slovo troll pochází ze skandinávské mytologie, kde je popisován jako zvrácená bytost, která ráda škodí lidem. Internetový troll se snaží vyprovokovat jiné uživatele pomocí šoku a pošlapání jejich hodnot, aby způsobil nerovnováhu na internetových stránkách. Často jde trollům o vyvolání tzv. flame war,což znamená, že diskuze přejde k hádce.

Kde můžeme trolly najít? Na internetu se vyskytují z důvodu, že internet je do jisté míry považován za anonymní. Nikdo je nemůže za jejich příspěvky fyzicky napadnout, nebo nějakým způsobem konfrontovat.  S trolly se setkáváme na internetu, kde spolu lidé nějakým způsobem interagují.

Nejčastěji se s nimi můžeme setkat u internetových příspěvků, diskuzí a fór s velkým počtem čtenářů a přispěvatelů, ale není to vždy pravidlem. Můžeme se s nimi setkat i u poměrně málo sledovaných příspěvků diskuzí a fór. Ovšem většinou jim jde o to vyprovokovat co největší počet lidí, takže se zaměřují na aktuální diskutované události. Například na medializované tragické úmrtí nějaké osoby, nebo vítězství sportovního týmu v celosvětové soutěži.

Nebezpečí trollování. Trollování se na první pohled může zdát jako nevinná dětská hříčka, kterou se snad ani není třeba zabývat. U méně agresivních trollů, jejichž počínání nepřekračuje určité meze, bychom to mohli považovat za nevinnou hříčku. Ovšem u některých jedinců je tato únosná mez překročena. U takovýchto případů už nelze ponechávat trollování nepovšimnuté. Existuje mnoho případů, kdy takové ,,rýpnutí" způsobilo smrt člověka. Lidé, kteří jsou z nějakých důvodů terčem šikany, nebo mají nízké mínění sami o sobě si mohou činění trolla vzít příliš osobně a spáchat sebevraždu. 

Boj proti trollům.  Boj proti trollům je poměrně obtížný, ne-li nemožný. V rámci přispěvatele do nějaké diskuze, s trollem nic nezmůžeme, protože trollovy jde přesně o to, aby někdo reagoval na jeho příspěvky. Pokud možno, aby začal ,,flamovat" a hádat se s trollem, nebo s jiným přispěvatelem o jeho postoji. Proti trollovy nic nezmůžeme, i když bude pravda na naší straně a na jeho příspěvek budeme reagovat silným argumentem. Musíme si uvědomit, že troll přišel proto aby nás provokoval, ne aby se nějakým přínosným způsobem zapojil do diskuze. Takže jediný způsob boje pro přispěvatele je trolla ignorovat, nebo jej nahlásit správci sítě, diskuze,atd. Správce může trollovi odepřít přístup do diskuze, nebo způsobit, že jeho příspěvky nebudou zobrazovány ostatním čtenářům.
Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:46:23 CET (162 čtenářů)
Více... | 9 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Nebezpečná učení: Výchova, vzdělání, odměny a sankce
Konspirace

poslal Nepřihlášený

Zaujala mě zpráva v médiích, že se povinná školní docházka prodlouží ze současných 9 na 12 let. Protože naši euro a usa hujeři to kdesi vyčetli a chtějí to napodobovat, aplikovat i u nás. Přijde jim to progresivní. Takže všichni mentálně slabší žáci nebo cikáni aspol., kteří už nyní nechápou učivo 2. st. ZŠ a ani se tam neučí, jen se přežívá, tak budou přežívat další tři roky navíc na SŠ a prudit učitele i spolužáky. Neuvěřitelné. Krok za krokem se všechno zhoršuje. Co nový nápad progresivní vlády, to větší pitomost. Kdyby to záleželo na mě, tak naopak zkrátím povinnou školní docházku na 8 let. To by si třídy i učitelé aspoň ten poslední rok oddychli od těch, co tam předvádějí jen destrukci a není na ně žádná páka. Straší tam úplně zbytečně. Výuka nevzdělavatelných nemá smysl. 


