Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Nechci být ve svém příspěvku dlouhý a nechci být nudný. Proto budu psát k věci a stručně. Náboženství provází člověka od jeho nejranějších dnů až po dnešek a bude jej provázet pravděpodobně až do konce světa. Už sama existence člověka vyvolává existencionální otázky, které se někteří rozhodnou ignorovat a jiní na ně začnou hledat odpovědi. Je nutné podotknout, jak jsem přesvědčen, že odpovědi nalézt nelze bez přímé intervence duchovního světa. Bez tohoto zásahu jsou všechny domněnky pouhé spekulace. Věřím, že v historii k takovýmto vstupům do tohoto světa došlo, a že vyvolení mužové měli opravdu vidění a zjevení. Okolo těchto zjevení se začaly formovat skupiny, které postupně vývojem času přešly v náboženskou komunitu. Nejsem přesvědčen, že si všechna náboženství jsou rovná, jelikož vidím náboženství vyspělejší a kvalitnější než jiná. Nicméně také věřím, že ve velké většině náboženství se dá najít něco, na čem lze stavět dál a z čeho si lze vzít příklad pro další generace.

Náboženství se vyvíjela, vyvíjí a budou vyvíjet. Ovzduší křesťanství jednadvacátého století je jiné, než bylo ve století minulém. Historicky se křesťané vůbec nemůžou shodnout na otázkách tak zásadních jako je například spasení. Nechci zde ani jedno z náboženství prosazovat a žádné ani hanět. V současné době nejsem členem žádné církve ani náboženské společnosti. To mi dovoluje ten úžasný luxus a to dívat se nezaujatě na každé náboženství a posuzovat jej podle jeho kvalit i podle jeho neřestí. Když už jsem načal křesťanství, tak bych se mu rád zde chvilku když čtenář dovolí věnoval. Příběh Kristova náboženství je fascinující. Když si to představíte. V současné době je toto náboženství největší na světě. Začal jej obyčejný putující rabín Ježíš z Nazareta, který kolem sebe shromáždil desítky, možná stovky učedníků. Ti jej však v předvečer jeho smrti opustili a zanechali svému osudu. Po jeho smrti se však opět vzchopili a utvořili jednotku, která se začala šířit jako „kvas, který celé těsto prokvasí“. Za stovky let Ježíšovi následovníci utvořili instituci a hierarchii, která získala na síle a obdržela i obrovskou světskou moc. Dnes je již tato moc omezena, ale křesťanství dále roste. Ať chceme nebo ne, křesťanství je našim evropským dědictvím a maltou naší západní společnosti. Nelze křesťanství šmahem zavrhnout, jako to někteří dělají, jelikož je na něm spoustu dobrého a užitečného. Zároveň nelze křesťanství dle mého pohledu prohlásit za jediné Bohem inspirované neomylné náboženství, jako to činí zase jiní. Křesťanství se v minulosti dopustilo spousta omylů, které zde není nutné připomínat nebo je rád připomene někdo jiný, a stále se se dopouští dalších a dalších omylů. Když už rozebíráme křesťanství nejde se nedotknout bible. Bible je kniha velmi bohatá a zároveň velmi tajemná. Je dost dlouhá na to, abychom ji celou pojmuli a pochopili, ale zároveň dostatečně krátká na to, aby ji přečetli i nevzdělanci a podařilo se jim ji překroutit. (Jako se to v minulosti povedlo křesťanům, kteří se zaplétali do různých opovrženíhodných spolků). Bible je kniha, která podává zvěst o jednom Bohu Jahvem a zároveň říká, že Kristus je Bůh a Duch svatý také. No pochopte to jako křesťan v prvním století. Křesťané nakonec přišli s mainstreamovým konceptem Trojice, který však vyvolává mezi mnohými příkladnými následovníky Krista rozpaky dodnes (viz. Albert Schweitzer a další.) Co jsem tímto krátkým článkem chtěl říci? Jednoduchou věc, že totiž žádné náboženství nelze odsoudit ani prohlásit za dokonalé. Náboženství totiž prochází vývojem a mění se v dějinách podle toho, jak se vyvíjí společenská situace a jaký je historický kontext. Všechna náboženství ať je máme rádi sebevíc jsou pouhým dílem člověka, přestože můžou zvěstovat zprávu transcendentna k imanentnu.