Grano Salis - OKAMŽITĚ ŽEHNEJ

Pán Ježíš řekl:"Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteří vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlete se za ty, kteří vás utiskují a vám se protiví." (Mt 5,44)

Každý věřící má více či méně lidí kolem sebe, kteří ho nějakým způsobem mohou "štvát". Mohou to být někdy, jeho nejbližší, kolegové v práci nebo spolubratři v Církvi, či třeba i někteří uživatelé Grana.

Pán Ježíš nám však ukázal cestu Lásky, kterou se máme ubírat ve vztahu k nim, abychom jim byli prospěšní, ale také abychom byli prospěšní Pánu i sobě a zachovali si tak neporušený duchovní život. Ta cesta platí jak pro naše žabomyší záležitosti, tak třeba i pro případ pronásledování pro víru nebo dokonce mučení nebo popravy pro víru.

Ve všech těchto případech platí, že se máme zachovat v Lásce k těmto lidem. Ale jak, když naše tělesnost na tyto útoky přirozeně negativně reaguje? Odpověď je ukryta ve výše uvedených verších z Matouše. Pokud nastane taková okolnost a někdo nás začne štvát, nesmíme dopustit, aby naše přirozenost měla čas zareagovat. Proto máme v takových případech ihned začít OKAMŽITĚ ŽEHNAT.

Zda nahlas nebo jen v našem srdci, to ponechejme vedení Ducha. Někdy však hlasité žehnání může na druhého, který na nás útočí, působit jako PROVOKACE. Avšak žehnat mu musíme (bez jakékoli časové prodlevy) minimálně v srdci ( tam to musí začít, jinak nebude upřímné ani případné žehnání ústy), potichu, beze slov. Pouze tak se udržíme v Lásce Boží a pouze tak zabráníme vnitřní negativní reakci naší tělesnosti. Udělejte to při nejbližší příležitosti a pokračujte v tom (nezapomínejte na to) a uvidíte, jak snadno se zachováte v Lásce Boží ke komukoliv. A okamžité žehnání v srdci, je prvním krokem k dalším reakcím - k činění dobrého těmto lidem a k modlitbě za ně, tak jak nás nabádá Pán Ježíš. Bez toho prvního kroku vnitřního žehnání, však ty dva následující kroky nejsou možné, nejsou vykonatelné v upřímnosti, protože jsme již dopustili vnitřní negativní reakci své přirozenosti.

Výše uvedené platí nejen, když štve někdo vás, ale také když naštvete vy sami sebe. Když např. se vám něco nedaří nebo něco vezmete do ruky a ono vám to upadne a rozbije se to (nebo to jen upadne). Přirozená reakce by byla nějaká kletba nebo nadávka. Duchovní reakce je: "Děkuji ti Pane". Měli bychom Pánu poděkovat, že nás tímto způsobem upozorňuje, že máme věci dělat pořádně a ne je brát do ruky ledabyle. Kdybychom však reagovali negativně, byla by to vlastně reakce vůči Pánu samotnému.

Proto platí, že jak vůči Pánu, tak vůči bližním, máme zachovat Lásku Boží skrze děkování a neustálé žehnání v případě nutnosti. Pro toho věřícího, který je naplněn Duchem svatým v plnosti, jsou tyto reakce automatické, aniž by na ně musel myslet. Pro nás však, kteří takovou plnost Ducha ještě nemáme, však platí Slova Páně v Matoušovi.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace