 |
Právě je 72 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
114770232
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Život víry: Přímluvné modlitby - nejvyšší forma projevu lásky.
|
poslal oko Někteří nás katolíky zde osočují, že máme svoje "patrony" mezi svatými v nebi na různé životní situace, na které se pak v nouzi obracíme o pomoc a přímluvu - místo abychom se obrátili přímo na Boha.
A to prý je "nekřesťanské" modlářství.
|
|
Život víry: Každodenní společenství křesťana s Bohem, s anděly a svatými v nebi. II.
|
poslal oko
(J 6,40) Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.
(1 Tes 4,13 ...) Nechceme
vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se
nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme,
že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze
Ježíše, přivede s ním.
Neboť toto vám říkáme
slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě
nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání,
hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v
Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni,
budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A
tak už navždy budeme s Pánem.
|
|
Život víry: Aktuální slovo o stavu církve a křesťanstva
|
poslal Willy Video mého bratra v Kristu - známe se osobně a jsem s ním zajedno - 28 minut
|
|
Život víry: Až sama nepravost okusila, pochopila.
|
poslal Nepřihlášený Lukáš 21,8 Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi.
1Janův 4,1 Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.
Brusle7 Ahoj Willy,
protože opakovaně dáváš najevo zásadní nesouhlas se směřováním Katedrály - a opakovaně tu nevhodně kritizuješ můj ne/správný vztah a víru v Ježíše (i dalších diskutujících), míjíme se v cílech vzniku Katedrály. Nechceme v Katedrále rozbroje. Nechceme útoky a manipulace "ve jménu Boha" na diskutující, kteří se zde sdílí. Nechceme "výchovu" jménem Boha člověkem. Jen jediný je náš Pán... Kristus.
Opakovaně jsi sám naznačil, že bys za takové situace (kdy my tvé "požadavky" k nám neakceptujeme a sám naznačuješ jiný cíl Katedrály) nemohl být dále v Katedrále, tak ti chci nabídnout, aby ses dobrovolně vzdal role moderátora zde, než o to požádám Tomáše. Můj původní návrh tebe jako kolegy - moderátora - byl můj velký omyl.
Děkuji ti za tvou snahu v počátcích vzniku Katedrály. Děkuji za vše dobré, za všechny články a příspěvky. Měl jsi mou naprostou důvěru, nyní vnímám věci jinak. Katedrála je a bude Kristova, bez napadání diskutujících pro jejich upřímné sdílení, bez hádek a rozbrojů.
Přeji Ti vše dobré, Willy, na další cestě s Kristem a za Kristem a děkuji.
Brusle7
|
|
Život víry: Styďme se, že jsme hříšníci.
|
poslal oko Nestyďme se, že jsme v církvi, styďme se, že jsme hříšníci!
|
|
Život víry: Egodeismus. Zlomyslná mysl Krista?? Ochrana Kristem před prorokem??
|
poslal Nepřihlášený
Kristus Willy 2008 Nick Kristus mám proto, že mě kdysi (jako nevěřícího) takto přezdívali, a dnes je to tak, že chci být ve všem Kristu podobný, tzn. žít Jeho životem skrze Něho (Jan 6:57) a mám naději, že Ho takové, až přijde, uvidím takového, jaký je (1J na zač.3.k.,nevím přesně, který verš). No a svým životem, který je skryt s Kristem v Bohu, chci Krista vyjadřovat, tzn. nechci žít já, ale ve mně a skrze mě Kristus. Amen.
|
|
Život víry: Každodenní společenství křesťana s Bohem, s anděly a svatými v nebi.
|
poslal oko Názorný příklad ze života.
Jelikož tu mezi námi dochází až k absurdním případům vzájemného nepochopení, bez takovýchto příkladů se asi nepochopíme.
"My křesťané (katolíci) jsme rodinou Božích dětí.
Někteří
z nás žijí na této zemi - jiní nás ve víře už předešli a nyní jsou už
spolu s Kristem v nebi. Spojují nás všechny na této zemi i v nebi vztahy
- vztahy lásky. Skrze osobu Krista máme přístup nejenom k nebeskému
Otci, ale také k andělům a svatým v nebi. Není jediného důvodu, aby
jednotliví členové Boží rodiny spolu nemluvili.
