poslal Nepřihlášený Česká biskupská konference vznáší následující připomínky k návrhu nového občanského zákoníku, neboť se jedná o důležitou právní normu s celospolečenským dopadem, a posláním Církve římskokatolické jako trvalé součásti občanské společnosti je také usilovat o zachování základních práv, svobod a hodnot.
Cílem těchto připomínek není vyjadřovat se k systematice právní úpravy, ani k jednotlivým institutům výlučně majetkové či materiální povahy.
Česká biskupská konference doufá, že tyto její připomínky budou náležitě zohledněny, a vyslovuje naději, že o konečné podobě této základní občanskoprávní normy ještě proběhne fundovaná a odpovědná diskuse, ke které je Česká biskupská konference nadále připravena přispět.
Česká biskupská konference vznáší k návrhu nového občanského zákona tyto hlavní připomínky a výhrady:
1.
K § 28:
Požadujeme změnit § 28 takto:
§ 28
Člověk má právní osobnost od početí až do smrti.
Odůvodnění: Tato formulace odpovídá civilistické tradici na našem území od roku 1811, článku 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a Úmluvě o právech dítěte.
Skutečnost, že právní osobnost počatého dítěte (nascitura) je v občanskoprávních vztazích vázána na rozvazovací podmínku: „nenarodí-li se však živé“, bude zachována v § 29 návrhu.
2.
K § 33 odst. 2 Změna pohlaví
Nelze připustit, aby lékařský a kosmetický zákrok spočívající ve změně pohlaví, provedený zdravotnickým zařízením a oznámený matrice, znamenal bez dalšího zánik manželství. Což návrh ust. § 33 odst. 2 zamýšlí.
Provedení lékařského zákroku (faktický úkon) nemůže mít bez dalšího dopady do statusu fyzické osoby, která žije v manželství. Bylo by to v rozporu s institutem manželství, který má rovněž veřejnoprávní povahu, a v rozporu s právní jistotou druhého manžela a dotčené rodiny.
3.
K ČÁSTI DRUHÉ
RODINNÉ PRÁVO
Hlava I
Manželství
K § 545 Všeobecná ustanovení
Manželství postrádá vymezení jakéhokoliv jeho účelu a omezuje se na: trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon.
V návrhu není respektováno, že manželství je základem společnosti, jehož hlavním účelem je založení rodiny a výchova dětí. (K tomu např. čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Navrhovatelé opomněli uvést, že manželství není pouhým spotřebním a majetkovým společenstvím, či variantou k jiným formám soužití, které však nejsou pro společnost nikoliv nepostradatelné.
Oproti těmto jiným formám soužití je manželství výlučné, nezaměnitelné a nepostradatelné pro další zdravý vývoj a trvání svobodné společnosti.
Je tedy nezbytné, aby byl doplněn účel a poslání manželství alespoň tak, jak je v dosavadním ust. § 1 odst. 1 a 2 zákona o rodině: založení rodiny a řádná výchova dětí.
4.
K navrhované úpravě církevního sňatku § 547 an.
Nelze souhlasit s tím, jak je v návrhu upraveno uzavírání církevních sňatků.
Zjevně se jedná o pouhý variantní návrh č. II. ( k variantě č. I. upravující povinnou civilní formu). Tato varianta č. II. návrhu pro svou nepropracovanost navozuje dojem, že se má jednat o pouhé alibistické řešení s cílem, aby při projednávání návrhu byla varianta č. II. zcela vypuštěna, neboť je neodpovídající, nepropracovaná, a tedy nepřijatelná.
Požadujeme hodnotné zachování církevních sňatků s uznáním ze strany státu. Zachování práva uzavírat sňatek před pověřeným duchovním k tomu oprávněné církve a náboženské společnosti je projevem respektu ze strany státu ke svobodě svědomí a náboženského vyznání jeho občanů a plně odpovídá zárukám v čl. 16 Listiny základních práv a svobod. Zachování církevní formy sňatku a zachování její kvalitativně dostatečné právní úpravy je v souladu s distancováním se demokratické společnosti od totalitního režimu z doby 1948 – 1989, který tradiční uznání církevních sňatků na našem území zakázal a nedodržení civilní formy kriminalizoval.
Zrušení církevních sňatků jako formy uzavření manželství v českém právním řádu by z historického a hodnotového hlediska bylo krokem zpět před rok 1989.
Dále požadujeme převzít obsah a náležitosti současné úpravy uzavírání církevních sňatků tak, jak je vymezen v ust. § 4a a následujících zákona o rodině. Tato úprava je v praxi osvědčená, funkční a dostatečně garantuje právní jistotu.
5.
K § 576 odst. 2
Mezi základními povinnostmi manželů postrádáme uvedení povinnosti: společně pečovat o děti a vychovávat je.
Návrh zákona zmiňuje výchovu pouze v souvislosti s ústavní výchovou.
6.
K rozvodu § 638 - § 641
Požadujeme, aby u rozvodů, které jsou negativním jevem s hlubokými dopady pro dotčené osoby, jejich nezletilé děti a pro celou společnost, byla v zákoně uvedena také možnost, jak navrhovaný rozvod odvrátit.
