Grano Salis - 1K 14 - Mluvení v jazycích

1K 14 - Mluvení v jazycích

Pavel nejprve pojmenoval všechny obecné vlastnosti v korintském sboru, vysvětlil podstatu duchovních darů a princip nezištné lásky jako ústřední motiv všeho křesťanského úsilí, a teď přistupuje k tomu, aby jim vytkl zneužívání daru jazyků některými z nich. Tato kapitola je sepsána jako antitetický paralelizmus, což znamená, že téma je zpracováno paralelně ve formě pozitiv a negatic čili protikladných myšlenek. Exegeze čtrnácté kapitoly jak je zde prezentována, stejně jako listu Korintským celkově, byla vypracována P. Gey van Pittiusem, a tato jeho kompletní analýza bude brzy k dispozici v knižní podobě.

Za účelem této diskuze se podíváme pouze na základní strukturu kapitoly. Nemáme k dispozici všechny detaily otázek Korinťanů, na které Pavel reaguje. Rovněž v plnosti neznáme předpoklady a myšlenky, na základě kterých uvažovali. Proto musíme deukovat z dialogu samotného, ve kterém Pavel s vyjádřenými názory buď souhlasí, či nesouhlasí. Pokud budeme mít na paměti, že zde máme tvrzení, po nichž následují protitvrzení, pomůže nám to sledovat Pavlovu polemiku. Pavel často používá spojku "ale" či jinou odporovací spojku, aby dal najevo, že nesouhlasí s předchozím výrokem.

Uspořádání čtrnácté kapitoly prvního listu Korintským

Jak by to mělo být

Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči. 1K 14,1

Láska je nejdůležitější hnací silou hlásání evangelia. Ne všichni, kteří obdrželi od Boha vidění, jsou proroci, a protože skutečných Božích proroků je jen málo, termín prorocká řeč je zde použit ve smyslu kázání a hlásání evangelia.

Jak by to nemělo být

Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím. 1K 14,2

Pavel cituje domněnky Korinťanů. Bible obsahuje pouzen jednu definici jazyků, a ta je zaznamenána ve Sk. 2, kde je to formulováno jako dar jazyků. Pavel nesouhlasí se stanoviskem Korinťanů, což je zřejmé z jeho následného použití spojky "však".

Jak by to mělo být

Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení. 1K 14,3

Jestliže lidé nerozumí tomu, co je řečeno, pak jejich řeč nemá pro druhé žádnou hodnotu, a to porušuje nezištný princip lásky. Prorokujte a hlásejte evangelium tak, aby bylo mnohým k užitku a k povzbuzení.

Jak by to nemělo být

Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku 1K 14,4a

Ti, kteří mluví v jazycích jen za účelem svého vlastního prospěchu, porušují princip lásky. Láska nevyhledává svůj prospěch. Pavel evidentně nesouhlasí, což dává najevo již zmíněnou odporovací spojkou "ale". Kázání evangelia je k užitku církve a skrze takové kázání mluví Bůh sám.

Jak by to mělo být

Ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve. 1K 14,4b

Hovoří snad všichni jazyky? Evidentně nikoli, protože Pavel již před tím vysvětloval, že Bůh uděluje dary dle své vůle a ne podle přání člověka.

Jak by to nemělo být

Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky 1K 14,5a

Jestliže je to Bůh, kdo rozděluje dary a všichni nedostávají stejné dary, proč by si Pavel přál, aby všichni mluvili v jazycích? Pavel však neříká, že všichni musí mluvit jazyky, jen že by si to on z nějakého důvodu přál. Pravděpodobně Pavel reaguje na korintskou herezi, že lidé bez daru jazyků byli pokládni za méně cenné křesťany.

Jak by to mělo být

...ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek. 1K 14,5b

"...ale ještě více" ukazuje skutečný úmysl. Žádný dar není větší než jiný (1K 12,4-26) A záměrem všech darů je šířit evangelium. Slovo - vykládat - může mít rovněž dva významy a oba jsou v Písmu požity. V prvním případě to může znamenat překládat, v druhém objasňovat či vysvětlovat. Za povšimnutí také stojí zdůraznění, že řeč musí být vykládána.(tudíž překládána či vysvětlována)

Jak by to nemělo být

Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky... jaký prospěch byste z toho měli? 1K 14,6a

Pavel říká, že by němělo smysl mluvit jazyky, pokud by z toho nikdo neměl prospěch, a proto je jeho následující výrok opět uveden negativní spojkou.

