Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 243, komentářů celkem: 429559, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 545 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482585
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Je možné věřit POapoštolským zdrojům?
Vloženo Sobota, 01. říjen 2022 @ 16:09:23 CEST Vložil: Tomas

Kázání poslal gregorios777

Brzo po smrti apoštola Jana odpadly církve hromadně od apoštolského učení.


Katolická "církev" se zde ohání různými POapoštolskými zdroji učení, tvrdí, že jejich autory jsou často přímí žáci např. apoštola Jana.

To samozřejmě je velká lež. Není možné POapoštolským zdrojům vůbec věřit, 

Protože již za života apoštola Pavla početné sbory v celé oblasti Galacie hromadně odpadly od zdravého učení Evangelia k zákonickému způsobu učení a praxe. Popřely spásu z víry a obrátily se ke skutkaření.

Apoštol Pavel ještě nezesnul, a apostáze pokračovala v dalším hromadném odpadnutí od Božího zjevení - a to odpadnutím všech sborů v celé Malé Asii!!! (2Tim 1,15). A to byli všichni Pavlovými přímými žáky, Efezský sbor dokonce osobně vyučoval po tři roky. 

2 Timoteovi 1:15  Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všickni, kteříž jsou v Azii, z nichžto jest Fygellus a Hermogenes.

Starý člověk a jeho přirozenost tíhne k náboženství, t.j. ke snaze vystavit před Bohem svoji vlastní spravedlnost ze skutků a nebýt poddán Boží spravedlnosti z víry. Celou tuto apostazi pak zpečetil Tridentský koncil, který v ŘKC oficiálně vyhlásil příslušnost k falešnému, jinému evangeliu a dokonce proklel biblické věřící, nevědouce, že sami tito falešní učitelé spadají pod dvojí prokletí apoštola Pavla (Ga 1,8-9).


Tak jak asi můžeme věřit učení těch, kteří přišli až po těchto přímých žácích Pavla a Jana? 

Proto my, bibličtí věřící víme, že jediné spolehlivé měřítko jakéhokoliv učení, jsou Písma, a to zejména Písma Nového Zákona, kde je zachyceno spolehlivé a věrohodné učení přímých žáků Krista - apoštolů. UČENÍ APOŠTOLSKÉ. Co je nad to a není s ním v souladu, je od ďábla. 










"Je možné věřit POapoštolským zdrojům?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 397 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: Akuzativ v Sobota, 01. říjen 2022 @ 17:10:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregorios777
Biblický křesťan má přece celé Písmo svaté ve vážnosti
A taky víme, že víra bez skutků je mrtvá



Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: Danny42 v Sobota, 01. říjen 2022 @ 18:12:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Greg 


Gregu ,jistě už napřed víš ,že ti z jedné strany  přijde i ta odpověď ,že jo ,že to možné je ,že se dá věřit i jiným zdrojům . A tak když v rychlosti přeběhneme  několik století ,tak se přece veří mnoha mimobiblickým zdrojům . Není to tak dlouho ,a mnozí věřící ŘKC ,věřili (a dodnes veří ) příkladně Zprávám z Medjugorie , a kvantu dalších věcí . Buď připraven ,že ti za chvíli zdejší katolíci připomenou tzv "církevní otce " ,atd  .Ale asi jsi připraven . A co takhle spisy Jana Husa nebo Martina Luthera ? K poučení ano ,ale samozřejmě to není NZ ,tak i zde pozor .



Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: martino v Sobota, 01. říjen 2022 @ 18:48:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Demente, pokud neznáš dějiny Církve, učení Církve, pak ti na ty špeky skočí jen stejný náboženský dement jako jsi ty. Nikdo nikde nikdy nemluvil o nějakém PO apoštolském učení. Ale vždy jen a jen o apoštolském učení, na které se následně odvolávají i církevní apoštolští otcové, což pokud to nevíš, jsou žáci apoštolů. To co zde píšeš, je učení pro společenství blbounů, kam na to chodíš? 



Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: VanRespirator v Sobota, 01. říjen 2022 @ 22:31:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože již za života apoštola Pavla početné sbory v celé oblasti Galacie hromadně odpadly od zdravého učení Evangelia k zákonickému způsobu učení a praxe. Popřely spásu z víry a obrátily se ke skutkaření.