Předložený návrh mechanicky preferuje vlastní rozvod manželství a rezignuje na jakoukoliv možnost či poskytnutí času a zajištění kvalifikované pomoci, jak v konkrétních případech odstranit příčiny narušení daného manželského vztahu.
7.
K § 658 Mateřství
Naléhavě požadujeme vypustit formulaci: „původ genetické látky, která byla základem početí, není rozhodný.“
Návrh zákona ve snaze preferovat tzv. asistovanou reprodukci a tzv. dárcovství zárodečných buněk podceňuje a opomíjí danost a nezměnitelnost tzv. biologického rodičovství.
Protestujeme nejen proti opomíjení biologického rodičovství, ale také a především proti použití pojmu: „původ genetické látky“. Tento použitý termín neodpovídá tomu, že se jedná o „původ zárodečných buněk“.
8.
K § 857 - § 873 Zapsané partnerství
Nelze připustit, aby tzv. zapsané partnerství bylo považováno za alternativu či obdobu manželství a aby bylo s manželstvím jakkoliv směšováno či dáváno do souvislosti, jak to činí návrh tohoto zákona zejména v :
- v § 858 odst. 2, kde jsou osoby stejného pohlaví výslovně označeny jako snoubenci.: „Projev vůle o vstupu do partnerství činí snoubenci osobně před orgánem veřejné moci v přítomnosti dvou svědků a matrikáře“.
- § 859 a § 858 odst. 2 (veřejnost uzavření partnerství),
- § 863 odst. 3 (odkaz na § 549 a § 551 o společném příjmení snoubenců),
- § 867 odst. 3 (odkaz na § § 570, 572 a 573 o neplatnosti manželství),
- § 869 odst. 2 (o obdobném použití úpravy povinností a práv manželů, majetkových práv manželství, poměrů týkajících se bydlení, dědění, vzájemné vyživovací povinnosti ad.)
- § 873 ( o obdobném použití úpravy ustanovení o následcích zániku
manželství),
- § 874 (vznik a zánik partnerství má pro povinnosti a práva partnerů stejné důsledky jako manželství).
9.
Z totožných důvodů, jak jsou uvedeny shora pod bodem 8, požadujeme vypustit u zapsaného partnerství § 2747, který rovněž směšuje tento svazek s manželstvím.
10.
U tzv. zapsaného partnerství dále upozorňujeme na to, že svými důsledky zakládá nerovnost, neboť poskytuje exkluzivní právní postavení (status) pro osoby stejného pohlaví, které se z různých příčin rozhodnou spolu žít v tzv. zapsaném partnerství. Se zapsaným partnerstvím přitom návrh zákona spojuje vznik řady práv, a to zejména vůči státu (orgánům veřejné moci).
U zapsaného partnerství je neudržitelný jeho předpoklad, že se může jednat výlučně o osoby stejného pohlaví.
Čl. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje rovnost v důstojnosti i právech. Rovnost v právech má podobu zákazu diskriminace v čl. 3 odst. 1 Listiny jako stavu neexistence jakýchkoliv právních neodůvodněných privilegií. Z opakovaných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (např. č. 295/1996 Sb., č. 131/1994 Sb.) jednoznačně vyplývá, že: Stát může určité skupině osob poskytnout více výhod než jiné skupině pouze za podmínky, že tak činí v zájmu zajištění svých funkcí, nesmí postupovat zcela libovolně a musí tak činit ve veřejném zájmu a blahu.
Zapsané partnerství výlučně pro osoby stejného pohlaví je v rozporu s principem rovnosti v právech zákazem a v rozporu s principy demokratického právního státu.
V tzv. zapsaném partnerství získávají určití lidé určitá práva, a to pouze na základě výlučně subjektivního hlediska (jako např. sexuální vztahy), čímž se navíc diskriminují členové širší rodiny.
Při vypracovávání tohoto návrhu zjevně nebylo bráno v úvahu, že již existuje institut blízkých osob a možnost jeho případné rozšíření.
11.
V důvodové zprávě požadujeme vypustit projevy subjektivních názorů o tom, že požadavek zachování církevní formy sňatku je požadavkem „právních laiků“ (k § 547 až 547b variantě II)
Dále požadujeme v důvodové zprávě vypustit projevy subjektivních názorů o historických souvislostech kanonického práva a práva manželského (k § 547 až 547b – variantě I).
Dále požadujeme v důvodové zprávě vypustit projevy subjektivních názorů o duchovních a liturgických souvislostech manželství a jeho uzavírání. (k § 547 až 547b – variantě I)
V důvodové zprávě požadujeme vypustit projevy subjektivních názorů o tom, že „víra je vnitřní záležitostí člověka, je to jeho soukromá záležitost“. Tento názor je v rozporu s 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který výslovně zaručuje také právo projevovat svou víru společně s jinými. (k § 547 až 547b – variantě I).
Mons. Jan Graubner
předseda České biskupské konference
www.cirkev.cz
