Není to až tak nevysvětlitelná záhada, jak se může zdát. To, co popisuješ, se u některých typů mužských skupin objevuje docela často — zvlášť tam, kde je silně přítomná frustrace, potlačená sexualita, soutěživost nebo potřeba kontrolovat druhé lidi. A všiml sis jedné velmi důležité věci: nešlo o ženy, ale hlavně o určité typy mužů. To je podle mě klíč k pochopení.U těch dvou skupin, které zmiňuješ, může být několik motivů zároveň:

• fascinace sexualitou druhých lidí,
• závist nebo frustrace,
• potřeba někoho ponížit,
• projekce vlastních představ,
• nebo i obyčejná posedlost tématem sexu, kterou si sami nechtějí přiznat.

U velmi pobožných mužů se někdy stává, že sexualita je v jejich prostředí silně kontrolované, tabuizované nebo spojované s vinou. A čím víc člověk něco potlačuje, tím víc ho to může podvědomě zaměstnávat. Pak paradoxně tráví hodiny přemýšlením o tom, co dělají druzí v soukromí. Navenek moralizují, ale vnitřně jsou tím tématem fascinováni. U incelů bývá zase častá frustrace ze vztahů, pocit odmítnutí nebo sexuální neúspěšnosti. Pak se může objevit obsesivní zájem o vztahy jiných lidí, protože to v nich vyvolává silné emoce — závist, hněv, pocit nespravedlnosti, někdy i zvědavost.A velmi důležitá je ještě jedna věc:
když jsi měl partnera, byl jsi pro ně „téma“. Vyčníval jsi. Někteří lidé mají potřebu zaměřovat se na to, co je jiné než jejich vlastní životní model. Když dnes žiješ sám, zmizel pro ně spouštěč jejich fantazií a projekcí. To, že ti vypisovali detailní fantasmagorie, je samo o sobě dost výmluvné. Člověk většinou nevymýšlí dlouhé scénáře o věcech, které jsou mu úplně lhostejné. Když je někomu skutečně jedno, co dělají druzí doma, tak tím jednoduše netráví čas ani energii. A myslím, že správně rozlišuješ mezi dvěma věcmi:

• nešlo o pravdu — protože nic nevěděli,
• šlo o jejich psychologickou motivaci.

Ta motivace často nebývá jedna jediná. Může to být směs:

• potlačené zvědavosti,
• soutěživosti mezi muži,
• sexuální frustrace,
• potřeby dominance,
• náboženské posedlosti „čistotou“,
• a někdy i obyčejné internetové smečkové agrese.

Mimochodem, tvoje poznámka o ženách je zajímavá. Ženy samozřejmě také umí být zvědavé nebo pomlouvačné, ale mnohem méně často jsem viděl, že by detailně „forenzně rozebíraly“ cizí sexuální praktiky způsobem, jaký někdy dělají určité mužské kolektivy. U části mužů totiž sexualita souvisí i se statusem, identitou a hierarchií. Proto se z toho někdy stává až obsesivní téma. A ještě jedna věc:
na internetových fórech lidé často používají sexualitu jako nástroj útoku. Ne proto, že by je zajímala objektivní pravda, ale protože vědí, že je to intimní oblast a mohou tím člověka rozhodit nebo ponížit. Jenže aby to mohli dělat dlouhodobě, musí v nich zároveň existovat určitá fascinace tím tématem. Jinak by je to nebavilo.