Je nejvyšší čas usilovat všemi legitimními a slušnými
prostředky o zavedení přímé volby prezidenta. Proč?
Někteří říkají, že je to okrajové téma. Jiní říkají, že by to byl příliš hluboký zásah do ústavy. Další zase argumentují tím, že prezident stejně nemá výrazné pravomoci a že přímá volba bez zvýšení pravomocí nemá smysl. K tomu se pojí argument, že silný, přímo volený prezident by byl zbytečnou konkurencí senátu, který je v naší ústavě koncipován jako určitá “pojistka” vůči excesům parlamentu.
Mám jeden podstatný argument pro přímou volbu prezidenta: V našem národě chybí něco, co lze snad nejlépe nazvat osobním ručením. Události poslední doby to jen potvrzují.
Libor Novák sice podepsal doklady o hospodaření ODS, ale neručí za ně. Václav Klaus za ně také nikdy neručil - ten se o takové drobnosti nezajímá. Miloš Zeman neručí za karty Chemapolu - má jiné starosti. Pokladník ČSSD o tom nic neví.
Nejlepším systémem neručení je naše parlamentokracie. Soudný člověk by alespoň očekával, že k odpovědnosti bude povolán ten, kdo něco podepsal. (Nicméně i to, zdá se, už u nás neplatí.) Ale jak se má normální občan dovědět, jak vznikla kauza lehkých topných olejů? Kdo navrhl zákon, který tuto kauzu umožnil? Kdo se nepostaral o to, aby byla zjednána náprava, když bylo všem jasné, že se dějí miliardové nepravosti? Kdo házel klacky pod nohy těm, kdo nápravu zjednat chtěli? A byli vůbec takoví? Kdo může za paskvil cizineckého zákona? Kdo může za to, že se s tím teď nic nedělá?
Samozřejmě, kdybych nebyl pastor, ale investigativní žurnalista, možná bych se mohl pokusit těm věcem přijít na kloub. Asi by se dala napsat kniha o tom našem skvělém systému, v němž nikdo za nic neručí. Nicméně možná bych byl zlikvidován, a policie by za to přece nemohla. Ta taky neručí za to, že bude bezpečno.
Chci mít prezidenta, který bude ručit za to, co dělá a říká. Který se neschová v parlamentní většině. I kdyby neměl velké pravomoci, může aspoň mluvit. Může říci, že řada lidí má dost důvodů mít blbou náladu, nebo že u nás vládne mafiánský kapitalismus. Přímo volený prezident, odvozující svou legitimitu od vůle občanů a ne od parlamentní většiny koalice ODS-ČSSD se osobnímu ručení nebude moci vyhnout.
Václav Havel osobně ručil a ručí. Nicméně ODS i ČSSD si dají velký pozor, aby se druhý Havel už neobjevil.
Proto potřebujeme přímou volbu prezidenta jako sůl. Jelikož nejde - jako v případě volebního zákona - o účelovou změnu, ale o řešení hlubokého a dlouhodobého problému našeho národa, stojí to i za změnu ústavy.
Dan Drápal
pastor Křesťanského společenství Praha
(psáno v roce 2000, zvýraznění přidáno)