Představte si rodinu, kde by otec zakazoval svým dětem spolu mluvit - byla by to rodina ve vztazích nutně narušená."
|
|
Život víry: Pro Katedrálu. Skutky těla jsou zřejmé!
|
poslal Nepřihlášený Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: ‚ Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Jestliže se však navzájem koušete a požíráte, dávejte si pozor, abyste nebyli jeden druhým pohlceni. Říkám však: Duchem choďte a žádost těla nedokonáte. Tělo žádá proti Duchu a Duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli. Jste-li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem. Skutky těla jsou zřejmé, jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci.
To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.
Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi. Jsme-li Duchem živi, Ducha také následujme. Nehledejme marnou slávu, navzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme.
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 24. srpen 2023 @ 09:40:03 CEST (211 čtenářů)
komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Ničemnost není vůlí Boha! Kristus nepohoršuje! Soudit za Ducha záhuba jistá!
|
poslal Nepřihlášený Willy Nemám jiná očekávání, nemám jinou touhu než Pán Ježíš, On a já jsme jedno. S vděčností, s bázní a chvěním stojím a vždy stát chci na Jeho, tj. na Boží straně - z lásky k Němu, k Tomu, Jemuž patřím a sloužím, zakořeněný v Jeho lásce nepohnutě a nepohnutelný, pevně a vytrvale tak blízko, jak je to jen možné až do konce, vědom si toho, že za tím vším stojí Bůh v Kristu, který to vše ve mně působí svým Duchem podle dobrého zalíbení Jeho vůle ke chvále Jeho slávy. Amen.
Římanům 2 Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách, vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? ‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy‘, jak stojí psáno.
|
|
Život víry: Role Božího Slova v životě křesťana
|
poslal Willy Promluva Vojtěcha Kodeta o roli Božího Slova v životě křesťana (43 minut)
|
|
Život víry: Je jeho pán Pán?
|
poslal Nepřihlášený Za Kristova učeníka se nepovažuji, neboť jím jsem díky tomu, že si mně Pán Ježíš vybral.
Nemám jiná očekávání, nemám jinou touhu než Pán Ježíš, On a já jsme jedno.
|
|
Život víry: Odpuštění - druhy, pojmy, kdo, komu, jak, kdy, podmínky
|
poslal brusle7 Odpuštění - druhy, pojmy, kdo, komu, jak, kdy, podmínky
Opakovaně na GS narážíme v diskusích na nedorozumění ohledně odpuštění především z důvodu, že slovo odpuštění zahrnuje více pojmů a druhů (kdo, komu, jak, kdy, podmínky).
Určitě by bylo lepší, kdyby vysvětlující článek napsal někdo v tomto tématu povolanější (např. Willy nebo Cizinec), přesto se vzhledem k předchozím diskusí s mnoha otazníky do tohoto tématu pouštím já - na základě nepochopení pojmu odpuštění a nutného vymezení více různých pojmů odpuštění , aby šlo dále diskutovat o jednotlivých pojmech odděleně a nevznikala další nedorozumění (minulé diskuse byly často v promíchání jablka, hrušky, švestky, třešně apod., kdy jsme často každý vnímali odpuštění jinak z hlediska pojmu a druhu odpuštění).
1/ Odpuštění Bohem nám lidem (jablka) - základní diskutované téma: Kdo: Bůh / Ježíš Komu: lidem, hříšníkům Jak: láskou, smazáním vin Kdy: Ježíš na Kříži + průběžně dodnes (?) Podmínky odpuštění: Nejvíce podmínek k odpuštění v diskusích mají římskokatolíci, žádné podmínky nevidí znovuzrození mimo ŘKC, já jako Boží podmínku neurčitě a intuitivně vnímám ve svědomí tuto jedinou - a to v Božím požadavku "Jdi a už nehřeš" - tj. že Bůh chce, aby zlo v okamžiku jeho odpouštění již netrvalo, bylo smazáno
2/ Naše odpouštění lidem (hrušky): Kdo: Já - my lidé Komu: lidem - bližním Jak: láskou, smírem, smazáním vin Kdy: průběžně celý život Podmínky odpouštění: Zde se naopak římskokatolíci a znovuzrození mimo ŘKC (pro mne paradoxně) shodují a nemají žádné podmínky - a já osobně mám o této shodě ve svědomí pochybnost a vnímám tak jako v bodu 1 u Boha stejnou podmínku, že nelze odpustit zlo, které stále trvá - protože nemůže být smazáno, pokud trvá
3a/ Přijímání odpuštění od Boha námi lidmi (švestky): projevy radosti, vděku, štěstí, svobody, osvobození, nový začátek
3b/ - nepřijímání tohoto odpuštění (nezralé švestky)?
4a/ Přijímání odpuštění od druhých námi lidmi (třešně): úleva a radost z nápravy vztahů, nový začátek
4b/ - nepřijímání tohoto odpuštění (nezralé třešně)?
A nyní můžeme začít diskusi o odpuštění znovu, za sebe prosím ideálně s dosazováním konkrétních názvů, o jakém (druhu či pojmu) odpuštění diskutujeme. Navazuji tím na mnoho předchozích diskusí na GS na téma odpuštění a mnohá vzniklá nedorozumění.
Předem díky! Těším se na upřesňující diskusi.
Brusle7
|
|
Život víry: Svá srdce proměnili v křemen.
|
poslal oko (Ez 36,25 ...) Pokropím vás čistou vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot a od všech vašich bůžků. Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit.
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 26. červen 2023 @ 16:28:36 CEST (391 čtenářů)
Více... | 5284 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Z katolické tradice - Wikipedie - Sedm hlavních hříchů
|
poslal brusle7 Podělím se o zajímavost z Wikipedie následujícím sdílením - a máme o čem přemýšlet ))
Výčet sedmi hlavních hříchů zavedl na konci 6. století papež Řehoř I. Veliký, ovšem otázka jejich vzniku je nejasná.
Pýcha
Pýcha je definována jako touha po vyšší atraktivitě a důležitosti než mají ostatní. Slovo pýcha se dá také vyjádřit jako: nadutost, domýšlivost, vyvýšenost, přehnaná sebeúcta, nerozumná nadřazenost kvůli kráse, bohatství, postavení ve společnosti nebo nadání. Pýcha se projevuje nadřazeným chováním. Jedná se o chorobný stav srdce. Opakem pýchy je pokora.
Lakomství
Lakomství, též lakota, se vyznačuje neochotou se dělit s bližními nebo potřebnými.
Závist
Závist je pocit nelibosti při úspěchu nebo štěstí jiného člověka.[5] Vzniká tehdy, kdy určitá osoba vášnivě touží po majetku (nebo vlastnostech) druhé osoby.[zdroj?] Závist může vyústit v pomlouvání nebo poškozování druhé osoby, ke krádeži, nebo k sabotáži.
Hněv
Hněv se projevuje nezvladatelnými pocity zlosti a nenávisti vůči jiné osobě, ale i vůči sobě samému. Věcně správnější je mluvit o hříchu hněvivosti; samotný hněv je mravně indiferentní emoce (tradičním slovníkem asketiky: „vášeň“). Může vyústit v pomstu.
Smilstvo
Smilstvo označuje nevěru, nestálost ve vztahu k jednomu jedinému partnerovi v manželství.
Nestřídmost
Nestřídmost, též obžerství, se vztahuje k přílišnému požívání nápojů i potravin, ale i ke zbytečnému kupení věcí.
Lenost
Lenost, též malomyslnost, duchovní znechucenost. Projevuje se jako absence víry v sebe, víry v Boha, snahy cokoliv zlepšit i jako nezájem uskutečnit svoje dobré úmysly.
V roce 1589 přiřadil Peter Binsfeld ke každému z hříchů jednoho z biblických démonů. Jméno každého z nich je uvedeno u příslušného hříchu.
Démonem spojovaným s pýchou je Lucifer.
Démonem lakoty je Mamon.
Démonem závisti je Leviatan.
S hněvem je spojován samotný Satan.
Démonem smilstva je Asmodeus.
Démonem obžerství je Belzebub.
Démonem lenosti je Belfegor.
Přemýšlím, co by na to řekl - či si o tom myslí - Ježíš...?
|
|
poslal oko O modlitbě by se dalo říci, že je nástrojem komunikace člověka s duchovním světem. Ve svých důsledcích je ale také nástrojem vnitřní proměny člověka. Modlitby bývají různého druhu: prosebné, přímluvné, oslavné ...
|
|
Život víry: Proměnit vlastní srdce.
|
poslal oko (Střípky katolické).