Jak by to mělo být

...a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení... Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve. A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat. 1K 14,6b.12.13 (ČEP)

...nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?... Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili. A protož, kdož mluví jazykem cizím, modli se, aby mohl vykládati. 1K 14,6b.12.13 (PBK)

Užitečné informacek růstu církve, to je to, co potřebujeme, a pokud někdo sděluje informace v jazycích, pak by měl mít také schopnost výkladu. Výraz "cizí" se ve verši 13 v originálním textu neobjevuje. V korintském sboru musely být dva problémy, týkající se mluvení v jazycích - v prvním případě to bylo nesprávné použití skutečného daru jazyků (lidé byli "nadutí" a používali tento dar ve špatných situacích) a v druhém případě se jednalo o nesrozumitelné projevy, které nebyly druhým k užitku a tedy ani k žádnému prospěchu církve.

Jak by to nemělo být

Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna. 1K 14,14 (ČEP)

Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale má mysl má bez užitku jest. 1K 14,14 (PBK)

Pavel nesouhlasí s tímto výrokem, což je patrné z jeho výroku v dalších verších. Cituje filozofii tehdejší doby. "Co tedy" ukazuje jeho nesouhlas s předchozím výrokem. Pavlův názor se shoduje s veršem patnáctým a verš šestnáctý to ještě dále rozvádí.

Jak by to mělo být

Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí. Kdybys děkoval Bohu ve vytržení, jak by ten, kdo do toho není zasvěcen, mohl říci Amen k tvému díkůvzdání, když nerozumí tomu, co říkáš? 1K 14,15.16

Jak by to nemělo být

Ty sice dobře vzdáváš díky, ale druhý z toho nemá žádný užitek. 1K 14,17

Pokud tedy uctívání a vzdávání díků neslouží k prospěchu i jiným, není k užitku.

Jak by to mělo být

Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni, ve shromáždění však – abych poučil i druhé – raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení. 1K,18.19 (ČEP)

Děkuji Bohu svému, že více než vy všickni jazyky cizími mluvím. Ale ve sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných počil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým. 1K 14,18.19 (PBK)

Pavel je vděčný za svůj dar jazyků, ale nerad by ho používal nesprávným způsobem a zneužíval ho (slovo "cizí" v původním textu není).

Jak by to nemělo být

Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni, ve shromáždění však – abych poučil i druhé – raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení. 1K,18.19 (ČEP)

Pavel jim připomíná svůj předchozí výklad:

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. 1K 13,11

Jak by to mělo být

V Zákoně je psáno: ‚Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ praví Hospodin. Mluvení jazyky není tedy znamením k víře, nýbrž k nevěře, prorocká řeč však nevede k nevěře, nýbrž k víře. 1K 14,21.22

Schopnost mluvit jazyky je dar, který by měl sloužit k tomu, aby mohli být osloveny věřící všech národů, Dar proroctví má hodnotu pro ty, kteří již věří. Pokud by dar jazyků byl pro věřící, nebyla by splněna podmínka nezištné lásky.

Jak by to nemělo být

Kdyby se celá církev sešla ve shromáždění a všichni by mluvili ve vytržení a přišli by tam lidé nezasvěcení a nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? 1K 14,23

Zmatení jazyků v jakékoli podobě by bylo evangeliu ke škodě a nevěřící by od pravdy spíš odrazovalo, než pro pravdu získávalo. Nesrozumitelné projevy by nebyli nikomu k užitku. Odporovací spojka "ale" opět zdůrazňuje správný způsob uctívání.

Jak by to mělo být

Budou-li všichni mluvit prorocky a přijde tam člověk nevěřící nebo nezasvěcený, bude vším, co slyší, souzen a usvědčován. 1K 14,24 (ČEP)

Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech. 1K 14,24 (PBK)

Srozumitelná smysluplná slova přesvědčí a povedou k opravdovému obrácení.

SHRNUTÍ

Co z toho plyne, bratří? Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví ve vytržení a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu. Pokud jde o mluvení jazyky, ať promluví dva nebo tři, jeden po druhém, a někdo ať vykládá. Kdyby neměli vykladače, ať ve shromáždění mlčí, každý ať mluví ve vytržení jen pro sebe a před Bohem. Z proroků ať promluví dva neb tři a ostatní ať to posuzují. Dostane-li se zjevení jinému ve shromáždění, nechť ten první umlkne. Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni. Prorok přece ovládá svůj prorocký dar. 1k 26-32

Tady máme návrh, jak vést církevní společenství k řádu. Ve sboru by měly mít místo pouze takové aktivity, které vedou k duchovnímu růstu. Při vícejazyčném setkání je mluvení jazyky přípustné za předpokladu, že se tak děje podle určitého řádu a je zajištěn překlad. Nesrozumitelné projevy jsou v rozporu s Božím Duchem. Fenomén mluvení v jazycích je dnes celosvětovým fenoménem, ale to ještě neznamená, že je to v souladu s principem Bible.

Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje. Jako ve všech obcích Božího lidu 1K 14,33

Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. Ef 4,14

Walter J. Veith (Na pravdě záleží str. 273-280)

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace