Může si myslet, že když se mu některý den daří žít svatě a čistě, když je tedy po celý den "hodný", tak že na základě toho může teď s čistým svědomím předstoupit před Boha.

A naopak - pokud se mu některý den nedaří žít svatě a zhřešil, tak si myslí, že není hoden předstoupit před Boha a do svatyně svatých v modlitbě se ani jít neodváží. 

 
Obojí tento přístup je naprosto chybný. Ten první vede k duchovní pýše a ten druhý naopak k falešné pokoře.

 
My ale nepřistupujeme k Bohu na základě vlastní spravedlnosti ani na základě vlastní nespravedlnosti, ale vždy jen díky Kristově svaté krvi.

Když se nám daří, řekněme to v úvodu modlitby Bohu, že přicházíme pouze skrze Jeho krev.

A pokud jsme zhřešili, vyznejme hřích a hned v následujícím okamžiku s plnou svobodou vejděme k Věčnému Otci do svatyně, opět jen na základě krve Pánovy a mějme naprosto čisté svědomí, které tato krev jednou provždy očistila a neustále toto jedno očištění průběžně platí a probíhá.