Nechávám se unášet západem rudého slunce a zároveň vnímám plnost vůně mořského vzduchu. Jak úchvatné představení mi zde Otec připravil. Bez vstupenky a bez placení mohu sledovat velkolepé představení. V hlavní roli samotný Stvořitel. Fantastické. Úžasným způsobem drží pohromadě miliardy kubíků vody nad nimiž se azurově modré nebe loučí s tou velkou žlutou koulí. Tohle představení mám tolik rád a chodím na něj často a pravidelně. Vlastně celý svůj život. Vždy vím jak dopadne, ale pokaždé je jiné a pokaždé mě něčím překvapí. Každý den je premiéra, kdy mohu čerstvě a nově vidět tentýž děj. V těch přenádherných chvílích by se mi snad jen blázen opovážil říct, že Bůh není. Jen bláhový člověk může tvrdit, že tohle vzniklo náhodou. Že člověk se svými myšlenkami, pocity, svou duší a svým duchem je produktem náhody. Že nekonečný vesmír se svým řádem vznikl jen tak z ničeho.

Ležím na přední palubě, vnímám jak se naše loď důstojně pohupuje po vlnách a můj duch je pupeční šňůrou pevně spojen s Bohem. Odpoledne jsem viděl zvláštní výjev. Zrovna z tohoto místa jsem zahlédl někoho na zádech velkého žraloka. Ten člověk důstojně seděl a četl si bibli. Uvědomil jsem si, že ho znám, protože se před časem plavil na naší lodi. Dokonce jsme spolu trávili dost času v rozhovorech o Kapitánovi a jeho Otci. Měl jsem ho rád hlavně pro to, že mluvil hezky o Kapitánovi a Jeho díle. Považoval jsem jej za svého přítele a bylo mi s ním dobře. Ale vždy, když přišla řeč na naši loď bylo zle. Viděl na ní tolik chyb, že jsem až žasl, že ještě vůbec plujeme. Podle něj byla loď špatně postavena a špatně spravována. Od vedení lodi, přes personál až po samotné cestující všechno bylo špatně. Bylo mu na ní tak nepříjemně, že jednoho dne rozčíleně usedl do malé loďky a zmizel. Musím o něm moc přemýšlet, protože jsem jej měl opravdu rád. Byl mi blízký svým netradičním pohledem na nejrůznější věci . Zároveň mě však dokázal doslova šokovat. Zvlášť na jednu událost nedokáži zapomenout. Jednoho večera Kapitán pověřil lodního důstojníka aby se nám věnoval. Ten si připravil hezkou řeč,ve které nám objasňoval a popisoval jakousi událost z lodního deníku. Zatímco nám všem se řeč líbila, můj přítel se běžel zesinalý vztekem hádat s důstojníkem o nepodstatnou maličkost. A když nepochodil tak o něm mluvil velmi vulgárně. Vztekle mi líčil , jak se ten důstojník plete, a i když jsem se ho snažil uklidnit bylo to marné. Nedokázal pochopit, že na lodi se plavíme pro to abychom dopluli k cíli. To je hlavní důvod proč jsme tady. A že jeden druhého máme právě pro to, abychom se navzájem povzbudili a posílili. Vše bylo marné.

Ještě párkrát jsem jej pak viděl na společných nedělních setkáních s Kapitánem. Pokaždé se mu něco nelíbilo a vždy to bylo stejné. Kapitán je prý v pořádku, ale důstojníci a my všichni ostatní jsme prý zaslepeni a špatně chápeme co nám Kapitán chce říct. Přemýšlím proč tomu tak je. Proč člověk, kterého mám rád, a který mluví hezky o Kapitánovi, sedí na zádech velkého žraloka. Co je to za sílu, která ho vytáhla z lodi ven do světa ovládaného žralokem? Naše loď se sice plaví tímto světem, avšak do lodi žralok nemůže. Takový má respekt z Kapitána. Proto se uchyluje k celkem logické strategii. Odlákat cestujícího a pak jej sežrat. Ale než tě sežere, tak tě před tím ještě využije ke své propagandě. Satan ti nevyrve násilím bibli z ruky, on udělá něco lepšího. Nasadí ti jiné brýle, které ti potočí význam a smysl toho co ti říká Bůh. I mně se je snažil nasadit. Mockrát o to usiloval a dokonce se mu to několikrát podařilo. Naštěstí to spolucestující viděli a upozornili mě na to. To je jeden z hlavních důvodů proč jsme na lodi. Ale když jsi ve světě Satana tak tě lidé z tohoto světa na to, že je něco špatně upozornit nemohou. Jednoduše proto, že to nemohou vidět. Vždyť mají na nose tytéž brýle. Obrana před tím je přitom jednoduchá. Nedej se vylákat z lodi a nenechej se oddělit od Kapitána. Nenechej se oddělit od toho co ti říká Ježíš. Můžeš namítnout, že to nejde, že On je v tobě, že v tobě bydlí. Ano souhlasím, ale nestačí se spokojit jen s tím, že ve mě bydlí. Ty mu musíš naslouchat, ty s Ním musíš komunikovat. Satanův svět je příliš hlučný na to, abys slyšel tichý a laskavý hlas svého Pána. Onen můj přítel přestal slyšet a nechal se oklamat. Nechal si nalhat, že loď spolu s pasažéry není v pořádku. Zapomněl na to základní co říká Bůh.

Bůh říká : “ Ježíš Kristus tě ke mně dovede “ Bůh tady nemluví o tom, že je církev dokonalá, že jednotliví členové církve jsou dokonalí. Pouze tě ujišťuje, že hlava církve, to je Ježíš Kristus, je dokonalá a svatá. Ten zbytek, to tělo, je nedokonalé a problematické. Můj přítel se trápí stavem těla a zapomíná na hlavu, která nás přes všechny nedostatky těla dopraví jako celek k cíli. A tady se to láme. Ve chvíli, kdy nebudeš soustředěný na Hlavu církve, ale na církev samotnou, právě v tu chvíli zaútočí Satan. V tu chvíli jsi zranitelný. Proto zde na lodi je dobré se co nejvíce navzájem povzbuzovat a posilovat. A hlavně co nejvíce času trávit s Kapitánem. Budeš-li přemýšlet o tom co říká Kapitán, nemůžeš zároveň v tu chvíli naslouchat lžím žraloka. A pokud je někdy zaslechneš nemohou ti uškodit, protože jsi plný toho co ti řekl Kapitán. Musíš se smířit s tím, že do konce naší plavby tě bude žralok pokoušet. Popluje kolem naší lodi a bude tě lákat k sobě. Ale ty se nemusíš bát. Jednoduše zůstaň na lodi u svého Kapitána. Jen u Něj jsi v bezpečí.