Grano Salis - Křesťanství a účast ve válkách

Tak jsem si přečetla Řím. 13 kap. a začala bych asi touto myšlenkou: "Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů" 6. verš-EP( viz třeba i RP a NBK) Skutečně jsou vlády a autority na naši ochranu, pokud se věnují službě, ke které byli určené a pokud my jednáme dobře, to znamená pokud se řídíme platnými zákony státu, a dáváme každému, co jsme povinni: daň tomu, kdo vyžaduje daň, clo , komu clo, úctu, komu úctu, čest, komu čest... ale pokud nechceme tuto kapitolu vytrhávat z kontextu nebo z Písma , nutně musíme vidět, že v souvislosti s ní mají velký význam Ježišova slova : "Co je Císařovo, dávejte císaři , a co je Boží, Bohu" a slova apoštolů : " Je třeba více poslouchat Boha , než lidi..." Sk.4:19, 5:29 , (Dan.3:12, 6:10) Takže Autority a vlády mají slovo v našem živote, pokud jsou jejich požadavky a zákony v souladu s Boží vůli. Pokud jsou v rozporu, Bůh je naší nejvyyší autoritou.

Ve 13. kap. Řím. , verše 1-7 , když hledáme odpověď na otázku zda je křesťanský pacifizmus biblický, se vůbec o podřízenosti křesťana vládám v této věci nemluví. A co 4. verš? :" Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš li však špatně,máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo, je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo." Z kontextu i z citovaného textu vidím , že se jedná o vnitřní řád státu. (...jednáš li špatně, máš proč se bát...)Rozsudky, třeba i fyzické potrestání nebo dokonce trest smrti , jsou vyneseny soudem, po zvážení toho, jeli obžalovaný člověk vinen ,nebo nevinen. (...i když ani soud nezajišťuje , že je rozsudek skutečně spravedlivý) Ale můžeme říct, která válka v dějinách lidstva byla spravedlivá? Která skutečně trestala jenom zlo? Byli všichni ti lidé , kteří byli postřílení nebo jinak zabiti , odsouzeni na základě spravedlivého soudu, který je shledal vinnými až na smrt? A co ženy a děti, které museli zemřít nevinné? Žádná válka vyvolaná lidmi, není spravedlivá. Násilí plodí násilí - hřích plodí hřích. Pokud ten verš chceme vztahovat i na vnější obranu státu, tak tam hlavne nevidím to, že by se měl těchto záležitostí účastnit křesťan. Války jsou věcí tohoto světa. Ježíš řekl, že není částí tohto světa. Kdyby lidé následovali Krista, války by neexistovali.Ale svět leží v moci toho zlého , a války jsou . Když byli pronásledování a zabíjeni první křesťané , nijak je to nepodněcovalo k tomu, aby se shlukovali a vytvářeli nějaké obranné skupiny. Neznám jediný biblický případ křesťana, který by někoho zabil nebo uhodil za jakýchkoli okolností. Pokud pro mne nejsou měřítkem v této věci Ježíšova slova a skutky a jednání prvních křesťanů, tak co má být tím měřítkem? Snad tento svět? Má jít křesťan zabíjet, protože taková je hold realita, že války jsou a jsou tady i křesťané, takže by se neměli někde schovávat, ale pěkně se podílet na obraně krajiny ve které žijí spolu s ostatními?Copak nechtějí taky chránit své rodiny , svou vlastní kůži a svou vlast? -To jsou snad ty důvody pro které je hodno zabíjet? Takže pro Ježíše umřít je čest, ale kvůli rodině a státu je čest zabíjet? Spoléháme se snad na prostředky a spůsoby tohoto světa, nebo je náš Pán Ježíš ? Je naší záchranou Boží Království , nebo se spoléháme na řešení lidských panovníků? Světlem světa můžeme být pouze jako vojáci Ježíše Krista, oblečeni v duchovní výzbroji. Svět nebude lepší díky tomu, že se jeho