Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Leopold.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16860, komentáře < 7 dní: 434, komentářů celkem: 445079, adminů: 60, uživatelů: 5273  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 222 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
123380116
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Svoboda svědomí - nebo jak?
Vloženo Úterý, 15. říjen 2024 @ 10:18:51 CEST Vložil: Tomas

Intimity poslal brusle7

Co je svědomí? Takto mluví Wikipedie:

Svědomí je vnitřní instance, „mlčenlivé volání“, které vede soudy člověka o tom, co sám způsobil nebo co se chystá způsobit. Navazuje na lidskou schopnost sebereflexe, tj. schopnost uvažovat o sobě samém, „podívat se“ na sebe jinýma očima než je pohled vlastního zájmu a prosazování. Proto se svědomí chápe jako podstatný příznak a atribut lidské osoby a vyžaduje si respektování ze strany druhých i společnosti (svoboda svědomí). 


Svoboda svědomí je velmi vysoká hodnota. Uznávaná. Důležitá. Pro křesťana si troufám říci zcela "zásadní".

A naopak - podsouvání čehokoliv druhým bez respektu k nim -   "proti jejich svědomí" (tj. nucení k jinému  jednání, nebo manipulativní obviňování s výčitkami či s  cílem druhého obvinit či ho zastrašit, aby jednal proti svému svědomí),  je v rozporu s respektem a s právem na svobodu svědomí každého z nás.

Budu ráda za sdílení a zkušenosti s tím, jak čelíte případným "tlakům" proti Vaší svobodě svědomí v různých životních situacích, pokud tyto zkušenosti máte. Děkuji.


10.10.2024
Brusle7

"Svoboda svědomí - nebo jak?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 86 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Středa, 16. říjen 2024 @ 00:26:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Škoda, že jste tu už úplně zazdili politiku. Páč na tématech politiky se nejlépe demonstruje pokřivená morálka lidí. I to svědomí. A zkaženost. 

Sledujte média. Jak západní média ječí, hystericky kvičí a stále hledají dalšího a dalšího nepřítele. :-) Pořád jsou nějaké státy fujky fujky  ty "špatné" státy nemají rády Západ. 

Kdysi to byli třeba Vietnamci, co vypráskali ze své země Anglosasy, hlavně Amíky. Obecně žluťoši jsou fujky fujky. Dneska Číňani. Fuj, Čína nás nemá ráda. :-) Zlá a velká Čína. Rusko nás nemá rádo. Fujky fujky špatné Rusko. :-) Špatná KLDR, špatní Arabi, špatní Palestinci, špatní Libanonci, špatná Sýrie, špatný Asad, předtím byl špatný Husajn, špatný Kaddáfí, špatní Libyjci, špatní Iráčané, dneska je špatný Írán, božínku, furt je někdo špatný  a nemá rád vyvolený Západ. :-) :-) :-)

A zase další a další články, teďka je nově špatná skoro celá Afrika, páč z afrických států vyhánějí americké vojáky. Tak jako předtím z Afghánistánu, kde žijí jak jinak špatní Afghánci. :-)

To vážně lidem přijde normální? Vždyť je zcela jasné z toho nekonečného výčtu nepřátel, že ten, kdo je tu špatný, je leda pošahaný Západ, který je skrz naskrz prolezlý jakými morem nesnášenlivosti, nadřazenosti, vyvolenosti, sebestřednosti, pupkovatosti, arogance, zvůle, souhrnně by se to dalo nazvat západní nacismus. 
  



Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 16. říjen 2024 @ 19:28:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Svoboda svědomí je velmi vysoká hodnota. Uznávaná. Důležitá. Pro křesťana si troufám říci zcela "zásadní".

  Jak kde. Velmi vysoká hodnota je to v našem prostředí. Nebo pro nás, křesťany. Dávám tu občas odkaz na Legatum prosperity index, tentokrát pro rok 2023. Udává míru různých hodnot ve společnosti. 

  Jednou z těch hodnot je osobní svoboda, je to druhý sloupeček. Na začátku jsou země s křížem ve vlajce, obecně "křesťanské země". Země, které ve větší či menší míře prošly probuzením, přijaly křesťanské hodnoty. U svobody je to až do 25. pozice. Na pozici 26, 27 je pak Taiwan, Japonsko.


