Fanatik? Z čího pohledu? A třeba i jsem, Františku. Ale jsem si vědom i historické moudrosti, která platí nejen o Izraeli, ale o všech národech a o jednotlivých rodech. Lidé vnímají jako nespravedlnost z Boží strany (i z lidské), to co se jim v životech děje a nechtějí se pokořit. Spravedliví lidé nesou trest za viny svých předků, podvolují se trestu ve svém životě a přerušují tak svou spravedlností a pokorou před Bohem trest za viny svých otců pro své děti, aby jejich děti žily v míru s Bohem. Vykupují tak viny svých otců nejen pro své otce, ale i pro své děti. Ale nespravedliví pokračují a rozšiřují viny svých otců nejen na sebe, ale i na své děti. Ale kdo vyznává za zlé vinu svých otců, vykupuje pro své otce i pro své děti milosrdenství Boží. Ale to nejde, pokud se člověk nepokoří. Ale bez pokání a víru v Boha, že přijal oběť svého Syna na smíření všech našich vin, to nelze. Žádat o odpuštění a změnit své jednání převzaté po rodičích a pokorně přijmout za spravedlivé Boží soudy, je návratem ke vztahu s Bohem. Vina a zatvrzelost z ublížení otců bývá až natolik veliká, že sami nejsou schopni činit pokání a jejich viny se smiřují až v jejich dětech, vnoučatech až pravnoučatech, než vymizí z lidských srdcí zatrpklost, nenávist, počítání vin druhého. Ale ten řetězec lze zastavit i co nejdříve, nejlépe již pokáním z vlastních vin. Ale nepřátelství ideově rozdílně zaměřených národů lze smířit jen naprostou změnou smýšlení celého národa a zejména těch, kdo stojí v jejich vládách. A jistěže i platí, že kdo smiřuje národy, sám má jít příkladem osobního života. Přesto však Bůh konečně odplatí a již i odplácí dobro dobrem a zlo zlem, ale dobro dobrem vždy, však pro dobro slitovává se i nad zlem. A ústa těch, kdo jsou zlí, jsou umlčena pro dobro, které se jim dostalo za každé jejich občasné dobro, kdy jim je trest na této zemi zadržován. Ale kdo trpí nevinně za viny druhých, tomu se dostane věčného dobra a na soudu nebude odsouzen k trestání, ale bude oslaven k věčnému a neuvadajícímu dědictví Božího požehnání. Tyto věci se ti budu snažit nadále ukazovat, ale vím, že zatím vždy sklouzneš k onomu pomíjejícímu dědictví. Pamatuj, že nic jsme si na tuto zemi sebou nepřinesli a nic si z ní také neodneseme. Ani slávu a ani trest, protože komu se dostává slávy zde na zemi za dobro jím prokázané, sklízí již zde odměnu a byl odměněn. A komu se dostává trestání, již zde nahradil to, čím se provinil. Ale kdo dostává nezaslouženou mzdu, na věčnosti sklidí svou odměnu, ať už v těle vykonal dobré nebo zlé. Lépe je tedy nespravedlivě přicházet o svou odměnu a spravedlivě být trestán v životě zde na zemi, než si užívat nespravedlivé slávy. A pakli i člověk trpí nespravedlivě za viny svých předků, bude blahoslaven, neboť jako Kristus vykupuje hříchy druhých. A k tomu jsme i byli povolání.

Lv26,39A ti, kdo z vás zůstanou, budou chřadnout pro své provinění v zemích svých nepřátel a také pro provinění svých otců budou chřadnout spolu s nimi.  40Jestliže však vyznají vinu svou a vinu svých otců, svou věrolomnost, kterou se zpronevěřili vůči mně, takže se vůči mně stavěli nepřátelsky,  41(také já jsem se stavěl vůči nim nepřátelsky a přivedl jsem je do země jejich nepřátel), tehdy se jejich neobřezané srdce pokoří a tehdy vynahradí své provinění, 42a já budu pamatovat na svou smlouvu s Jákobem. I na svou smlouvu s Izákem i na svou smlouvu s Abrahamem budu pamatovat a na zemi budu pamatovat. 43Země bude jimi opuštěna, vynahradí si svůj odpočinek, když bude zpustošena, bez nich, a oni si vynahradí své provinění právě proto, že zavrhli má nařízení a jejich duše si zošklivila má ustanovení. 44Ale i přesto, že budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezošklivím si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh. 45Budu kvůli nim pamatovat na smlouvu s jejich předky, které jsem vyvedl z egyptské země před zraky národů, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin.

Dt24, 16Ať nejsou usmrceni otcové za syny a synové ať nejsou usmrceni za otce. Každý ať je usmrcen za svůj hřích.