poslal dargo
Iluze
průzračné kapky vody.
Je
plná ostrých střepin.
Odřezává
maso času až na kost.
Padá
do propasti bez počátku a konce.
Ostré
střepy v kapkách vody.
...vypadala
tak průzračně...
Křehká
výška vysoké mysli se zřítí,
pohřbí
ty, co slouží v jejím stínu,
kutají
a těží hlínu, proto aby přežili,
a
přitom se zničili...
***********************************************************************
Na
hřbitovní zeď padaj listy
v
uších zní výkřik
t-ERROR-isty
„Bůh
přichází s kalichem.
Poutníci
kráčí s kulichem.
Jeptišky
sedí za mříží.
Kristus
umírá na kříži.“
Nad
popravištěm krouží hejna.
Pravda
je stále tatáž stejná.
Schody
se stáčí ve spirále.
Odnikud
vynořené nenadále.
Kování
stoupá ve fraktále.
Odněkud
nikam
Odnikud
někam
neustále…******************************************************************
Bahno
Nelétá,
mlčí.
Toužil
po svobodě.
Ztratil
ji?
Měl
ji vůbec?
Na
chvíli
na
krátký okamžik
poznání.
S
novými rány
jeho
srdce ztemnělo,
vletěl
do bouře,
bahno
prostoupilo jeho peří,
dostalo
se pod kůži,
do
kostí,
skrytě...************************************************************************************
Známe Ne
V polotmě
záleží
...leží
na světle
v
nás
v
lidech
v nich-z
nich
vyzařuje
........ je
známe
Ne
putujeme
polotmou
vedle sebe vedle sebe vedle sebe
vedle
Tebe***************************************************************************
Mezičas
V mlživém
oparu mraků,
co
obalil slunce
v
měkký balón na hraní.
Prosyceni
hukotem silnice.
Mezi
ptačím poletováním
a
nárazem do skla.******************************************************************************
Stínohra
Na
šedivé
hrubě
omítnuté zdi kostela
rozehrává
svou podvečerní stínohru
pokyvující
kaštan
a
bláznivé vlaštovky.Zvon odbíjí osmou.*******************************************************************************
U
hranice dřívížebřík
vzhůru k nebi míří,
dvanáct
žeber kříží,stíny
stromů a uzamčených mříží.
Janka
vzhůru k nebi stoupá,
hlava
těžká se s ní houpá,v krvi,
potu tváře se koupá,
přesto
doufá a výš přes žebra stoupá.
***********************************************************************************************
Jsme
souhvězdí
Člověk.
Jeden
kamínek mozaiky.
Pravda
je za daty,
přítomnost
v každém z nás,
jedna,
jedinečná,
rozdrcená
na barevný prášek,
obrovská
a nepostižitelná,
zrnka
písku v kruhu,
zašroubované
kyseliny.
Dveře
vstupu jsou odemčené.
Staré
tajemství je odhalené.
Opatrně
našlapovat.
Nezradit.
Vždyť
poznání bude překonáno,
však
láska přetrvá.*******************************************************************************
Sukovitá
borovice
Jehlice
o sebe ťukají,
Vlna
se splétá v sítě ok.
A tam jsme.
Vpleteni
V suku.
********************************************************