Budu ráda za sdílení a zkušenosti s tím, jak čelíte případným "tlakům" proti Vaší svobodě svědomí v různých životních situacích, pokud tyto zkušenosti máte. Děkuji.

  Nečelím. 

  Česko je v té tabulce na nějaké pozici 20. Je tu obrovská míra svobody a mizivý tlak na svědomí. 

  Žiju v prostředí, které si svobody váží, kde si lidi svobody váží. Je to určitě jedna z hodnot na vrcholu hodnotového žebříčku. Žádný tlak.

  V minulosti to byly nějaké drobnosti - například v práci při obchodování, kdy byli obchodní partneři, kteří se chovali nekorektně, ať už k nám, nebo ke svým klientům. Přestali jsme s nimi obchodovat. A to nejen z křesťanského pohledu, ale i lidského. Bylo to jednoduché, byť těžké rozhodnutí. Nic tak strašlivého se nestalo, kromě toho, že jsme přišli o nemalou část příjmů. 

  Zatím tu není přímý politický nátlak na svobodu, jen ekonomický. Ten se dá přežít.

  Ale chápu, že jsou obory, kde je to jinak. Vidím lidi, co je vyhodili z práce jen za nějaký názor, který řekli, postoj, který měli. Zatím je to v malém množství, exemplárně, aby byli lidi vystrašení a "drželi ústa a krok", jak se říká. Asi se to může zvrtnout do horšího rychle - ale tak, to už jsme zažili. Třeba se zase hodí zkušenosti ze samizdatu ;-)


  Toník




Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: Magdalena07 v Čtvrtek, 17. říjen 2024 @ 00:16:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Do svědomí člověka nemá právo nikdo mluvit, pouze a Jedině Bůh,
 
 Je důležité, abychom se lidem, kteří nejsou schopni poznat své meze a hranice, vyhnuli, a   nekomunikovali s nimi.

Svoboda svědomí v Kristu Ježíši je to nejcennější co máme !!!

Boží nepřítel a jeho přisluhovači "pasou " po naší svobodě a je v našem  i Božím zájmu, rázně ukončit veškerou diskuzi a kontakt s nimi. Nejenže takový kontakt rozrušuje duši, ale stress se odráží i na těle

Jsme svobodné bytosti, které svou svobodu získali darem Ježíšovy oběti a zodpovídáme za svůj život
pouze a JEDINĚ Bohu !!! 

Magdalena



Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 19. říjen 2024 @ 14:09:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Jestli se utíkáš do světa, aby ses dozvěděla, co je svědomí, je to hóóódně špatně a znamená to, že tě nezajímá a není pro tebe směrodatné, jak svědomí definuje Bůh v Jeho Slově. Takže všechno ostatní, co jsi schopna k tomu říci, jsou jen lidské řeči, které nemají před Bohem žádnou váhu.



Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: martino v Sobota, 19. říjen 2024 @ 16:03:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svoboda svědomí je zrádná věc. Vrah u soudu klidně oznámí, ano zabil jsem ho, zasloužil si to, svědomí mám čisté. Cizoložník řekne ve zpovědnici, ano cizoložil  jsem, protože ona si začala první s nevěrou, jen jsem jí to oplatil, svědomí mám čisté. Nevypovídali soudci a prokurátoři v 90 letech, že mají svědomí čisté, protože odsuzovali podle tehdy platných zákonů, atd,atd. Dokonce i Církev dnes hlásá, že rozhodující výpovědí o hříchu je svědomí. Pokud mi svědomí nic nevyčítá, tak nehřeším a to je tedy již bomba. Pokud ti svědomí nic nevyčítá je to v pohodě. Ale já říkám není to v pohodě, jsou to falešné tóny od Satana, který svádí a běhá a hledá koho by pohltil. Pokud je zde Boží zákon tak ten nemůžeme obcházet na základě konstatování, že nám svědomí nic nevyčítá. Když ukradnu chleba, protože nemám peníze a jsem v nouzi, hřích to není, ale povinnost vrátit ukradené zůstává na dobu, kdy se  i bude žít lépe a přijdu a dluh uhradím. Mnozí však si řeknou žil jsem v nouzi on pro jeden chleba nezkrachoval a nic nevrátí. Tak vědomě ošálí své svědomí a nalžou sami sobě, že v tomto případě to krádež nebyla, i když podle Božího i Občanského zákona to krádež byla. 


