Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Mezi evoluční teorií a zprávou z knihy Genesis je rozpor, nepřekonatelný rozpor. Mnozí křesťané cítí potřebu obě zprávy synchronizovat, avšak toto osobně považuji za nebezpečné.

Vrchní zemský britský rabín Jonathan Sacks prohlásil jednomu listu toto: "Mezi vědou a náboženstvím je rozdíl. Věda se zabývá objasňováním. Náboženství se zabývá výkladem. Bible se jednoduše nezajímá o to, jakým způsobem vesmír začal existovat." Myslím si, že zde nemá pravdu. Bible se zajímá o to, jak vznikl svět. Docela doprodobna. Jistě, můžeme diskutovat nad výkladem jednotlivých biblických veršů, jestli se třeba stvoření Světla Velkého, Malého a dalších hvězd myslí okamžik fyzického vzniku jednotlivých nebeských těles, anebo jenom okamžik, kdy se tyto tělesa stala viditelná z planety Země. Ale základní schéma tu je jasně popsáno. Vznik života na zemi je rámcován šesti dny, přičemž údaj den není specifikován relativně, abychom mohli například spekulovat o dnech dlouhých tisíce a milióny let, ale zcela přesně západem a východem slunce. Těžko si představit v zemských podmínkách střídání dne a noci trvající v řádech staletí či miliónletí a těžko si v takovýchto podmínkách představit vznik jakéhokoliv života. Myslím si, že než alibisticky uhýbat do jiných úkolů vědy a náboženství, je lepší férově přiznat, že zde rozpor mezi biblickou zprávou a vědeckými poznatky poslední doby prostě existuje. Ano, evoluce se nám prostě do genesis nevejde, ať ji tam strkáme zprava či zleva, katolicky či deisticky. Nevejde se tam, je to jako bychom krychli strkali do otvoru pro válec. Mám malou neteř a malého synovce, cca dva roky staré a vím, jaký obrovský problém to představuje. Krychle se otvorem pro válec prostě protlačit nedá. V čem je tedy onen nepřekonatelný rozpor mezi oběma zprávami? Jistěže Bůh mohl použít evoluci ke svému stvořitelskému.dílu. Ale použil ji skutečně? Nosíme v hlavách tak trošku představu, že evoluce popírá Boha jako Stvořitele. To není tak docela pravda. Nepopírá Boha jako stvořitele, popírá Boha jako Spasitele. Apoštol Pavel píše, že přes prvního Adama přišel na svět hřích a skrze hřích i smrt, přes druhého Adama zase milost a skrze milost Život. Jestliže by první Adam byl mýtus, co učiníme s hříchem? Přišel hřích na svět? Existuje, i když Adam neexistoval? A jestli je hřích mýtus, co pak s Milostí? Nebyl-li pád prvního Adama, na co oběť Adama druhého? Před čím nás přišel druhý Adam spasit? Připusťme tedy, že Adam není mýtus, ale jednou se zčista jasna narodil z opice. Buď evolučně, že opičí rod bacila mutace do hlavy, anebo stvořitelsky zázračně. Do jakého světa by se takový Adam narodil? Jakmile Bůh stvořil svět, prohlásil, že je velmi dobrý. Kdy byl svět velmi dobrý podle evoluce? Po první miliardě let, po druhé, po třetí? Opravdu si myslíme, že velmi dobrý svět je svět, kde silní přežívají na úkor slabých, což sám Bůh v Bibli odsuzuje? Je velmi dobrý svět bolesti, nemocí, utrpení, strachu a boje o život, svět dravců a jejich obětí? Protože právě do tohoto světa by se Adam narodil. Do světa, jehož neodlučitelná součást tvoří smrt, nemoce, boj a násili a to již milióny, ba miliardy let. Ale podle Bible jsou tyto věci znakem tělesnosti, hříšnosti, důsledku hříchu. Jestliže jsme již z Božích rukou vyšli takto tělesní , jestli od počátku světa jsme podrobeni smrti, nemocem, jestliže násilí již od počátku tvoří princip, jak přežít, pak nemůžeme mluvit o hříchu a o hříšnosti, nýbrž o naplnění Božího Plánu. Tak před čím by nás tedy měl druhý Adam spasit?  Před světem, který stvořil Bůh, který Bůh nazval slovem "dobrým?" Před dokonalým Božím Plánem? Evoluce pokládá za tvořící principy boj, násilí, smrt, zmar. Jsou tyto tvořící principy Biblického Boha? Zde se jedná přímo o charakter Boha. Jakým způsobem tvoří Bůh. Slučovat evoluci s Biblickou zprávou znamená dodávat evoluční metody tvoření Boží pečeť: Jestliže takto pracuje Bůh, proč by pak člověk neměl jednat stejně, jestliže je člověk obrazem Božím? Pak zde otvíráme dveře zvěrstvům typu nacismu dokořán. Často se říká, že Bible obsahuje zprávu o stvoření jednoduchou, protože evoluci by tehdejší lidé nerozuměli. Vidíme v tom trošku osten pýchy moderního člověka dvacátého a jednadvacátého století, pýchu člověka technického, vzdělaného, moderního věku. Avšak opravdu jsme o tolik inteligentnější než naši předchůdci před tisíci lety? Ona evoluční teorie není výmyslem pana Darwina. Ten pouze do ní přidal přirozený výběr jako princip vývoje. Ale evoluční teorie je mnohem starší. Evoluční teorie byla na světě ještě