Povzbuzení: Modlitba člověka XXI.století
Vloženo Neděle, 20. říjen 2002 @ 16:14:30 CEST Vložil: Ferda |
Modlitba člověka XXI.století
Kriste,učili mě,že jsi umřel na kříži,že jsi Bohem,že žiješ v nebi,nevměšuj se proto příliš do mých záležitostí.A jestli chceš přesto mít vliv na můj život,dej mi dobré postavení,
rozmnož moje peníze,
požehnej mému podnikáni,
vzdal ode mne nemoci.
Ale ty prý radějí dáváš kříž,a to já nechci.
Vím,že bys mě rád viděl v kostele,ale já mám tolik práce!
Proč nejsi se mnou spokojen?Vadi ti nějaká ta lež?A to je tak špatné?Přece všichni klamou...Mám se modlit ráno a večer?Kriste,já snídám v poklusu,nemám čas na oběd,ty modlidby - to až pozdějí.Nevím, co bych ti ještě řekl.Prý jsi učil,aby se lidé měli rádi a odpouštěli si.Jistě jsi měl pravdu,ale to ještě nebylo naše století.Teď máme atomové zbraně,satelitní antény.Děláme,co sami chceme,s tím už musíš počítat...
Kdybys chodil s námi na diskotéky a proměňoval vodu ve víno,jistě bys byl populárnější,zaimponoval bys mladým.Toto 21.stoleti nemá rádo omezující praktiky a nevýhodná dogmata.To už přece vyšlo z módy!...
Bože,je to moje vína,že ti už nemám co říct?Mám ti snad vykládat o svých starostech,o vtipech svého šéfa,o problémech s tchýni?Ty bys to nepochopil!...Jsi tak daleko,a já,já jsem ještě mladý a silný,musím jít vpřed...
Ježíši,slyšel jsi mě?...
Počkej,neodcházej ještě!Poslouchal jsem tě velmi pozorně,prosím tě,poslouchej chvílku mne.Mám ti tolík co říct....
Stvořil jsem tento svět pro tebe.
Pro tebe jsem umřel na kříži.
Pro tebe bylo moje tělo probodeno.
Ale dal jsem ti svobodnou vůli.abys sis mohl vybírat.
Odhazuješ moje přikázání,jako bych to byl já,kdo kazí tvoje auta,vykrádá tvůj majetek a cuchá ti nervy...Nemáš v duši milost,nepoznal jsi smysl života.Kdybys jen uvěřil mé LÁSCE!Chci jen tvoje dobro,všechny vás miluji,miluji tebe!Uvěř mi to!Zajišťuješ se atomem,nejdůježitější záležitosti odkládáš na"potom", a nevíš,jestli se dožiješ zítřejšího dne.Neměl bys počítače a tvoje noha by nestanula na měsíci,kdyby ti to nebylo dáno od Boha!Dítě moje,kdybys pochopil,jak blízko jsem u tebe,jak mě zajímají tvoje nejdrobnější záležitosti všedního dne,byl bys šťastnější....
Podívej se do svého svědomi:Umíš milovat tak,jak já jsem vás miloval?Umíš milovat upřímně,nezíštně,až do zapomínání na sama sebe?...Neboj se pravdy,že jsi hříšníkem.Moje krev vykoupila tvoji zlobu,láska ti dodá odvahu,abys povstal ze svých hříchu.Dítě moje,já tě zvu do svého Království!
Vyber si"nervózní život měřený šálky kávy,ujetými kilometry v zoufalé pouští s penězi na kontě,nebo štěstí v Domě mého Otce,které nikdy nekončí.I kdybys odešel jakkoliv daleko,já na tebe čekám....
zpracoval Ferda podle čas.Světl.47/2001
|
