poslal demagog My, křesťané, často říkáváme, že existuje pouze Jedinná Pravda. A pak
tedy pravda, kterou lze poznat například z vědeckého poznání, musí být
totožná pravda, jako se kterou se setkáváme v Bibli. Z toho pak plyne,
že se na vědu často začínáme dívat jako na zdroj teologického poznání,
vědou vysvětlujeme například počátek světa, věda se stává měřítkem naší
víry. Vědeckost se stává synonymem k pravdivosti - co není vědecké, to
automaticky odsuzujeme jako nepravdivé...
Ano, existuje pouze jediná pravda, ale
na druhou stranu existuje mnoho druhů nepravd a lží. Například taková
polopravda: Něco je sice částečně pravdivé, ale ne tak úplně. A co
takhle pravda sloužící lži? Jedná se o pravdu, nebo o lež? Ono, už když
definujeme lež jako záměrné uvedení někoho v omyl, tak v této definicí
říkáme, že v každé lži je skryto kousek pravdy - anebo kousek něčeho, co
za pravdu považujeme, nebo chceme považovat.
Proto se osobně domnívám, že na vědu
(zvláště na tzv přírodní vědu) se musíme dívat optikou bible. Ano, v
přírodě najdeme spoustu dokonalých konstrukčních plánů, které odkazují
na Boha, ale zároveň však nesmíme zapomínat, že i příroda je ovlivěnan
pádem do hříšnosti - píše o tom například apoštol Pavel v osmé kapitole
svého listu Římanům. Tudíž v přírodě se neodráží jen a pouze samotný
charakter Boha. Spíše se zde jedná o obraz pokřivený nedokonalostí,
hříšností, smrtí. Používám přirovnání k přírodě ozářenou radiací - ta je
také jiná než příroda bez radiace. Jestliže člověk udělá chybu a
bouchne třeba Temelín, tak následky této chyby se na přřírodě objeví.
Jestliže třeba vlivem radiace budou lidé umírat ve třiceti na rakovinu a
přijdou o vlasy na hlavě, tak po nějaké padesáté šedesáté generaci jim
takovýto stav bude připadat úplně normální, přirozený. Stejně i nám se
mohou v přírodě zdát jako přirozené a normální věci, které v ní nemusí
být původní - smrt, nemoce, utrpení, přežívání silnějších na úkor
slabších, a tak dále.
Často se v této souvislosti cituje následující verš z Bible - listu římanům první kapitola:
Boží
hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří
v nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim
zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou
neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé
přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy.
Na základě tohoto verše se někdy díváme
zvrchu například na něvěřící: Myslíme si, že kdyby opravdu upřímně
hledali, třeba i skrze vědeckém poznání, pravdu (t.j. onu jedinou
existující pravdu), tak by Boha museli nalézt, neboť Bůh je ona jedinná
pravda. Ale toto ten verš neříká. Ten verš neříká to, že kdo chce poznat
pravdu, tak ji skrze studium přírody musí poznat. Nikoliv. Tak to není.
Nevěřící prostě například při studium přírody Boha nenajdou, protože
Jej tam jednoduše nehledají. Na základě tohoto verše nemůžeme vytýkat
nevěřícím neupřímnost, či nedostatek snahy poznat pravdu. Naopak.
Nevěřící často bývají hladovější po poznání, po pravdě, než mnozí věřící
lidé. Avšak jednoduše Boha nehledají. Člověk nemůže najít to, co prostě
nehledá.
Stejně tak tedy ani tento verš netvrdí,
že na základě studiu přírody lze poznat pravdu o Bohu. Nikoliv. Ale
Pavel nás zde vyzívá, abychom se na přírodu právě dívali skrze Jeho
Zjevení - Jeho Zjevení o stvoření světa, Jeho Věčné Moci a Jeho
bohatství. Když se na přírodu budeme dívat tímto úhlem pohledu, pak tam
tyto Boží rysy najdeme. Když lidé přemýšlejí o Božím díle - o Božím, ne o
díle náhody či přírodních sil - když lidé přemýšlejí o Božím díle a o
Jeho Stvoření (tedy né o stvoření přirozeného výběru srkze slepou
náhodu, o Božím Stvoření), tak pouze pak lze Boží Moc, slávu a Božství
zřetelně vidět.