Že člověk má srdce, je jasné. I to, že srdcem člověka nemyslíme jen orgán jeho těla, ale i celé jeho nitro, duši, střed veškerého jeho vnitřního světa.
|
|
Život víry: (něco už jsem z toho od tebe dříve četla na GS).
|
poslal Nepřihlášený Ahoj Toníku,
díky za sdílení (něco už jsem z toho od tebe dříve četla na GS).
Myslíš, že bych se měla dát od někoho známého (věřícího) znovu pokřtít?
Brusle7
Cizinec
Když se ptáš ... Určitě ne. Člověk by se neměl nechávat znova křtít.
A už určitě by se neměl nechávat křtít pro nějaké pochyby o platnosti - neplatnosti, dohady, formality....
Ani jedno ani druhé myslím nejsou užitečné motivace ke křtu.
Brusle P.S. Jinak: Mne křtil jako miminko kněz, který byl v naší farnosti ustanoven po mnoho desetiletí, oddával moje rodiče, měli jsme k němu já i moji blízcí velkou důvěru - a byl to i ten, kdo mne jako zbloudilou či zatoulanou ovci rád vítal v dospělosti "zpět" ve farnosti a i on mne následně "našel a získal" k počátku povolání a katechetické práce s dětmi i ve farnosti (ještě s jeho tehdejším kaplanem)... |
Vložil: Tomas v Sobota, 17. červen 2023 @ 23:27:27 CEST (340 čtenářů)
Více... | 5019 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Silný a slabý ve víře, souzení a přijímání.
|
poslal JirkaB Římanům 14:14-1714 Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic
nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť
nečisté jest. 15 Ale
bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podlé lásky. Nepřivozujž k
zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. 16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. 17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj,
ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
Korintským 10:1-23
Nechciť pak,
abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oním oblakem byli, a
všickni moře přešli,2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace
a v moři, A všickni týž pokrm duchovní jedli,4 A
všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi
šla. Ta pak skála byl Kristus.5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu;
nebo zhynuli na poušti.6 Ty pak věci ku příkladu nám se staly,
abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni žádali.7 Protož
nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby
jedl a pil, a vstali, aby hrali.8 Aniž smilněme, jako někteří z nich
smilnili, a padlo jich jeden den třímecítma tisíců.9 Ani
pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.10 Ani
repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.11 Toto pak
všecko u figůře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme na
konci světa.12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž,
aby nepadl. 13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale
věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť
s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.14 Protož,
moji milí, utíkejtež modlářství.15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co
pravím.16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme,
zdaliž není společnost krve Kristovy? [A] chléb, kterýž lámeme, zdaliž není
společnost těla Kristova? 17 Poněvadž jeden chléb, jedno tělo mnozí
jsme; všickni zajisté jednoho chleba účastni jsme.18 Pohleďte
na Izraele podlé těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?19 Což tedy
dím? Že modla jest něco? Aneb že modlám obětované něco jest?20 Anobrž
což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy
byli účastníci ďáblů.21 Nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů;
nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů.22 Či k
hněvu popouzíme Pána? Zdaž silnější jsme jeho?23 Všecko
mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
Dva texty, dva texty, které
hovoří o podobných věcech, jakoby jinou řečí. Texty, které pro některé slouží
pro obhajobu svých skutků, které v kontextu Písem jsou proti Bohu.
Pokud chci vládnout jako
Diotrefes, pokud chci ovládat druhé, pokud mi vadí jejich svoboda, tak se
odvolám na text v Římanům, a pro svoji slabost, pro svoji “slabou víru“
vyžaduji po druhých, aby se chovali podle mých představ. Jsem přeci slabý a ti
silní jsou povinni brát na mně ohled (Ř 14:15). „Slabí“ tak začnou ovládat
společenství a vládnout nad druhými.
