Je jim mezi 20 a 29 lety, mají nejčastěji středoškolské vzdělání s maturitou, mají nadprůměrnou mzdu a volí ODS. Tak vypadají Češi a Češky, kteří jsou největšími odpůrci zákazu a omezení potratů.
A jak vypadají jejich "protivníci"? Tedy ti, co podporují omezení interrupcí? Nejčastěji to jsou ženy mezi 70 a 79 lety. Bydlí v menší obci, mají tři a více dětí a z politických stran se jim nejvíce líbí KDU-ČSL. Ukázal to alespoň průzkum společnosti GfK Praha, ve kterém odpovídaly více než tři tisíce lidí z celého Česka.

Debatu o tom, jestli mají být potraty omezeny, či dokonce zakázány, rozpoutal před několika dny místopředseda KDU-ČSL David Macek. Prezidentu Václavu Klausovi zaslal otevřený dopis, ve kterém ho vyzval k zahájení diskuse na toto téma. Klaus zatím na dopis neodpověděl. 

I průzkum ukázal, že interrupce je kontroverzní a problémové téma. Přestože 90 procent dotazovaných odpovědělo, že zákaz potratů je zásahem do práv žen, 23 procent si myslí, že potrat je vraždou dítěte. Z toho vyplývá, že 13 procent dotazovaných má za to, že žena má právo "zavraždit dítě".

"Tento absurdní výsledek ukazuje na neujasněnost a rozporuplnost pohledu na tuto problematiku," vysvětlil Pavel Rusý, který průzkum zpracovával.

Mezi dotazovanými bylo 11 procent, kteří by povolili potrat jen v případě, že žena otěhotněla ze znásilnění, a 16 procent by udělalo výjimku v případě, že má matka nebo dítě vážné zdravotní problémy.

Rodičovství si plánujeme

Zatímco v roce 1990 provedli lékaři přes 109 tisíc potratů, v loňském roce jich bylo "jen" přes 25 tisíc. A podle lékařů je to číslo, se kterým můžeme být relativně spokojeni.
"Loni připadal jeden potrat na čtyři narozené děti. Ale na konci osmdesátých let byl tento poměr jedna ku jedné," řekl předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Ženy jsou totiž dnes odpovědnější a rodičovství plánují.

Výraznou roli sehrála i osvěta a větší dostupnost antikoncepce. "Dřív nebyla antikoncepce k sehnání a ani příliš kvalitní. Dnes je na českém trhu přes čtyřicet druhů antikoncepce," řekl brněnský porodník Vít Unzeitig.
Špatně si nevedeme ani v porovnání s okolními státy. Podle Dvořáka se v počtu interrupcí přibližujeme standardu evropských zemí. V porovnání s postkomunistickými státy jsme dokonce na pomyslné špici v nízkém počtu zákroků. Lépe než my je na tom například Nizozemsko a Skandinávie.

Většinu potratů si ženy přejí

Z více než 25 tisíc uměle přerušených těhotenství jich lékaři loni dělali téměř pět tisíc ze zdravotních důvodů. A to buď kvůli zdravotním problémům ženy, nebo proto, že se plod třeba přestal vyvíjet nebo měl jiné komplikace. Zbytek interrupcí dělali lékaři na přání ženy.

"Naprostá většina potratů je z nezdravotních důvodů, jen na základě přání ženy. Navíc dnes už důvody ženy říkat nemusí," dodal Dvořák.

Z jeho vlastní zkušenosti podstupují interrupci ženy všech věkových kategorií a různého vzdělání. Mírně převažují ty, které dosáhly nejnižšího základního vzdělání.

A odborníci se shodují: omezování potratů není cestou k jejich snížení. Naopak. Přibylo by riskantních a pokoutních zákroků, na které by ženy doplácely svým zdravím.

Že jsou potraty "žhavým" tématem, se ukázalo i v pátek, když se v Praze na Staroměstském náměstí sešlo na 300 aktivistů. Ti chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s umělými potraty. Tato akce se koná každoročně u příležitosti Dne nenarozených dětí.