Panenství nebo kondomománie? Varování       Následující článek obsahuje informace, které se rozcházejí s většinovými názory společnosti a oficiální propagací v českých médiích. K tomu, abyste si tyto názory mohli přečíst, je potřeba alespoň trochu svobodně přemýšlet a pustit ke slovu svoje srdce.       Lidem, kterým po slovech "panenství", "panictví", "čistota" či "manželství" naskakují pupínky je povolen vstup pouze na vlastní nebezpečí.

Přemýšlejme o panenství a panictví

      Od roku 1970 utratila federální vláda USA miliardy dolarů z peněz amerických daňových poplatníků, aby odpořila používání antikoncepce a „bezpečný sex“ mezi dospívajícími.(1) Není na čase, aby se Američané zeptali: Co jsme za naše peníze dostali ?

    Toto jsou fakta :  

• Federální Centra kontroly nemocí (The Federal Centers for Disease Control) odhadují, že v USA je nyní 1 milion případů infekce HIV.(2)
• Jeden ze sta studentů přicházejících do zdravotního centra Univerzity v Texasu je nositelem tohoto smrtelného viru.(3)
• Míra přenosu HIV heterosexuálním stykem vzrostla od září 1989 o 44% .(4)
• Pohlavně přenosnými nemocemi jsou v USA infikovány 3 miliony dospívajících ročně.(5)
• 63% případů pohlavně přenosných nemocí se vyskytuje mezi lidmi mladšími 25 let.(6)
• Ročně se vyskytne 1 milion nových případů zánětlivých onemocnění pánve.(7)
• Ročně se vyskytne 1,3 milionů nových případů kapavky. Vyvinuly se druhy kapavky, které jsou odolné vůči penicilinu.(8)
• Výskyt syfilis je nejvyšší za posledních 40 let, t.j. 134 000 nových případů za rok.(9)
• Ročně se vyskytne 500 000 nových případů herpesu.(10) Odhaduje se, že 16,4 % populace USA ve věku od 15 do 74 let je infikováno, celkem je to více než 25 milionů Američanů - v určitých skupinách je výskyt nákazy vyšší než 60 % .(11)
• Ročně se objevují 4 miliony případů chlamydiových infekcí (12), 10 - 30 % z nich jsou 15 - 19 letí.(13)
• V současné době je 24 milionů případů papilomatozního viru (HPV), převážně mezi dospívajícími.(14)

Jestliže odmyslíte morální důvody, proč si myslíte,  že by dospívající měli být vedeni k tomu, aby se zdrželi sexu až do svatby? 
Tento postoj je v dnešní době jednoduše nerealistický. Není to funkční řešení: děti to prostě nepřijmou. 
Ale kdybyste věděl, že se dospívající chystá mít styk, nepoučil byste ho o správném použití kondomu ? 
Ale kdybyste jako rodič věděl, že váš syn nebo dcera žijí pohlavním životem, nebyl byste radši, kdyby používali kondom? 
Děti poselství o abstinenci nebudou naslouchat. Když se jim snažíte předat takový názor,  jenom plýtváte energií. 
Přestože ve vzdělávacím procesu převládají advokáti „bezpečného sexu“, existují nějaké dobré programy pro děti založené na abstinenci ? 
Největší zodpovědnost podle vás nesou ti, kteří říkají adolescentům, že sexuální uspokojení je jejich právem, pokud to dělají „správně“. Kdo další přispěl k této epidemii? 

    K dnešnímu dni lze mezi mladými lidmi diagnostikovat přes dvacet různých nebezpečných pohlavních nemocí. K tomu si přičtěte další problémy související s promiskuitním chováním: neplodnost, umělá ukončení těhotenství, infikovaní novorozenci. Cena této epidemie je ohromující, jak z hlediska lidského utrpení, tak co se týká nákladů pro společnost, a epidemiologové tvrdí, že vidíme teprve pouhý začátek. 

    Je téměř neuvěřitelné, že guruové „bezpečného sexu“ a propagandisté kondomů, kteří nás dovedli do tohoto zmatku, stále určují naši politiku, co se týče sexuality dospívajících. Jejich ideje selhaly a je čas znovu promyslet jejich bankrotářskou politiku. 

