1. Žádáme jen částečnou náhradu některých majetkových křivd.

Nenahrazují se soukromá a veřejná patronátní práva, příjmy z náboženských fondů, nevypořádává se zchátralost a tzv. vnitřní zadluženost kostelů a církevních objektů z důvodu záměrně nedostatečného „hospodářského zabezpečení státem“ v letech 1948 – 1989, nenahrazuje se znehodnocení majetku, který bude vydáván, ani se nevypořádávají výnosy, které od roku 1948 až dosud plynuly do státního rozpočtu z původního církevního majetku (zvláště z lesní a zemědělské půdy).

2. Naturální restituce je jen pro řeholní řády, kongregace a kněžská společenství, protože hospodářská činnost podstatně patří k životu některých klasických řádů. Zmenšil se ovšem počet osob povinných majetek vydávat, takže většina ženských řeholí nedostane vlastně nic, protože téměř devadesát procent jejich bývalého majetku dnes není v rukou státu. (Především budovy. Většina převedena v rozporu s blokačním paragrafem.) Diecéze se spokojí s finanční náhradou.

3. Finanční náhradu nedostaneme hned, zatímco stát získá plné právo hospodaření s většinou majetku od okamžiku účinnosti zákona, se zbytkem za pár měsíců. Jsme povinni dát státu půjčku na šedesát let. Vezmeme-li v úvahu, že od rozpadu Rakousko-Uherska u nás žádný stát šedesát let nevydržel, víme, že na sebe bereme obrovské riziko. Navíc někteří politici straší, že při jejich nástupu k moci, novelou zákona vše změní, nebo nabourávají současnou dohodu poukazem na případná lepší řešení, ke kterým však zase nemusí dojít. Proto žádáme řešení nejen zákonem, ale i smluvní závazek státu.

Druhé riziko se týká inflace. Vzhledem k tak významnému ústupku vůči státu je z povahy věci nezbytné, aby finanční náhrada byla úročena alespoň tak, jak jsou úročeny půjčky státu od veřejnosti (státní dluhopisy). Přijali jsme tedy úročení po 60 let fixním úrokem ve výši 4,85% ročně, kterým jsou úročeny státní dluhopisy vydané v září 2007 s dobou splatnosti 50 let. (Pro názornost je možné srovnat např. kupní sílu 1.000,-Kčs před 60 lety a kupní sílu 1.000,-Kč dnes. Komu se zdá úrok vysoký, ať si všimne inflace za poslední měsíc, která dokonce stanovený úrok přesahuje. Nedostaneme vlastně víc než těch 83 miliard, ale rozdělených v čase, a proto je ono číslo za 60 let vyšší. Dalo by se věc postavit i jinak. Před 60 lety byl majetek vzat za náhradu, která nebyla vyplacena, jen opakovaně odsouvána. Jestli dnes má dojít k proplacení, měli bychom přičíst úroky za zdržení. Pak už dnes šlo o sumu daleko vyšší, i kdybychom odečetli ty státní dotace, které mohly být náhradou.)

4. Přechodné období není jedno. Doznívající subvence je stanovena na dobu 20 let, zatímco vyplacení náhrady bude trvat 60 let.

5. Římskokatolická církev se velkoryse rozdělila se všemi dalšími 16 církvemi a náboženskými společnostmi, které jsou nyní placeny státem, o finanční náhradu za svůj vlastní majetek, protože chceme být solidární. Chceme, aby nikdo nemohl mít pocit ukřivděnosti od katolické církve, a aby bylo možné společně pracovat pro naši vlast. (Zatímco podle zabaveného majetku by měli právo asi na 1-2 %, dostanou 17%.)

Celé vystoupení arcibiskupa Graubnera viz http://www.cirkevnimajetek.cz/index.php/blog/show/Postoj-katolick-crkve-k-vcnmu-zmru-zkona.html