Cituji: Lukáš 10 kap.   ·  

38Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, ·  

39která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. ·  

40Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ ·  

41Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. ·  

42Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“    

 Že to byla Betanie vyplývá z toho, že Marta a Marie nikde jinde nebydleli než zde v Batanii.   Možná to nebyla ani jeho první návštěva.  Ale vždycky se na jeho příchod těšili.,   Krátký příběh zdánlivě nic neříkající, ale proč tedy v evangeliích je zapsán?   Marta má rozhodně Pána Ježíše ráda stejně jako Marie, ale jejich přístup v té dané chvíli se liší. Marta vnímá sebe jako roli hostitelky. Možná ten dům byl právě její  a ona tam byla paní domu. Také by si ráda sedla k Ježíšovým nohám  a poslouchala  a poslouchala jeho vzácná slova, ale etiketa, tradice a společenský zvyk  ji nutí k něčemu jinému. Sloužit a projevit se jako správný hostitel. A Marie? Mohli by hostit obě. Aspoň by pak zbylo více času pro obě. Marie je  tak unesena přítomností Ježíše, že všechny společenské normy zůstávají stranou. Ona nechce nic ztratit z  té vzácné chvíle být s Ježíšem. Nevnímá Martu ani její hostitelské starosti. Marta by chtěla totéž, co nyní prožívá Marie, ale něco jí v tom brání. Povinnosti splnit, co učí tradice a zvyky.  A také vědomí, jak by vypadala před Ježíšem, kdyby se jako hostitelka neukázala? Při pohledu na  sedící Marii, která si žádné starosti nepřipustí, zatímco na má plné ruce práce, se naštve.  A nejen to. Ona dokonce požádá Pána Ježíše, aby Marii napomenul a vyzval k pomoci. A nakonec je možná i zklamaná. Místo, aby Pán Ježíš pochválil ustaranou Martu, on ocení Marii.¨   Jak asi muselo v té chvíli Martě být? To ji muselo zaskočit. To nečekala? Tak já tu lítám a nakonec je to k ničemu. Nakonec, já to dělám špatně. Pro dobrou na žebrotu.   A čím ten příběh končí?   ·

  42Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“  

 Dál už nic. Ale proč to v Bibli je? Co chtěl Pán Ježíš naznačit?   Víte, dnes je plno lidí, spíše bývalo zvykem,  kteří se snaží. Aby bylo doma uklizeno, uvařeno. aby byl tatínek a děti spokojeny, aby bylo to i ono a dodrželo se to, co je společenský zvyk, tradice atd. prostě lidé se často za něčím ženou.  Dnes je to jinačí než dříve. Dnes, aby mohli jet na dovolenou . samozřejmě  k moři  a někam daleko, aby se mohli sousedům a v práci pochlubit a  chtějí mít hezký barák atd. Lidé se stál, za něčím se ženou, Ale je to, za čím se  ženou, , na co vynaloží velké úsilí,  je to trvalé a někdy i smysluplné? Nebraní nám někdy tato honba za něčím k přístupu k Bohu a duchovním věcem, které jsou trvalejší? To chtěl Pán Ježíš říct   Martě? Marto, já tě nehodnotím podle Tvého výkonu hostitelky, vůbec tě podle žádného tvého výkonu ničeho nehodnotím. Já nepotřebuji , aby bylo prostřeno, uklizeno, dobré pití a jídlo, s tím si nedělej starosti. Já potřebuji, abyste si sedli ke mně  a poslouchali můj hlas, má slova, mé rady… Já vám chci dát to, co vám celý vět dát nemůže.   Nevíme , jak na to Marta reagovala, ale dnes můžeme vše posoudit jinak, protože na to máme čas. 

Ale o co jde dnes lidem a i věřícím??