    Jak je to dlouho, kdy jste naposledy slyšeli někoho, kdo by dospívajícím říkal, proč je pro ně výhodné zůstat pannou či panicem do svatby? Fakta jim byla zamlčena s tragickým důsledkem. Jestliže se neseznámíme s nemocí, která přišla na generaci Američanů, promiskuita dospívajících bude pokračovat a miliony dětí, přesvědčených, že jsou chráněny, bude trpět po zbytek života. Mnozí zemřou na AIDS. 

    Existuje jen jediný způsob, jak zůstat zdravým uprostřed sexuální revoluce. Je jím abstinence od sexuálního styku před manželstvím a po svatbě věrnost nezasaženému partnerovi. Tento koncept byl všeobecně přijímán a praktikován společností až do 60. let tohoto století. Od té doby se však na scéně objevila „lepší idea“ - ta, která nyní ohrožuje celé lidstvo. 

    Kdykoli je propagována sexuální abstinence, nevyhnutelně vyvstávají otázky. Je čas, abychom je jasně zodpověděli: 

Jestliže odmyslíte morální důvody, proč si myslíte,  že by dospívající měli být vedeni k tomu, aby se zdrželi sexu až do svatby? 

   Žádný jiný přístup k epidemii pohlavně přenosných nemocí nefunguje. Tzv. „bezpečný sex“ je pohroma, je-li praktikován. Kondomy mohou selhat minimálně v 15,7 % (při používání během 1 roku) při prevenci otěhotnění.(15) Při prevenci otěhotnění mezi mladými neprovdanými ženami z národnostních menšin selhávají ročně v 36,3 % případů.(16) Studie o homosexuálních mužích, kterou publikoval „British Medical Journal“ uvádí, že míra selhání sklouznutím či protržením je 26 %.(17) Ve světle těchto zjištění je jasné, proč nazýváme zvláštním slovem lidi, kteří spoléhají na kondomy jako prostředek kontroly početí. Říkáme jim „rodiče“. 

    Uvědomíme-li si, že žena může počít jen 1 nebo 2 dny v měsíci, je nám jasné, že míra selhání kondomů musí být mnohem vyšší, pokud se týče prevence nemocí, kterými se člověk může nakazit 365 dní v roce! Jestliže prostředky nejsou užity správně nebo pokud prostě jen jednou sklouznou, dojde k výměně virů a bakterií a proces nemoci začíná. K tomu, aby se člověk nakazil pohlavní nemocí, stačí jediná chyba po 500 „chráněných“ epizodách. Tragédie nastane v jediném okamžiku, kdy je rozum zatemněn vášní. 

    Ti, kteří spoléhají na tak nejistou metodu, ji musí užít správně při každé příležitosti, a dokonce i tehdy je vysoká míra selhání způsobena faktory, které nemohou ovlivnit. Mladá oběť, které dospělí řekli, že toto malé latexové zařízení je „bezpečné“, možná ani neví, že riskuje celoživotní bolest a dokonce smrt pro tak malou chvíli potěšení. Jaké břímě je vkládáno na nezralou mysl a tělo! 
 
    Lékařská fakulta Univerzity v Texasu nedávno zjistila, že kondomy jsou účinné jen v 69 % při prevenci přenosu viru HIV u heterosexuálních párů. Dr. Susan Wellerová z této fakulty provedla souhrnnou analýzu 11 nezávislých studií o přenosu viru HIV. Její závěr: „Hovoříme-li o přenosu HIV pohlavním stykem, jedinou skutečnou prevencí je nemít styk s kýmkoli, kdo má nebo by mohl mít HIV.“(18) 
 
    To jistě vysvětluje, proč ani jeden z 800 sexuologů na konferenci před několika lety nezvedl ruku na otázku, zda by někdo věřil tenkému gumovému pouzdru v případě sexuálního styku s osobou, o které ví, že je infikována HIV.(19) Kdo by jim to mohl mít za zlé ? Nejsou přece blázni. A přesto jsou schopní říci našim dětem, že „bezpečný sex“ je na dosah ruky a že se mohou vyspat s kdekým, aniž by je to něco stálo. 