Pavel zde neříká, že například
kreacionismus (tj tzv. věda o stvoření) je vědecká a evoluce vědecká
není. Nikoliv. Ale spíše tu odhaluje evoluční teorii jako výmluvu, proč
lidé nevěří. Často to slýcháváme, že. Věda odhalila to či ono, odhalila,
jak vznikl svět, jak se vyvýjel život, tak proč bych měl v nějakého
Boha věřit. Evoluční teorie mi stačí. Pavel tento postoj označuje za
výmluvu, která před Bohem neobstojí. Neobviňuje tyto lidi a-priory z
neupřímnosti, či z nedostatky snahy, ale že podlehli výmluvě - výmluvě,
kterou však nemají, protože se mohou na svět a na přírodu dívat z jiného
úhlu pohledu - z pohledu víry.
A my z Bible dobře víme, že člověk může
klamat sám sebe. Zrádnost tohoto klamu je veliká - člověk totiž není
schopen tento klam sám od sebe rozeznat. K tomu potřebuje vnější pomoc -
t.j. právě přemýšlení nad Božím dílem, nad Stvořením Světa, nad zprávou
o Bohu a o Kristu, tak, jak je zapsána v Bibli Duchem Svatým, jak je i
Duchem Svatým zvětována skrze věřící. A už to pak je rozmluvou Boha k
člověku, když člověk přemýšlí o Božím díle - protože bez dotyku Ducha
Svatého takto rozvažovat nejde. Pavel zde tedy neklade vědecké poznání
na roveň poznání ze Zjevení Bible, naopak, ona "vědecká pravda," aby se
stala opravdovou pravdou, potřebuje právě, aby se zasadila do
Biblického kontextu.
Protože Pavel udává ještě jedno velké varování:
Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky 10a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži 12a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.
Zde Pavel pod pojmem "Pravda" rozumí
Boží Zjevení, kterou on káže. Ba přímo v této pravdě můžeme vidět
samotného Krista, podle jeho výroku: Já jsem ta cesta, pravda i život.
Ten, kdo nepřijímá Lásku k Pravdě (t.j. lásku k Pavlovému kázání, ke
Pravdě zjevené v Bibli, ke samotnému Kristu), ten je vydán pod mocné
působení bludu, aby uvěřil lži. Takže v tzv "vědecké" pravdě se
nenechází pouze ta pravda o Bohu, ale také mocné púsobení klamu, bludu,
lži. A jedinně láska k Pravdě, ke Kristu, ke Pavlovému kázání (t.j. k
Pravdě zjevené Duchem Svatým srkze Bibli), jenom taková láska je
protijedem k mocnému působení lži.
Proto jakožto křesťané bychom neměli
automaticky přijímat vše, co říká současná věda, apriory jako pravdivou
výpověď o Bohu a o Jeho Zjevení. Mějme na mysli, že podvodník, aby
podvedl, musí do své lži přimíchat i kousek pravdy, kousek něčeho
lákavého, co za pravdu můžeme považovat, nebo dokonce co za pravdu
považovat chceme. Ve vědeckém poznání k nám tedy nepřichází pouze
pravda, ale i mocné působení lži.
Jestliže zhyponotizovanému dáme před oči
tužku a nasugerujeme mu, že se jedná o vzácné chilské pero, nádhernou
květinu, anebo zkamenělou kost dinosaura, pak onen zhypnotizovaný, pod
mocným působením klamu, nebude schopen o své vlastní rozumnosti,
moudrosti, na základě svých vlastních smyslů, zkušeností, možností a
schopností, rozeznat pravdu od toho, co mu říkají jeho vlastní, naším
klamem obelhané smysly.
Varujme se tedy toho. Bible nás varuje
před mocným působením klamu a možná ani sami netušíme, jak mocné toto
působení může být.
Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. Př 3,5
Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem; je to velmi rozumné od všech, kdo tak činí. Žl 111, 10
Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost. Př 2,6
Lidský synu, mohou tyto kosti ožít? Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ne já, ale ty to víš." (Ez 37,3)
Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme. Neboť v ní naši předchůdci dostali svědectví Boží. Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného. List Židům, 11. kapitola.
Tu nejde o nějaký protiklad víry a
rozumu, naopak: Vírou rozumíme - píše autor Listu Židům. Jenom skrze
víru můžeme rozumět (t.j. používat mozek, porozumět), jak byli
uspořádány světy - když nevěříme, neporozumíme. A když věříme, nedělá
nám problém rozumět i něčemu, co my (nebo věda, nebo kdokoliv jiný)
nevidíme, co si smyslovou zkušeností nemůžeme ověřit - můžeme si to však
ověřit vírou, neboť víme, komu jsme uvěřili - ne sami sobě, ne svým
očím, svým zážitkům, svému rozumování, ale Ježíši Kristu, NAšemu Pánu a
naší Jediné Pravdě...
Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/26554-neprecenujeme-tzv-vedeckou-pravdu.html