No a pak je zde kategorie věřících, kteří se odvolávají na svobodu svědomí a do té svobody svědomí zahrnují i zradu Krista, že hlásají, že již nejsou v Církvi, protože ten a ten jim ublížil nebo poškodil, nebo se tam hlásá něco co příjemně nešimrá v uších a tito dezertéři od Krista následují Jidáše, tedy hlas Satana. Církev jasně a srozumitelně připomíná, že každý kdo opouští Církev hřeší proti Duchu Svatému, protože právě víru přijal skrze DS a tedy hřeší proti DS, dárci víry a proto se na takového následovníka Jidáše Církev dívá jako na člověka o kterém Spasitel prohlásil:



  • 31 [biblenet.cz]Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.

No a jsou mnozí, kteří přijdou a budou volat Pane, Pane zachraň nás a uslyší od Krista "Neznám vás". Všichni se možná budou u Krista odvolávat na Wikipedii jak se toho ujala brusle a budou doufat, že je Bůh zahrne do svého milosrdenství, vždyť on je přeci tak milosrdný, ale zapomínají, že spoléhání na Boží milosrdenství je těžký hřích, pokud člověk hřeší s vědomím, pocitem a "čistým svědomím" že Bůh přece musí odpustit tak to ZLO udělám a ON Milosrdný mi odpustí. To jsou vše tak tenké linie, které člověk musí vypilovávat v duchovním životě celý život. Největším pádem věřících je ztráta času vymýšlením jak obhájit neobhajitelné, třeba tkz. obhajobou na právo svobody svědomí, ale nemohu ani na silnici jezdit na červenou jen proto, že nikoho dalšího nevidím a tedy nikoho jsem neporazil. Je to prostě porušení zákona a pokud jsem v Církvi pokřtěn a obdržel jsem dar víry být členem společenství jedné svaté katolické a apoštolské Církve, pak nesu ve svém svědomí to svobodu rozhodnutí setrvat ať kolem mě všichni padají, protože Spasitel nedává slib že spasen bude ten kdo věří, ale ten kdo ve víře vytrvá až dokonce. Odvolávání se na svobodu svědomí, lehce sklouzává na úroveň hříchu, který se nazývá "vědomé nevědění"  což je ve skutečnosti stav, kdy vnitřní svědomí člověka nám signalizuje, že je něco morálně, mravně, eticky, duchovně apd. v nepořádku, ale my nemáme jistotu a víme, že by bylo potřebné vynaložit snahu se informačně obohatit, ale neuděláme to jen proto, že bychom se mohli dozvědět, že to a to konáme a činíme ve hřích a pak máme povinnost se tohoto hříchu zbavit, ale my záměrně se informačně neobohatíme, abychom nemuseli svůj život změnit a tak hřešíme "vědomím nevědomím". Jsou to často v mládí hříchy nečistoty apd. 



Takže brusle vzájemná informační obohacení,  není žádné podsouvání druhým a ne respektem k jejich "svědomí" jak se domníváš a pro všechny upřesňuješ: (tj. nucení k jinému  jednání, nebo manipulativní obviňování s výčitkami či s  cílem druhého obvinit či ho zastrašit, aby jednal proti svému svědomí),  je v rozporu s respektem a s právem na svobodu svědomí každého z nás.



Naopak ve věcech, víry, mravů, morálky, etiky, nauky atd. platí pro nás katolické věřící: mluv ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, napomínej, povzbuzuj a vyučuj s nejvyšší trpělivostí. Tak jak zde např. činí oko vůči Cizinci. 







Re: Svoboda svědomí - nebo jak? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Pondělí, 21. říjen 2024 @ 23:53:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svoboda svědomí je dobrá tak leda pro nevěřící.


Pro věřící je rozhodující v první řadě Boží Slovo, společenství s Bohem, intuice v Duchu a svědomí je až poslední součástí lidského ducha (společenství, intuice, svědomí). 

Svědomí musí být řízeno Božím Slovem. Je podřízeno Slovu a proto nemůže být svobodné. 

Ukazuje-li něco PROTI Slovu, proti Boží vůli, tak je závadné. 





Stránka vygenerována za: 0.58 sekundy