Ale jelikož toto je křesťanský server, mám ještě jednu poznámku: Obecnou k výchově a vzdělávání. Náboženský systém, kdy je člověk ve vztahu k Bohu v podřízeném vztahu trochu připomíná vztah mezi učitelem a žákem a nebo jakýmkoli vychovatelem, cvičitelem psů a psem třebas. Zkrátka vztah subordinace. Někdo vede, vychovává a někdo pod ním se má tvarovat, vést. A má to mít nějaký smysl a cíl.

Na biblickém učení je jedna slabina - tím je velmi vzdálená - posmrtná odměna, nebo posmrtný trest. Základní pedagogická zásada je totiž čím jak nejkratší časová prodleva mezi chováním a odměnou, event. trestem. Vychovatel psů musí dokonce během pár vteřin dát psovi zpětnou vazbu, tedy pochválit nebo potrestat. Jinak pes neví, za co to bylo. Pochvala a trest se realizují buď hlasem nebo nějakým pamlskem apod. Dítě školního věku vyžaduje zpětnou vazbu taky pokud možno okamžitě, nebo v době, kdy to má smysl. Nějaká poznámka, co se řeší až měsíc po provinění, je už beze smyslu. 

S dospělými lidmi to není o moc jiné. Kdyby zaměstnavatel poskytoval odměnu nebo zpětnou vazbu až posmrtně, tak by to bylo směšné, absurdní. A to je právě problém náboženství. Kdyby skutečně existoval jakýsi Stvořitel lidiček na této planetě a měl osobní zájem na tom, aby každý z nich byl jím osobně formován (vylepšován), tak by jistě znal hlavní pedagogickou zásadu - zásadu časové bezprostřednosti odměn a trestů. Každá prodleva je špatná a nevede k cíli. A zpětná vazba by musela být nejen včasná, ale také zřejmá. Tzn. ne nějaké fráze nebo ideologické proklamace, ale musela by být viditelná, hmotná, působící na smysly. A nic z toho křesťanská nauka nenabízí. Nabízí virtuální odměnu nebo virtuální trest a ještě s nekonečným časovým odkladem. To jde proti všem zásadám a vymyslet to mohl leda někdo nevzdělaný, neinformovaný. A je to jeden z důvodů, proč ta nauka postrádá věrohodnost. Tím neříkám, že chci křesťanům brát víru, to rozhodně ne. Jen jsem vysvětlil jeden z důvodů, který mi ukazuje na pouhou pozemskost náboženství. 

Vidina posmrtného pekla, nebe, ráje, očistce - to vše je spíše jen strašení a ukazuje to na zoufalost těch, co náboženskou ideologii vymýšleli. Neměli páky, neměli způsob, jak si vynutit subordinaci a defenzívu posluchačů, tak přišli s konceptem posmrtného zúčtování, které se tím pádem nemusí dokazovat a dá se v něm vymyslet cokoli. 
Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:44:59 CET (97 čtenářů)
Více... | 4 komentáře | Nebezpečná učení | Skóre: 0



Nebezpečná učení: Veľký reset znepokojuje konzervatívnych kresťanov
Konspirace

poslal Nepřihlášený

Veľký reset je téma, ktorá sa objavila v súvislosti s pandémiou covid–19. Spočíva v tom, že celospoločenské zmeny, najmä pandemické obmedzenia a z nich vyplývajúce ľudské návyky, treba využiť na konečné pretavenie spoločnosti smerom k presadeniu globálnych ekonomických, politických a spoločenských cieľov. Autorom myšlienky je švajčiarsky profesor Klaus Schwab, zakladateľ Svetového ekonomického fóra (WEF) v Davose, ktorý sa túto víziu usiluje presadzovať prostredníctvom každoročných konferencií, na ktorých sa zúčastňuje mnoho svetových politikov, manažérov a kultúrnych celebrít. Tieto myšlienky však majú aj náboženský presah a zasahujú do samej podstaty ľudského spoločenstva.

Vložil: Tomas v Středa, 15. březen 2023 @ 18:43:17 CET (136 čtenářů)
Více... | 1358 bytů | 7 komentáře | Nebezpečná učení | Skóre: 0




Stránka vygenerována za: 0.84 sekundy