    Existuje jen jediný způsob, jak se chránit před smrtelnými nemocemi, které na nás číhají. Je jím abstinence před svatbou, poté svatba a vzájemná celoživotní věrnost neinfikovanému partnerovi. Cokoli jiného je potenciální sebevražda. 

Tento postoj je v dnešní době jednoduše nerealistický. Není to funkční řešení: děti to prostě nepřijmou. 

  Některé ano. Jiné ne. A stále je to jediná odpověď. Ale pojďme nejprve hovořit o „nefunkčním řešení“. Od roku 1970 utratila federální vláda USA miliardy dolarů za propagaci antikoncepce a „bezpečného sexu“. Jenom v letošním roce jdou stovky milonů dolarů z daní amerických poplatníků na tento účel (ve srovnání s méně než 8 miliony dolarů vyhrazených na abstinenční programy, které se senátor Teddy Kennedy a jeho spolupracovníci opakovaně snažili vyřadit úplně). Není čas zeptat se, co americký občan za své peníze obdržel? Po 22 letech a miliardách dolarů okolo 58% dívek do 18 let stále ještě nepoužívá antikoncepci během prvního pohlavního styku.(20) Navíc mají dospívající tendenci vydržet v průměru po celý rok bez ochrany, než začnou používat nějaký druh antikoncepce.(21) To je statistické vyjádření úspěchu expertů, kteří nazývají abstinenci „nerealistickou“ a „nefunkční“. 

   I kdybychom vynaložili dalších 50 miliard dolarů na propagaci kondomů, většina dospívajících by je stejně nepoužívala systematicky a správně. Lidská přirozenost a vášeň nejdou dohromady s ukázněným chováním zamilovaných teenagerů. 

Ale kdybyste věděl, že se dospívající chystá mít styk, nepoučil byste ho o správném použití kondomu ? 

   Ne, protože takovýto přístup má nechtěné důsledky. Doporučení užití kondomu s sebou nevyhnutelně nese pět nebezpečných poselství: 

1. že „bezpečný sex“ je možný,
2. že to tak dělají všichni,
3. že odpovědní dospělí to od nich očekávají,
4. že je to dobrá věc,
5. že jejich vrstevníci tyto věci také znají.

    To všechno vede k promiskuitě. Je to pro naše děti skutečně ničivé poselství. 

   Kromě toho i vlastní údaje Planned Parenthood (Společnosti pro plánované rodičovství a sex. výchovu) ukazují, že důvodem číslo jedna, proč dospívající začínají pohlavně žít, je tlak jejich vrstevníků.(22) Proto cokoli, co uděláme, z čeho lze odvodit, že „ to dělají všichni“, bude mít ten výsledek, že to zkusí více, nikoli méně lidí. Projekty, které propagují distribuci kondomů, nesnižují počet dětí vystavených nemocem, ale radikálně jej zvyšují! 

   Od té doby, co v roce 1970 rozjela federální vláda USA svůj hlavní antikoncepční program, mimomanželská těhotenství mezi 15 - 19letými stoupla o 87 % ! (23) Podobně potraty mladistvých stouply o 67 % (24), porody nemanželských dětí o 83,8 % (25). A pohlavní choroby infikovaly celou generaci mladých lidí. Dobrá práce, sexuální poradci! Dobré myšlení, senátoři a kongresmani ! Dobrý spánek, Ameriko! 

   Člověk by si myslel, že se autoři takového hrubého omylu, který nyní ohrožuje celou populaci, stáhnou a omluví za své přehmaty. Místo toho se dále snaží prosazovat své zájmy v kongresu a získat více peněz ze společné pokladny. Za daného stavu špatné informovanosti o celé záležitosti toho pravděpodobně dosáhnou. 

Ale kdybyste jako rodič věděl, že váš syn nebo dcera žijí pohlavním životem, nebyl byste radši, kdyby používali kondom? 

    Jaká míra rizika je přijatelná, mluvíme-li o životě vašeho dítěte? 

    Jedna studie manželských párů, kde jeden z partnerů byl infikován HIV, zjistila, že během roku a půl bylo nakaženo 17 % partnerů, přestože užívali k ochraně kondom.(26) Říkat našim dětem, aby snížili riziko na jednu šestinu (17 %), není o moc lepší, než jim doporučovat ruskou ruletu. Obojí se jim nakonec stane osudným. Jediný rozdíl je v tom, že v případě revolveru je smrt rychlejší. 