spůsobů budou účastnit i křesťané. Tím totiž křesťané přestávají být křesťany. Stávají se částí světa... Když srovnáme v této věci postoj Starého a nového zákona, uvidíme ohromný rozdíl. Nejenom ,že války proti nepříteli vedl a vyvolával samotný Bůh, ale dokonce uvnitř v Izraeli platil zákon -oko za oko, zub za zub.To však nepopíralo platnost zákona z desatera "nezabiješ". Život je v Božích očích drahý.On nám jej dal, a jen on může rozhodnout někomu ho vzít. Zákony , které ustanovil Bůh v Izraeli , byli Boží zákony, a jen ty mohli člověka na základě něčeho odsoudit na smrt. Stejně tak Bůh určoval s kým měli Izraelité bojovat a dával jim svoje požehnání . To bylo období pod zákonem. Ježíš naplnil zákon a přinesl světlo, milosrdenství, lásku, odpuštění... Ježíš pronesl ve svém kázání na hoře pro křesťany velmi důležitá mravní měřítka .A týká se to i otázky jakéhokoli zabíjení lidí. Mat 5: 9 "Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími" Mat.5:16 "Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích." Mat.5:20" Nebude li vaše spravedlnot o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." Mat 5:21... "Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ!Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však vám pravím, že již ten kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu..." Mat.5:38..."slyšeli jste, že bylo řečeno: Oko za oko, zub za zub.Já však vám pravím: abyste se zlým nejednali jako on s vámi, ale kdo tě uhodí na pravé tváře, nastav mu i druhou..." Mat. 5:43..."slyšeli jste,že bylo řečeno : Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.Já však vám pravím - Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, aby ste byli syny nebeského Otce...Budeteli milovat ty kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? Když křesťan přijme tyto mravní měřítka a touží tak jednat, není možné aby na pokyn jakékoliv lidské autority vzal zbraň a šel zabíjet. Tady jsou požadavky lidské autority v tvrdém rozporu s Ježíšovým učením. Když Ježíš mluvil se svými učedníky na Olivové hoře, mluvil také o proroctvu zapsaném v Danielovi, o "znesvěcující ohavnosti". Mluvil o napadení Jeruzaléma Římany (což bylo zjevné , když se proroctví naplnilo) a taky mluvil o tom, jak se mají jeho učedníci zachovat. Nechtěl po nich, aby s ostatními vzali do rukou zbraně a bránili svojí zem . Mohlo by se zdát, že by to bylo správné - bránit Svaté město, které patřilo Židům, kde byl Boží chrám .Bránit své rodiny, svou svobodu. Ale Ježíš řekl: "...tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu a kdo je na poli ať se nevrací, aby si vzal plášť.Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Modlete se , abyste se nemuseli dát na útěk v zimě , nebo v sobotu..." -Křesťané měli opustit své domovy ,opustit Jeruzalém a utéct, schovat se...nebylo jejich věcí, řešit a zapojovat se do spůsobů řešení problémů světa. Další Ježíšova slova: Mat. 10:16... : "Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky, proto buďte chytří jako hadi, a bezelstní jako holubice....a všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce , ten bude spasen.Kdyby vás tedy v tom městě pronásledovali, utečte do jiného...." Jsem si jista, že tato slova platí i pro nás. Ježíš předpověděl znamení svého druhého příchodu, mezi jinými také :" Budete slyšet válečný ryk,a zvěsti o válkách, hleďte abyste se nelekali.Musí to být, ale to ještě nebude konec .Povstane národ proti národu a království proti království..." To , že jsou války , je předpovězené. Jsou to Boží proroctví, kterým nezabráníme - naplní se , tak jako všechna proroctví ohledně Ježíše Krista .Nebo si myslíme, že je nějak zvrátíme? Je naše vůle lepší než Boží? I Petr měl někdy pocit, že musí zabránit těm utrpením, kterými měl projít Ježíš. - viz Matouš 16 :21-23 ,17:4. Taky situace v Getsemanské zahradě říká mnoho.Petr bránil Pána Ježíše. Zdálo se to být nanejvýš spravedlivé. Ale Ježíš věděl, že to tak musí být. Když Petr použil meč , Ježíš řekl - "všichni , kdo se chápou meče, mečem zajdou". Je možné tyto Ježišova slova brát jinak, než jak je vyslovil? ( Možná proto nařídil koupit dva meče, aby k této situaci došlo a on mohl svým učedníkům ukázat , jakou cestou nejít...nejít cestou násilí) Jestliže se nechceme podílet na plnění proroctví o tom ,jaký bude svět v posledních časech, buďme jako Ježíšovi učedníci. Nešli s davem.Nebyli jeho částí. Ježíš řekl : "nejste částí světa, jako já nejsem" Jestliže se budeme jakýmkoli spůsobem zúčastňovat válek a násilí ,jakkoliv se nám budou zdát spravedlivé, pak budeme jednat jako svět , budeme jeho součástí a budeme účastni také rozsudku, který bude vynesen nad ním. V Žalmech můžeme číst : "Člověk vládne člověku na jeho škodu", - jako lidstvo jsme se vzdali Boží autority, Boží vlády a chtěli jsme být nezávislí, sami rozhodovat o tom , co je správné. Války jsou důkazem toho, že to člověk nezvládá. Kdybychom jako křesťané uposlechli své autority ve věci branné povinnosti, nebyla by náhoda, kdyby se ocitli proti sobě se sbraní v ruce dva křesťané.Jeden by hájil zájmy svého státu a národu a ten druhý by bránil svou vlast. A co teď? Co se týká příběhů v novém zákoně, ve kterých jsou zůčastněni také nejací vojáci , - v Izraeli fungovali v té době spíš jako policie.To můžeme jasně vidět z jednotlivých příběhů. Izrael byl v té době okupován římany, A vojska, které byli vlastne profesionální armádou (nebyla žádná všeobecná vojenská mobilizace v Izraeli), byli na udržení pořádku, na potlačení jakékoliv vzpoury.To se týká ale právě římského vojska. Je zajímavé, že vlastně z Tvého pohledu by bylo spravedlivé pustit se do římanů a vyhnat je z Izraele, ale Ježíš se ničeho takového neujal a ani o tom nemluvil, naopak, odmítal jakoukoliv účast v politickém dění tohoto světa. A ještě k tomu řekl "co je cézarovo ,dávejte cézarovi..."jako by uznal autoritu cézara, vládce protivníka Izraele. Poukazoval si mi na případ, kdy Jan Křtitel na otázku vojáků "co teda mají dělat"(- Luk. 3:14), odpověděl : "...buďte spokojeni se svým žoldem". Myslím , že důležité je si uvědomit, že jim to řekl Jan Křtitel, který připravoval Pánovu cestu.Pro všechny ty, které Jan pokřtil a se kterými mluvil - zástupy, celníci i vojáci - bylo životně důležité poznat evangelium, které potom přinesl Ježíš. Bez pochopení evangelia a poznání spasitele by všichni tito lidé byli pouze poctiví ve své profesi , nebo v životě... V očích Boha by byli mrtví. Pro každého z nás je životne důležité všechno , co Ježíš vyučoval své učedníky.Všechno co řekl má svůj smysl a nelze jedno oddělit od druhého. Takže i pro setníka, který měl tak ohromnou víru pro uzdravení svého služebníka platí všechno, o čem Ježíš mluvil. Pokud ten člověk uvěřil, že Ježíš uzdraví jeho zřejmě milovaného služebníka, Ježíš jej skutečně uzdravil. Ale pro spasení toho člověka