Znám tři druhy lží. Velkou lež, malou lež a statistiku, řekl George Bernard Shaw. Jak ukazuje aktuální sčítání obyvatelstva v České republice, měl hořkou pravdu. Česká republika utratila nespíše stamiliony korun za zjištění statistických údajů, kterémohou být chybné a mohou se stát základem pro chybnou politiku státních orgánů a místních samospráv.

Jinak nemohu vyhodnotit skutečnost, na kterou jsem narazil v otázce náboženské příslušnosti.
Při vyplňováni sčítacího formuláře, jsem narazil na kolonku náboženská příslušnost. Podle manuálu mohl člověk vyplnit buďto jméno registrované církve, nebo bez vyznání, nebo věřící nehlásící se k žádné církvi. Inu a co se stane s těmi, kteří vyplní kolonku označením náboženství, ale ne církve? Například křesťan (křesťanství), muslim (islám)? Položil jsem si otázku a rozhodl jsem se zjistit podrobnosti.

A tak jsem se rozhodl zavolat na infolinku. Na infolince mi operátorka nejprve nedokázala odpovědět a po poradě s někým jiným mi řekla, že pokud někdo napíše vyznání, bude zařazen k církvi reprezentující danou víru.

Inu a tedy, co když se daný člověk chce přihlásit k víře, ale ne církvi? Zeptal jsem se ji a ona mi řekla, tak ať napíše věřící bez příslušnosti k církvi. A jak tedy zjistíte počet věřících v nějakou víru, ale například se nesdružující v žádné církvi? Zeptal jsem se a ona řekla, každou víru reprezentuje nějaká registrovaná církev.

Zdálo se mi to absurdní, a řekl jsem jí, takže pokud někdo napíše islám, nebo muslim, bude zařazen k registrované církvi Ústředí muslimských obcí i přes skutečnost, že uvedením víry jasně dal najevo, že k dané církvi nechce patřit?

Zeptal jsem se otevřeně operátorky a ona řekla, že když napíše islám (muslim) bude automaticky zapsán jako příslušník dané církve. A kam tedy zaevidujete toho, kdo napíše křesťanství (křesťan), zeptal jsem se jí.

To mi již nedokázala vůbec odpovědět, a tak jsem ji řekl, takže vlastně zpracovávají statistická data v jedné oblasti více způsoby a tvrdí, že výsledek je správný? To je jako lít do automobilu benzín s vodou a tvrdit, že mi auto jede. Obraťte se na Česky statistický úřad, řekla mi operátorka.

A tak jsem napsal na Český statistický úřad dotaz přímo paní ředitelce, která mi odpověděla. Z její odpovědí mě polil pot, neboť jsem dostal pocit, že již opravdu žijeme v nejlepším případě v Kocourkově, v nejhorším případě v Orwelově 1984.

Paní předsedkyně ČSÚ Ritschelová mi odpověděla, že přípravu formulářů konzultovali se zástupci církví, tedy i Ústředím muslimských obcí, a domluvili se s nimi na stávající podobě formuláře a návodu k jeho vyplnění a zpracování. Podle její odpovědi, je jasné prohlášení k víře, přihlášením se k registrované církvi, která je zástupcem daného náboženství v ČR.

Jak absurdní. Pokud je mi známo, registrací náboženské společnosti se daná společnost nestává výhradním zástupcem daného náboženství. Jak jsem byl ale přesvědčen úředníky českého státu, tak litera zákona je podřazená jejich dohodě s církvemi!

Jak to teď vypadá, stal se český stát obětí důmyslného podvodu, minimálně v otázce místní muslimské komunity, zástupci registrované církve Ústředí muslimských obcí (společně s dalšími církvemi) si prosadili, že každý, kdo napíše do kolonky sčítacího formuláře náboženství, bude automaticky uveden v statistice jako člen jejich církve.

Tedy, pokud jejich církev podporuje v reálu pouze kolem 300 – 400 lidí, tak statistici předloží českým úřadům statistiku, že je se k nim „hlásí“ několik tisíc lidí.

Tedy tito představitelé budou moci tvrdit, že mají českou muslimskou komunitu pod kontrolou a jsou jejími jedinými zástupci. Nemyslím si, že zrovna toto je dobrý nástroj k budování pozitivní integrace muslimských přistěhovalců. Naopak to podporuje stav, kdy malá skupina lidí ovládá muslimskou komunitu a zároveň prosazuje své cíle pod krytím muslimské komunity jako celku.

A jak bude ČSÚ postupovat v případě katolíků? Zapíše člověka k římskokatolické církvi, řeckokatolické nebo starokatolické? Je to celé absurdní divadlo, které ukazuje na neefektivní vynakládání daní nás daňových poplatníků a míru klientelismu v české byrokracii.

Možná další důvod, proč schopní a čestní lidé uvažují o emigraci z této země a co je nejdůležitější, nejde o problém politické reprezentace, ale kvality státních úředníků a jejich politiky.

Lukáš Lhoťan

www.blisty.cz