   Dejme tomu, že váš syn nebo dcera se přihlásili na osmnáctiměsíční parašutistický výcvik pro šest lidí. Kdybyste věděl, že jeden z padáků určitě selže, doporučili byste jim, aby si utáhli přezky pevněji? Samozřejmě, že ne. Řekli byste: Prosím tě, neskákej ! Jde ti o život! Jak může milující rodič udělat něco jiného? 

Děti poselství o abstinenci nebudou naslouchat. Když se jim snažíte předat takový názor,  jenom plýtváte energií. 

    To je všeobecně rozšířený mýtus, že teenageři nejsou schopní pochopit, že je v jejich nejlepším zájmu, aby sami sebe uchovali až do manželství. Téměř 65 % všech amerických středoškolaček do 18 let jsou panny.(27) 
 
    Před několika lety se v Lexingtonu ve státě Kentucky konala mládežnická akce a nebyla to  ani sportovní akce, ani rockový koncert . Jen bývalý vězeň Harold Morris mluvil mimo jiné o sexuální abstinenci. Na stadion s 18 000 místy k sezení dorazilo 26 000 teenagerů. Nakonec jich přes 2 000 stálo před nacpaným stadionem a naslouchalo přes narychlo nainstalovaný veřejný rozhlas. Kdo říká, že děti  toto po staletí ceněné poselství poslouchat nebudou ? 

   Dokonce i mladí, kteří už byli sexuálně aktivní, se mohou rozhodnout přestat. Tomu se často říká „obnovené panenství“ - koncept nesený dobrou myšlenkou, že děti mohou začít znovu. Jedna mladá dívka nedávno napsala Ann Landers, že by si přála, aby bývala neztratila své panenství, a končí svůj dopis slovy: „ Je mi líto, že jsem to udělala, a přála bych si to vrátit zpět.“ Jako odpovědní dospělí jí musíme říci, že ačkoli se nemůže vrátit zpět, může jít kupředu. Může znovu získat sebedůvěru a chránit své zdraví, protože nikdy není příliš pozdě začít předmanželskému sexu říkat „ne“. 

Přestože ve vzdělávacím procesu převládají advokáti „bezpečného sexu“, existují nějaké dobré programy pro děti založené na abstinenci ? 

    Naštěstí vznikly některé výborné programy. Teen - Aid (Na pomoc teenagerům) ze Spokane a Southwest Parents Committee (Jihozápadní rodičovský výbor) z Chicaga jsou dobré příklady. Také Next Generation (Příští generace) z Marylandu, Choices (Výběry) z Kalifornie, Respect Inc. (Včetně úcty) z Illinois. Jiné osnovy, jako jsou Facing Reality (Tváří v tvář realitě), Sex Respect (Úcta k sexu), Me, My World, My Future (Já, můj svět a moje budoucnost), F.A.C.T.S. (Fakta) a další, jsou všechno americké programy s tématem abstinence, které mají dětem pomoci dělat dobrá rozhodnutí týkající se sexu. 

   Dobrý učební plán pro mládež z větších měst je program od Ellayne Bennettové Best Friends Program (Program pro nejlepší přátele). Tento úspěšný „poradcovský“ projekt pomáhá adolescentům ve Washingtonu D.C. odmaturovat na střední škole, a přitom zůstat pannou či panicem. Během pěti let od zavedení tohoto programu ani jedna dívka neotěhotněla! 

   Zavést a posilovat abstinenční myšlenky však může být jako plivání do větru. Ne protože nebudou naslouchat, většina naopak bude. Ale protože proabstinenční poselství se topí v moři jedovaté propagandy profesionálů „bezpečného sexu“, kteří tvrdí, že „sexuální aktivita dospívajících je nevyhnutelná, a tudíž jen ať používají kondomy“. 

Největší zodpovědnost podle vás nesou ti, kteří říkají adolescentům, že sexuální uspokojení je jejich právem, pokud to dělají „správně“. Kdo další přispěl k této epidemii? 

    Spoluvinu nese samozřejmě zábavní průmysl, včetně televizních producentů. V této souvislosti je zajímavé, že všechny čtyři televizní sítě a kabelové televize lomí rukama nad hroznou epidemií AIDS. Tvrdí, že mají hluboký zájem o ty, kteří jsou infikováni pohlavně přenosnými chorobami, a snad to myslí upřímně. Avšak televizní výkonné výbory a filmoví magnáti přispěli mohutným dílem k existenci této pohromy. Po desetiletí líčily dospívající a mladé lidi, jak si vzájemně lezou do postele jako sexuální roboti. Jenom hňupové byli předváděni jako cudní, a ti byli příliš hloupí nebo oškliví na to, aby si našli partnera. 
 
    Samozřejmě, že ti krásní mladí herci v těchto živočišných dramatech nikdy nemuseli čelit žádným důsledkům své sexuální poživačnosti. Ani jeden nikdy neskončil s herpesem, syfilidou, chlamydiovou infekcí, zánětlivými onemocněními pánve, neplodností nebo AIDS, nádory v genitální oblasti nebo rakovinou děložního hrdla. Žádnému pacientovi lékař ve filmu nikdy neřekl, že na jeho nemoc není žádný lék nebo že bude muset po celý zbytek života čelit bolesti. Ani jeden nikdy neslyšel, že rakovina pohlavních orgánů způsobená  infekcí HPV(papiloma virus) dnes zabíjí více žen než AIDS, (28) nebo že některé druhy kapavky jsou odolné vůči penicilinu.(29) 

   Ne, nemělo to žádnou stinnou stránku. Všechno to vypadalo jako veliká legrace. Ale jakou cenu teď platíme za tyto lži, které nám byly předkládány ! 
 
    Vláda USA k této krizi také přispěla a dále ji zhoršuje. Například běžná brožura federálních Center pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control) nese titul „Dospívající mají právo“ (Teenagers have the Right) a je zjevně určena k tomu, aby dospívající osvobodila od autority dospělých. Uvnitř je šest prohlášení, která tvoří listinu práv teenagera: 

• mám právo mít svůj názor
• mám právo se rozhodnout, zda budu sexuálně žít a s kým budu sexuálně žít
• mám právo při styku používat ochranu
• mám právo kupovat a používat kondomy
• mám právo na sexuální vyjádření
• mám právo požádat o pomoc, budu-li ji potřebovat

    Čtenáři jsou vybízeni, aby se telefonicky obrátili na některou z organizací, které jsou uvedeny v seznamu pod tímto posledním bodem (právem požádat o pomoc). Filozofie, která vládne v některých z těchto organizací, zahrnuje prezentování sexuality jako přijatelného životního stylu a ráznou podporu práva mladých sexuálně se projevit. Zdaněné dolary amerických občanů v praxi ! 

   Jistě jsou i jiní Američané, kteří vidí nebezpečí hrozící generaci našich nejschopnějších a nejbystřejších. Je čas začít otevřeně mluvit o takové staromódní hodnotě jako je neposkvrněnost. Ta je nyní nutností více než kdy jindy. 
 
    Souhlasíte-li s textem tohoto plakátu v tom smyslu, že nyní je čas na nový přístup k sexualitě dospívajících, uschovejte si tento článek. Vezměte jej s sebou na příští schůzi správní rady školy. Pošlete jej svému poslanci. Distribuujte jeho kopie na třídních schůzkách. Každopádně o tom hovořte se svými dospívajícími dětmi. Začněte propagovat zdrženlivost před svatbou jako jedinou zdravou možnost, jak přežít toto celosvětové ohrožení. 