dříve, než přišel Kristus. Spekulovali již o ní (například) řečtí filozofové. A skrze helenismus a výboje Alexandra Makendonského se řecká kultura a filozofie dostala do celého tehdejšího světa, Judska nevyjímaje. Evoluční teorie tedy není něco, co by minimálně lidem doby Ježíše Krista připadalo padlé z marsu. A přesto ani Ježíš, ani později vzdělaný Pavel, stvoření světa nepopřeli a evoluci nehlásali. A to byli oba schopni kázat věci, které zcela podrývali tehdejší způsob myšlení. Jen si projděme například Kristovo učení na hoře nebo Pavlův boj "proti" obřízce, respektivě proti povinnosti křesťanů z pohanů přijímat obřízku. Tyto věci byly pro židy té doby zcela výnamným kulturním šokem. Není tedy pravda, že by lidé tehdejší doby evoluci neporozuměli. Vždyť zjednodušenou evoluční teorii pochopí i žáček předškolního věku. A po helenistické nadvládě řecko-syrských vládců typu Antiocha Epifana by měl Kristus připravenou půdu na to, aby evoluci přinesl, pokud by byla pravdivá. Ježíš však zásadně trval na Mojžíšovské tradici. A svědectví Ježíšovo je pro mne osobně jedním z hlavních důkazů pro zvěst Genesis. Ezechiel prožil s Bohem jeden velmi, velmi silný zážitek. Bůh mu ukázal pláň plnou mrtvých, suchých kostí a zeptal se jej: Mohou tyto kosti ožít? Kdyby se Ezechiele ptalo malé dítě chodící do mateřské školky, věřím, že by Ezechiel odpověděl prakticky hned. Ale ptal se jej sám Stvořitel světa. Ezechiel se mohl ptát svého rozumu, mohl by vědecký zkoumat suché kosti, pozorovat je, srovnávat jejich situací se situací obdobných suchých kostí, pak učinit statoistiku, kolik že suchých kostí v minulosti ožilo a výsledek svého vědeckého výzkumu mohl předložit Bohu. On však učinil něco jiného... On řekl: Můj Králi, Hospodine, ty to víš... Jestliže komponujeme "bohatou teologickou moudrost knihy Generis" do evoluční teorie, pak ztrácíme to hlavní: Boží poselství. A zbývá pouze jenom lidská moudrost, ta se sice uspkojí, že, (je přece proti naši pýše věřít něčemu nevědeckému, není-liž pravda), ale co z toho, kdyz to hlavni zcela vyprchá. Jestliže bereme první kapitoly bible pouze jako mýtus s obrazným významem, tak co by nám bránilo takto brát bibli celou? Pak bychom měli pouze obraznou symbolickou formu víry, ale obsah by se nám kdesi ztratil. My nesmíme podlehnout pokušení "vkomponovat"  zprávu stoření do evoluční teorie.  Protože první kapitoly Bible evoluční teorii tak, jak je vyucovana na skolach, nepopisují. Evolučníi teorie a biblická zvěst, to jsou dvě zcela různé a protichůdné zprávy a je na každém z nás, které uvěříme. Buď můžeme věřit, že oheň pálí, anebo že chladí, ale nemůžeme věřit v obě tyto "teorie" zároveň. Oheň buď chladí, anebo pálí. Nemůžeme vkomponovat myšlenku, že oheň chladí, do teorie, že oheň pálí a naopak. Ano, Bible si pro nás žádá, abychom věřili nevědeckým věcem. Kreacionismus není věda, byť nás kreacionisté se snaží přesvědčit o opaku. A já plně uznávám, že nemám důkaz o tom, že Bůh stvořil život na zemi  za šest dní a že sedmého odpočíval. Ale jestliže navzdory vědeckým faktům máme problémy uvěřit zprávě o stvoření, co pak uděláme s dalšími nevědeckými zprávami z Bible? Například Kristovo Vzkříšení, Lazarovo zmrtvýchvstání? Může nám věda potvrdit to, co viděl Ezechiel? Jak se kosti pokrývají masem, šlachami a kůži, až se zde nakonec postaví živé a velmi silné vojsko? Co si pak počneme se zprávou o vzkříšení mrtvých na konci věku? Protože Bible toto vzkříšení popisuje zcela tělesně! Je-li zpráva o stvoření obrazná, proč by pak ty další biblické zprávy obrazné býti neměli? Jestliže se kvůli vědeckému poznání bráníme uvěřit zprávě o stvoření, jak pak uvěříme tomu zbytku? Copak ten zbytek neprotiřečí dnešní vědě? Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost (= vědu?) nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem. Z knihy přísloví, 3. kapitoly. Co potom učinit s Pavlovým vyjádřením, že i studiem přírody lze poznat Boha? Osobně se domnívám, že abychom při studiu přírody nalezli Boha, musíme přírodu studovat očima Bible a ne Bibli očima přírody. Skládat fakta nalezené v přírodě do Biblického rámce, ne skládat biblické příběhy do toho, co říká věda. Narazíme li na rozpor, otevřeně jej můžeme přiznat. Můžeme přiznat i to, že neznáme odpověd na všechny otázky kladené vědou. Ale přesto bychom měli společně s Ezechielem vyznávat následující vyznání, které tvoří i motto tohoto blogu: Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ty to víš." (Ez 37,3)

Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/22401-neprekonatelny-rozpor-mezi-bibli-a-evolucni-teorii.html