Opravdu Pavel píše, že máme
povinnost se vždy přizpůsobit víře/představám druhého bratra? Nikoliv, Pavel
píše něco jiného, silní se nemají povyšovat nad slabé a slabí nemají
zahříšňovat silné. O jaké situaci tedy Pavel píše? Kdo je ten slabý, na kterého
mám brát ohled? Je to jednoduché. Mám brát ohled na toho, jehož víra umírá, když
vidí, jak jím maso, ten kdo umírá, když vidí můj masitý pokrm, Pavel má za
slabého ve víře. Slabý ve víře není ovšem ten, kde se pohoršuje nad tím, že jím
maso. Potkal jsem za život dost bratří, kteří vyžadovali ohled na svoji „slabost“,
ale byla to touha vládnout. Jejich víra nekolísala, byla pevná jako skála, když
učili, že správný křesťan třeba nebude jezdit busíkem, nebo že správný křesťan
nemůže mít podíl na komunitním životě, že komunitní společenství je hříšné..
jejich víra, přesvědčení bylo jako skála. Odvolávali se na jednotu, že pro
společnou řeč, společenství, Boha se člověk musí vzdát věcí či skutků, které ve
skutečnosti Bůh za zlé nepovažoval. Ale oni byli silní, stáli si na svém
poznání a jejich víra se nechvěla, chvěla se moje víra, protože jsem je miloval
jako bratry, bratry co měli skutky, moudrost, poznání od Boha a moje víra
umírala, jelikož s Bohem co říkal, že je neslušné a nesprávné jezdit třeba
busíkem z roku 1972, jsem nechtěl nic mít. … nechtěl jsem se busíka vzdát, byl jsem tedy ve
vzpouře? vzdát se víry a mít busíka, nebo naopak? Byla to moje víra, co umírala.
A pak tu máme jinou situaci,
čteme, že nemáme být kamenem úrazu, nemáme řešit druhého bratra, že máme
svobodu v Kristu..že nás přeci spojuje Kristus a modly tohoto světa nic
nejsou, Bůh je láska… přečteme k tomu třeba tu 14 z Římanům, nebo ty
Korintské. Neposuzuje cizího služebníka, hleď si svého, jednota, láska, … a už vůbec ne někoho napomenout. Napomínání, je přece proti lásce a Boží jednotě. Máme hledat co nás spojuje, čteme přeci o třísce a trámu. Opravdu
to tak Pavel psal?
Opravdu psal, že obětovat
modlám není problém? Že uctívat zjevení, amulety, neschopnost odpustit,... jsou věci, které nás nesmí
rozdělovat? Že na tom nezáleží? Že je důležité mluvit o Kristu a že pokud
mluvím o Kristu mohu být služebníkem v bálově chrámu? Ne, to nepsal, jasně
psal, že není možné mít účast na kalichu Páně i kalichu démonů, že není možné
nazývat bratrem toho kdo je zloděj, podvodník, lhář, modloslužebník, … s těmi
nemáme ani jíst ani je pozdravovat. A Pán Ježíš učil ještě větší drsárnu, že není možno získat Boží odpuštění, pokud sami neodpustíme.
Takže kde máme mít tu jednotu?
Co máme u silného či slabého přehlížet a neřešit? No přeci ty věci, co se časným
používáním ničí, nebo pokrmy co jdou do břicha a skončí na hnoji. Ale věci, kde jde
druhému o život, ty musíme nazývat pravým jménem. A být modloslužebník, falešný
prorok, vládcem druhých, …. tam přeci jde o život.
|
|
Život víry: Jak nebýt křesťanem na baterky
|
poslal oko
Já nejsem hříšníkem, jsem člověkem spravedlivým - prohlásil o sobě kdysi Cizinec.
Od té doby jsem od něho ještě neslyšel, že by někdy tento svůj názor o svojí osobě nějak změnil.
A to jsem mu opakovaně vysvětloval, že my všichni lidé na této zemi jsme stále jenom hříšníci.
Není zde mezi námi jediné výjimky.
|
|
Život víry: Tajemství víry.
|
poslal oko ..." Sdílet se s lidmi co jsou stejní jako já je fajn, ale
nemusíš pak některé věci vidět. Takže diskuze s "jinověrci" má také své
výhody. A mít kolem sebe jen lidi, kteří jsou jen tvojí ozvěnou,
nebo co pro slabost k tobě ti neřeknou pravdu, to je už nebezpečné.
Dozvědět se pravdu o sobě je první krok ke zlepšení. "...
Tak tato slova napsal Jirka a domnívám se, že jsou natolik výstižná, že by se daly tesat do kamene.
|
|
|