bylo důležité, co bylo dál. Žasnul nad tím zázrakem a pak pomalu zapoměl? Nebo přijal Ježíše jako spasitele a následoval jej? To bychom si taky mohli Ježišova slova - "říkám vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího Království..." špatně vyložit tak, že nevěstka může zůstat nevěstkou ... A jak bych regovala na útoky 11.září v New Yorku, kdybych byla prezident Busch? Pan Busch o sobě říká, že je křesťan.To jsou právě situace, které mě utvrzují v tom, že křesťan v politice je vlastně křesťan víceméně ve světě.Nemyslím si že je to pravidlo. Ovšem, je ale otázkou krátkého času, kdy bude křesťan v politice nucen činit určité kompromisy , aby se udržel na politické scéně. Nevylučuji to, že je možné si zachovávat čisté svědomí před Bohem v každém rozhodnutí. Ale chtěla bych znát takového politika. Čím vyšší post, tím víc politik může být nástrojem Satana.-"celý svět leží v moci toho zlého". Viz Hitler, Fidel Castro, Ceaucesco... Pan Busch je křesťan, to znamená že Ježíš je jeho Pán.Jak úžasné svědectví pro Ježíše by to bylo, kdyby Busch jednal jako On? Kdyby se třeba Busch dokázal veřejně úpřimně modlit za své nepřátelé, za skutečné odpuštění jejich hříchu? Kdyby vyzval celý národ , nebo celý křesťanský svět k modlitbám , aby jednal Bůh? (...a vůbec, kdyby ten hrůzný čin vedl Američany k pokání? Vždyť jejich "kultura", kterou se snaží šířit do světa je slušně prohnilá...) Nebo si řekneme, že kdyby zaujali Američané postoj odpuštění a tzv. nastavení druhé tváře, nepřítel by toho využil na úplné vyhlazení? Kde je potom ale Boží moc?Vezmeme spravedlnost do svých rukou, nebo věříme a doufáme v spravedlnost Boží? Bůh je přece živý . (zajímavé jsou články na www.blisty.cz, na téma " Teroristický útok na USA a válka v Afghánistánu") Mohandás Gándhí byl vůdčí postavou hnutí za Indickou nezávislost.Ukázal revoluční princip, který řeší paradox svobody.Nazval to "satjagraha" -duchovní, ryzí síla.V důsledku to znamená " Nebudu tě nutit.Ani kdybys nutil Ty mne. Jestliže se chováš nespravedlivě, nebudu ti odporovat telesnou silou, ale silou pravdy- integrity svých doměnek. Moje integrita je jasná z mé ochoty trpět, ohrozit sebe samého, jít do vězení , dokonce i umřít, je.li to nutné. Ale nebudu spolupracovat s nespravedlností.Když vidíš můj úmysl, cítíš můj soucit a otevřenost k tvým potřebám, budeš reagovat takovým spůsobem, jakého bych nikdy nedosáh hrozbou, smlouváním, prosbou nebo fyzickou silou. Problém je náš protivník, ne my jeden druhému."Gándhí vždy říkával, že"... je to mocná zbraň, protože vyžaduje hrdinské sebeovládání a odvahu odpouštět.Takovýmto konáním otevíráme srdce našich protivníků a hýbeme svědomím lhostejných." Nebyla to pouhá teorie. Gándhí dosáhl uplatňováním těchto zásad osvobození Indie od Britské nadvlády. Pak ovšem nastalo rozdělení uvnitř Indie , které se řešilo násilím a to zase plodilo násilí... "království, které je rozděleno uvnitř , neobstojí". Taktéž černošský vůdce Martin Luther King , nositel nobelovy ceny míru byl pevným zastáncem nenásilí a nenásilného boje bez použití fyzické síly... .A výsledky , kterých dosáhl, mluví o účinnosti a reálnosti tohoto spůsobu boje se zlem. Toto je cesta i pro křesťany. Ne proto, že teorie nenásilí se zastával King nebo Gándhí, a další...ale proto, že nás k tomu vede Ježíš Kristus. Když Ježíš přišel na Zem, nebyl tu proto, aby soudil svět, ale aby ho spasil...Nepamatuji se na