To je ovšem pochopitelné. Přírodní zákony ukazují, že bez práce nejsou koláče. Takže Starý zákon je více v souladu s přírodou, mechanikou, kauzalitou dějů. Odměna až po vykonané práci. Křesťanství tento princip popírá a zásluhovost odmítá a místo toho staví náboženský fanatismus a proklamace. Takže SZ je poctivější. Tam si nebe musíš vydřít. NZ můžeš dělat cokoli, ale ve správný čas máš otočit jako korouhev a začít proklamovat ty správné ideové teze, hlavně o Ježíšovi a všecko špatné se tím smaže a jsi údajně znovuzrozený, spasený, atd. Čili finta. Jinými slovy jak přechcat ty staré židy, co se o něco snažili. Křesťanství je (pře*****vací) méně poctivé náboženství proti judaismu. A taky se k němu úspěšně nabalili vykukové jako Benny Hinn, Reinhard Bonnke a další. 

Ale přesto i mezi křesťany byli takoví, co to směrovali na skutky. Jako Jakub a Petr. Zatímco Pavel byl spíše ten ideolog nic než Ježíš. Přitom ho nikdy neviděl. Ale to už je na jiný článek. 



Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. říjen 2022 @ 06:50:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Gregu.

  Tohle je velmi stará věc, starý postoj.

  Ale i když má někdo takový postoj a žije v těžkém prostředí, kde mu nic jiného nezbývá, neznamená to, že to tak mají všichni a všude. Je to jen situace lidí, žijících právě uprostřed nějakého náboženství, kde lidi žijí "prvního Adama" a mají tendenci si vyrábět nová učení ve fiktivním světě, protože nemají praktickou zkušenost s tím, co se píše v Písmu.

  Toník



Ti co mají problém přijmout pravdu (Skóre: 1)
Vložil: martino v Sobota, 08. říjen 2022 @ 17:28:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přátelé. Byl jsem zde opakovaně obviněn, že si vymýšlím, píšu nepravdu a šířím pomluvy ohledně Luthera, rád vám osvěžím realitu, která není rozporována žádnými historiky, jen několika pitomci a fanoušky Luthera. Mohl bych zde dát odkaz na internet a na články různých autorů s titulky Pravda o Lutherovy, Nekompromisní pravda, Krvavá reformace, atd. to vše si může najít každý sám. To jsou vše jen odkazy na novinářské články, které přímo či nepřímo potvrzují mé vyjádření, kde jsem potvrdil, že čerpám z historické pravdy. Nevím zda odpadlíci a ostatní sektáři si položili otázku kdo to byl augustiniánský mnich Martin Luther. Pravým důvodem překotného odchodu do kláštera byl ve skutečnosti útěk před soudním stíháním pro vraždu, kterou Luther spáchal z prchlivosti na Hieronymu Buntzovi. Azyl v klášteře vyhledal na radu vikáře Brauna. Výčitek svědomí se Luther nezbavil až do konce života. Byly příčinou jeho stálých depresí a ovlivnily závažný způsobem nejen jeho psychický život, ale i jeho nauku (Viz: Albert Mock "Abschied von Luther - Psychologische und theologische Reflexionen zum Lutherjahr" - Köln 1985; Roland Dalbiez Das Ende Luthers, in EINSICHT XVII/4, prosinec 1987, str. 110-112.).


Především je třeba vyvrátit první nepravdu a to, že reformace začala když Luther přibil na vrata kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí. Jak je historicky doloženo Luther tyto své teze zaslal 31.října 1517 biskupům a teprve když biskupové nereagovali  tyto téze přibil na vrata kostela. / Erwin Iserloh, Luther zwischen Reform und Reformation. Der Thesenanschlag fand nicht statt/  Osobně považuji takový přístup ze strany Luthera v té době za právně i morálně správný. Než se rozhodl realizovat své přesvědčení, informoval Církev a nabídnul řešení. Ponechal čas biskupské pastoraci reagovat na jeho podnět. Možná tato ignorace Luthera rozpálila do ruda a následným přibitím na vrata chrámu byla roznětka a dobře si jistě každý uvědomí jaké to mělo následky u výbušného cholerika, který svojí povahou psychicky terorizoval své spolubratry v klášteře, že obdržel od papeže dispens a mohl žít mimo klášter a v civilu. Domnívám se, že se vněm vařila krev zlostí, že byl ignorován svojí iniciativou a v roce 1520 ve svém spisu: „Von dem Papstum zu Rom wider den hochberühmten Romanisten zu Leipzig“ zaujímá názor, že společenství věřících nejsou jen pokřtění, ale všichni kdo uvěřili a mají podle něj ospravedlňující víru. To následně rozšiřuje a nauku o církvi rozvíjí takto: „Křesťanstvo jakožto shromáždění všech věřících v Krista není „tělesné“ shromáždění, nýbrž shromáždění „srdcí v jedné víře“. Tato „duchovní jednota“ stačí, aby vytvořila křesťanstvo. To je jedinou pravou církví a nemá na zemi žádnou hlavu, „nýbrž hlavou je pouze Kristus na nebesích a jen on vládne“. To platí i o římské církvi. Pokud má pravý křest a evangelium, může být nazývána svatou, i když sama o sobě je horší než Sodoma. „Ecclesia ergo Romana est sancta, quia habet nomen sanctum dei, baptismus, verbum,“ říká Luther ještě v komentáři k listu Galaťanům z roku 1531/35 (WA 41 I 68).


Lépe prý je být katem nebo vrahem, než knězem nebo mnichem. Nadávek, kterými zahrnoval řeholní osoby, nelze vůbec opakovat. Sám  by raději býval loupežníkem, nebo ještě něčím horším,…/ Janssen. Gesch. des Deutsche!! Volkes, I. 195. / Luther, slyše o páchaných zločinech ze strany sedláků, vydal spis zvaný »Proti vražedným a loupeživým rotám selským«. Vyzýval každého, kdo může, aby každého sedláka utloukl, ubodal, zardousil a to tajně i veřejně, jak uvádí profesor Ráček s odkazem Janssen. Gesch. des Deutsche!! Volkes, I. 195.


Už jsem zde psal, že neznám žádného historika, který by Církevní dějiny profesora Ráčka zpochybnil nebo zcela vyvrátil, neboť jako jezuita a vyučující profesor na fakultě si to ani nemohl dovolit. A tak já si zase dovolím citovat jeho ze spisů Luthera: Chcete jít bojovat proti Turkům? Zde potírejte nepřítele daleko horšího, papež je horší než Herodes. V knize O pokoutní mši a kněžourském svěcení“ (Wi VII, 207) ujišťuje nikoliv mimochodem, ale ex professo obšírně, že se mu o půlnoci zjevil Satan a uvedl mu pět důvodů vyšperkovaných různými obrazy, proč zcela opovrhuje a zatracuje mši a kněžské svěcení. Luther říká: „Jsme osvobozeni,“ ale nikoliv skrze svobodu Ježíše Krista, kterou získal svou drahocennou krví (Gal 5,1;Sk 20,28), nýbrž svobodou, kterou Lutherovi přinesl Satan z pekla. Luther se svými přívrženci chlubí, jak chce, že přijal svou nauku proti mši od Satana. Je toto křesťanství?


To že Luther měl ve zlobě a nenávisti ŘKC je veřejně známo, ale že jeho nenávist k židům ovlivnila i Hitlerův režim, je méně známé. Když ředitel nacistického antisemitského časopisu „Der Strürmer“ Julius Streicher uslyšel při norimberském procesu, že je odsouzen k smrti, překvapivě se odvolal na spoluviníka a prohlásil, že na lavici obžalovaných by s ním měl sedět Martin Luther. Je skutečně pravda, že Lutherovy spisy byly hojně využívány nacisty v antisemistké propagandě a že z jeho reformy odvozovaly své rasistické a antisemitstké teze. Je tomu však skutečně tak, že Luther byl Hitlerovým předchůdcem, který transformoval dávné vzorce nepřátelství vůči židům v antisemitská schemata v pravém slova smyslu, založená na krvi a ideji, že židé jsou ze své přirozenosti a nikoli pouze kvůli náboženskému předsvědčení, jiní než křesťané? Právě tím se zabývá kniha Thomase Kaufmanna, profesora církevních dějin na univerzitě v Göttingen nazvaná „Lutherovi Židé“ (Luther Juden, Stuttgard: Reclam 2014; italsky Gli ebrei di Lutero, Torino: Claudiana 2016). Jde o téma, které –je třeba připomenout – v posledních desetiletích v rámci reflexí nad Shoah poskytlo prostor pro mnoho analýz a studií, s cílem vysvětlit odkud se v Lutherově myšlení vzaly tak diametrálně odlišné formulace: na počátku jeho činnosti „filosemitské“ a na konci života silně antisemitské. Tolik z recenze knihy Thomase Kaufmanna Luther Juden / Osservatore Romano z 13. srpna 2016/


