Jak je možné Oko, že když dokážeš odolat "těžkým" hříchům, tak nedokážeš odolat těm "lehkým a všedním" hříchům. Jak by vypadal sportovec který uzvedne 300Kg činku a nezdvihl by 30kg činku?

Právě to, že se nedokážeš zbavit lehkých hříchů je signálem, že se v tobě hřích usídlil, což se navenek projevuje tvým "lehkým" hřešením, jenomže lehkým jenom podle tebe. 

Pro někoho jiného může mít tvůj "lehký a všední" hřích těžké následky, a ty o tom ani nemusíš vědět.

 Kupříkladu elektrikář spáchá "lehký" hřích krádeže, když ve fabrice ukradne kryt svorkovnice na elektromotoru, neb mu doma schází na cirkulárce, a až po mnoha letech utrpí obsluha stroje ve fabrice kvůli absenci krytky smrtelný úraz elektrickým proudem. V té době už je zloděj elektrikář  dávno v důchodě, a ani netuší, že kvůli jeho "lehkému" hříchu zemřel mladý otec ode dvou dětí.

Jak bys pak kvalifikoval takový "lehký a všední" hřích? Spokojený elektrikář v důchodě má krytku na motoru do kterého mu již nelétají piliny, a dvě děti nemají otce..

Hřích Oko mývá následky o kterých ani nemusíš vědět, a právě proto je hloupé dělení hříchu na "těžké, lehké a všední" . KAŽDÝ hřích který není ke smrti se musí v milosti boží řešit okamžitě, než začne páchat škody, než začne bujet jako rakovina.

 Když jsi psal o tom, že 'Hříchem vyháníš Boha ze svého srdce, ze svého "domu"', teď píšeš o sobě že 'Nikoli každým hříchem "vyháníš" Boha ze svého srdce - jenom hříchem těžkým - hříchem, který vede do duchovní smrti.' tak to jsi psal a píšeš o něčem teoretickém, o minulosti, o něčem, co už desítky let neděláš?

  Už léta či desítky let jsi nevyhnal Boha hříchem ze svého srdce?

  Proč tedy pořád píšeš o vyhánění Boha ze srdce, o hříchu, hřešení, svobodě hřešit a nenapíšeš něco o tom společenství?

  Toník