poslal Seraphim P a n k r á c, Kristův mučedník
se narodil ve Frygii. Jeho zámožní rodiče zemřeli, když mu bylo čtrnáct let. Zatoužil po cestování a se svým strýcem Dionysiem se odebral do Říma. Tam bydleli na vrchu Coeliu, kde bydlel také papež (tj. křesťanský biskup velkoměsta Říma) Kornelius a mnoho křesťanů. Ti si oblíbili veselého chlapce a papež ho vzdělal v křesťanské víře a pokřtil.
Jednou ho vojáci sebrali a přivedli k císaři Diokleciánovi. Ten ho hladil a laskavými slovy mu domlouval, aby nechal těch křesťanských pověr. Pankrác však neohroženě odpověděl: “I když jsem ve věku dítěte, přece mám pravdu a sílu Pána našeho Ježíše Krista. Proto na mne tvoje hrozby působí tak málo, jako by ke mně mluvil tamten obraz na zdi. Bohové, kterým se podle tvého rozkazu mám klanět, byli podvodníci a zločinci. Kdyby někdo z tvých úředníků spáchal to, co oni, odsoudil bys ho okamžitě k smrti. A ty se nestydíš klanět se takovým bohům?”
Císař zmlkl, pokynul vojákům, kteří Pankráce odvedli a u aurelské cesty sťali. V noci po popravě jeho tělo pohřbila zbožná paní Oktavilla. Mladistvý mučedník je uctíván jako patron věrnosti v přísaze.
Nad jeho hrobem zbudoval papež Symmach kolem r. 500 nádherný chrám. Dosud tam putuje každý rok na Bílou neděli římská mládež, aby obnovila křestní slib.
RUDOLF SCHIKORA: NAŠE SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str.332