Zdroje citací : 

1. Adolescent enrollment in Only One Federal program - Title X - from 1970 - 1992 totals more than $ 1 billion. 
2. Pamela McDonnell, Sexually Transmitted Diseases Division, Centers for Disease Control, U.S.Dept.of Health & Human Services, t.i., March 16,1992 
3. Scott W. Wright, „1 in 100 tested at UT has AIDS virus“, Austin American Statesman, July 14,1991,p.A 14, The federally funded was based on a non-random sample. 
4. „Heterosexual HIV Transmision up in the United States“, American Medical News (Feb.3.,1992): 35. 
5. U.S.Dept. of Health & Human Services, Public Health Service, Centers for Disease Control, 1991 Division of STD/HIV Prevention, Annual Report,p.13 
6. Ibid. 
7. McDonnell, CDC, HHS, t.i., March 18, 1992. 
8. STD/HIV Prevention, CDC, p. 13. 
9. Ibid. 
10. Ibid. 
11. Robert E. Johnson et al, „A Seroepidemiologic Survey of the Prevalence of Herpes Simplex Virus Type 2 Infection in the United States“, New England Journal of Medicine 321 (July 6,1989): 7-12. 
12.STD/HIV Prevention, CDC, p.13. 
13.C. Kuehn and F. Judson, „How common are sexually transmitted infections in adolescents ?“ Clinical Practice Sexuality 5 (1989): 19-25; as cited by Sandra D. Gottwald et al., „Profile: Adolescent Ob/GynPatients at the University of Michigan, 1989,“ The American Journal of Gynecologic Health 5, (May/June 1991), 23. 
14. Kay Stone, Sexually Transmitted Diseases Division, Centers for Disease Control, U.S.Dept. of Health & Human Services, t.i., March 20, 1992. 
15.Elise F. Jones and Jacqueline Darroch Forrest, „Contraceptive Failure in the United States: Revised Estimates from the 1982 National Survey of Family Growth“, Family Planning Perspectives 21 (May/June 1989): 103. 
16. Ibid, p. 105. 
17. Lode Wigersma and Ron Oud, „Safety and Acceptability of Condoms for Use by Homosexual Men as a Prophylactic Against Transmission of HIV During Anogenital Sexual Intercourse“, British Medical Journal 295 (July 11, 1987): 94. 
18. Susan C. Weller, „A Meta-Analysis of Condom Effectiveness in Reducing Sexually Transmitted HIV“, Social Science & Medicine (June 1993): 1635-1644. 
19. Theresa Crenshaw, from remarks made at the National Conference on HIV, Washington, D.C., Nov.15-18, 1991. 
20.William D. Mosher and James W.McNally, „Contraceptive Use at First Premarital Intercourse: United States, 1965-1988“, Family Planning Perspectives 23 (May/June 1991): 111. 
21. Cheryl D.Hayes, ed., Risking the Future: Adolescent Sexuality, Pregnancy and Childbearing (Washington National Academy Press, 1987), pp. 46-49. 
22. Planned Parenthood Poll, „American Teens Speak: Sex, Myths, TV and Birth Control“, (New York: Louis Harris & Associates, Inc., 1986), p. 24. 
23.“Condom Roulette,“ In Focus 25 (Washington Family Research Council, Feb. 1992), p.2. 
24. Gilbert L. Crouse, Office of Planning and Evaluation, U.S. Dept.of Health Human Services, t.i., March 12,1992, based on data from Planned Parenthood’s Alan Guttmacher Institute. Increase calculated from 1973, first year of legal abortion. 
25. Monthly Vital Statistics Report, National Center for Health S 
tatistics, Vol. 41, No.9, supplement, February 25,1993. 
26. Margaret A. Fischl et al., „Heterosexual Transmission of Human Imunodeficiency Virus (HIV): Relationship of Sexual Practices to Seroconversion“, III International Conference on AIDS, June 1-5, 1987, Abstracts Volume, p. 178. 
27. U.S. Dept. of Health & Human Services, National Centers for Health Statistics, Centers for Disease Control, „Percent of Women 15-19 Years of Age Who Are Sexually Experienced, by Race, Age and Marital Status: United States, 1988“, National Survey of Family Growth. 
28. Joseph S.McIlhaney Jr.,M.D., Sexuality and Sexually Transmitted Diseases, (Grand Rapids, Baker Publ., 1990) p. 137. 
29. A.M.B. Goldstein and Susan M.Garabedian-Ruffalo, „A Treatment Update to Resistant Gonorrhea“, Medical Aspects of Human Sexuality, (August 1991):  39. 

Tento plakát na základě písemného svolení autorů vydala Křesťanská misijní společnost jako přílohu měsíčníku Života víry. Překlad Barbora Denková. Neprodejné. Kopie možno zhotovit a šířit pouze zdarma.