V 5. kapitole své knihy uvádí Mynarik, že Luther vystupoval proti Židům s neobyčejnou tvrdostí. Žid, který se neobrátí ke křesťanství, patří ďáblu nebo se musí stát ďáblem, a proto musí být náležitě potrestán a usmrcen, píše Luther v jednom svém spisu. Později požadoval, aby Židům byly odňaty všechny knihy a jejich synagogy poroučel zničit ohněm. Židé podle něho pocházeli od ďábla: Proto kde uvidíš Žida, udělej s dobrý svědomím znamení kříže a řekni: Tady jde živý ďábel. Autor připomíná, že na tuto Lutherovu nenávist se odvolával Hitler a byl s ním v té věci zajedno.

V další kapitole si Mynarek všímá Lutherova vztahu k demokracii. Luther požadoval totální otrockou poslušnost podřízených k vrchnosti, bez ohledu, zda je spravedlivá nebo tyranská. V jeho státnických představách neměl občan žádná práva. Člověk je totální otrok státu. Proto se také evangelická církev přizpůsobovala každému režimu, i nelidskému a člověku nepřátelskému. Extrémním případem byla podlézavost nacistickému režimu za Hitlera. Až do roku 1944 viděla luteránská církev v Hitlerovi zázračného muže, kterého daroval Bůh německému národu. Prezident evangelické církve v Durynsku řekl v roce 1944 docela vážně, že Hitler je pro naši luteránskou zbožnost skutečně Vůdce z Boží milosti. Jeho poslání pochází přímo od Boha a jeho rozkazy jsou Boží rozkazy, prohlásil prezident. Evangelická církev nepraktikovala odpor proti Hitlerovi. Dietrich Bonhoefer byl výjimka, nikoliv pravidlo. Kniha obsahuje množství originálních Lutherových citátů. Tak je odbouráno mnoho mýtů a získáváme realističtější obraz tohoto reformátora./ Hubertus Mynarek: Luther ohne Mythos – Das Böse im Reformator/

  Vášnivá nenávist, kterou šířil v posledních spisech, se už nedá omluvit ani dobovým grobiánstvím. Byly to spisy Wider Hans Worst (Proti Hansvurstovi - 1541), Wider das Papstum zu Rom von Teufel gestiftet (Proti římskému papežství založenému ďáblem – 1545), Von den Juden und ihren Lügen (O židech a jejich lžích - 1542) a další protižidovská díla z posledních let. Co teprve říci, když se nejvulgárnějšími slovy vyjadřoval o mši svaté, o řeholním životě, atd. / August Franzen , Malé církevní dějiny/   Heslem Luthera bylo: „Pryč s dobrými skutky, sama víra ospravedlňuje“ proto bylo potřeba z jeho Bible vymést list apoštola sv. Jakuba o dobrých skutcích a označil ho za cár papíru. A tak se ujala jeho teze, že člověk může za den tisíckrát hřešit, krást, vraždit …ale sama víra ho ospravedlňuje, což obhajoval tvrzením, že hněv vášeň a smyslnost jsou neodolatelné, jak nás učí praxe. Z jeho kázání: „ Jsou-li vrazi věšeni, proč se nechopíme meče proti těm učitelům zhouby, těm papežencům a kardinálům a celé té římské havěti a neumyjeme si ruce v jejich krvi?“ „ Lepší by bylo aby všichni biskupové byli pověšeni, než aby jediná duše od nich byla svedena.“ Velkým sběratelem Lutherových tvrzení, spisů a výroků byl Ženevský biskup sv. František Sálský které známe pod názvem „Kontroverzní spisy“ Neustále vyzýval lid proti biskupům a věřícím katolíkům. Za jeden rok bylo v Německu vypáleno na 1000 klášterů. Zemřelo na 100 tisíc obyvatel z toho 50 tisíc skončilo na hranici upálením. Celá inkvizice ve Španělsku má podle archivu snad jen okolo 300 obětí upálením. Luther se ženil s bývalou řeholnicí Kateřinou Borou a zem se topila v krvi. Uvítám další vaše svědectví z odborné historické literatury. 



Re: Je možné věřit POapoštolským zdrojům? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 09. říjen 2022 @ 12:40:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Abych to uzavřel:


Je možno věřit poapoštolskému zdroji - působení Ducha svatého v církvi, který je nám mimo jiné  i učitelem. (J 14 kap. J 16. kap.)-



Stránka vygenerována za: 2.08 sekundy