žádnou situaci, kdy by se jakýmkoliv spůsobem vyjadřoval k politice. Kdy by nějak reagoval na konkrétní politickou situaci. Naopak, mluvil o Božím královstí , chtěl, abychom i my nebyli částí světa, abychom nepatřili světu.Svět má rád, co je jeho. Ale Ježíš říkal, že budeme nenávidění pro jeho jméno.Nechce po nás abychom brali spravedlnost do svých rukou. On dokonce řekl, že budeme pronásledováni a zabíjeni, ale my se nemáme bát těch co mohou zabít tělo - ale řekl to snad proto, že se máme fyzicky bránit?Že máme svého nepřítele zabít dříve, než on zabije nás? Ne, říká : "nebojte se těch , kdo mohou zabít tělo, ale duši zabít nemohou..." To je ta krev, o které mluví Jan ve svém zjevení, - "krev nevinných svatých, která volá ze země." Ráda bych ještě uvedla pár textů : Řím. 8:35 : " Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledováni nebo hlad, , bída , nebezpečí nebo meč? Jak je psáno: "Denně jsme pro Tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku." ... Ef. 6. kap. : "...nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.....Stůjte tedy...obuti k pohotové službě evangeliu pokoje............." 2.Kor. 6:14 "Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? ..." 1.Petra 2:23 : "Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil , ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě." Jak.1:20 : "...vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš." Ráda bych ještě odcitovala pár pasáží z knihy A.W. Tozer : Podmaňen Bohem : (týká se to oddělenosti od světa, jsem si jistá že se to týká krom jiných věcí i politické angažovanosti a taky otázky vojenské obrany) "Křesťanská víra, založená na Novém Zákoně, rozumí protikladu Církve a světa...Není pouhou frází, řekneme li, že naše současné problémy pramení ze snah přemostit propast mezi dvěma protiklady, mezi světem a církví. Tato snaha je lidskou potřebou : vytvořit nezákonný svazek tam, kde k tomu schází jakákoli biblická podpora. Když se Církev snaží sloučit se světem , přestává být pravou Církví a stává se jen ubohou napodobeninou, která je světu k smíchu a Bohu k pohoršení. ...Křesťanství je dnes tak provázáno se světem, že mnozí ani netuší, jak dalece se vzdálili novozákonnímu vzoru. Celý Nový zákon jasně ukazuje, že mezi Církví a světem je nekompromisní hranice.Neexistuje neutrální půda. Propast mezi světem a křesťanem by měla být veliká jako propast , která odděluje boháče od Lazara. Jako křesťané své doby nemáme těžkosti s porozuměním Bibli, ale s nezkroceným srdcem, které se nám nedaří přesvědčit, aby přijalo jasné biblické učení. Synové světa byli pokřtěni v ducha světa. Synové Boha byli pokřtěni v Ducha, který přebývá v srdcích dvakrát zrozeného člověka. A jako nebe je vzdáleno od pekla, tak je i duch světa vzdálen od Ducha Božího. Je to nejen naprostý protiklad, ale vládne mezi nimi i silné nepřátelství. ...protože kázání na hoře nám předkládá stručnou a zhuštěnou charakteristiku Království znovuzrozených .Požehnaní chudí, kteří pláčí nad svými hříchy....než aby násilím bránili své pozemské statky, raději se jich s lehkostí myslí vzdávají. Svůj poklad uložili v nebesích." je to jen zlomek jedné kapitoly, doporučuji přečíst celou, je to kapitola "Proč to svět nemůže přijmout". Zj. 19:11 : " A viděl jsem nebesa otevřená, a hle , bílý kůň , a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě."

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace