Víc, než bych si mohl představit
Pocházím z rozvrácené rodiny, rodiče se rozvedli když mi byly 4 roky. Má matka díky existenčním starostem neměla čas na mé "dětské problémy". Tak vznikl v mém životě pocit nepřijetí a samoty. Vždy jsem hledal domov, přijetí a lásku. Toužil jsem po krásných ideách a ušlechtilých přátelích.

Jak jsem dospíval, zdály se mi tyto ideje nedosažitelné a neskutečné. V mých 16 letech vše vykrystalizovalo do beznaděje, vzpoury a vzdoru. Stal jsem se příznivcem hnutí punk, protože jsem byl přesvědčen, že láska, radost, pravda a čistota jsou jen pohádkové pojmy. Nenáviděl jsem lidskou společnost, která byla tak bezcitná, chladná a krutá. Cítil jsem se být nepřijatým a zbytečným odpadkem. Bylo mi 18 let, když jsem se poprvé setkal s křesťanstvím. Jedna dívka mi řekla: "Člověče, Bůh tě miluje. On viděl tvoji bídu, tvou samotu a tvé trápení. Víš, za to všechno může tvůj hřích. Ale Bůh poslal svého jediného Syna, Ježíše Krista, aby zemřel na tvém místě. On dal svůj život, abys ty mohl vzít Jeho. Potom vstal z mrtvých, žije a chce se s tebou setkat a změnit tě!" Byl jsem v šoku! Ta dívka měla lék na mé nejbolestivější rány. Vzal jsem si od ní Bibli a začal číst. Viděl jsem Boží lásku a Boží zájem o mě. Prvně jsem se modlil 6. října 1987. Řekl jsem: "Ježíši, jestli opravdu jsi, sprav ten chaos a beznaději v mém životě!" A On to udělal. Zažil jsem, co je znovuzrození. Bůh mi dal víc, než bych si mohl představit. Úžasnou ženu, krásné, zdravé děti, mnoho přátel a hlavně vědomí, že Mu patřím, a ať se děje, co se děje, On je se mnou a já na věky s Ním. Vím, že smrtí život nekončí. Jsem Ježíši vděčný za to, že mi dal nový, úžasný, svobodný, krásný a plodný věčný život.