 |
Právě je 2042 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
Willy
gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
163500763
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Život víry: Pán Ježíš a svatý Pavel nabízejí incelům cestu
|
poslal Nepřihlášený Matouš 19, 11–12 (Ekumenický překlad) ¹² Jsou lidé neschopní manželství od narození, jiní jsou takoví lidmi učiněni a jiní se manželství zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“
1. Korintským 7, 7–9 (Ekumenický překlad) ⁷ Chtěl bych totiž, aby všichni lidé byli jako já (svobodný); ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak. ⁸ Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, zůstanou-li jako já.
³² Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Pánu; ³³ ale ženatý se stará o věci světské, jak by se líbil ženě, a je rozpolcen.
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 13. červenec 2026 @ 10:18:03 CEST (62 čtenářů)
Více... | 2127 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Kázání o radosti
|
poslal Lutrik První čtení: Žalm 16,11: „Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.“
Druhé čtení: Lukáš 8,1: „Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků.“
Čtení ke kázání: Galatským 5, 22-24: „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“
|
Vložil: Tomas v Úterý, 07. červenec 2026 @ 10:45:51 CEST (342 čtenářů)
Více... | 9923 bytů | 6 komentáře | Skóre: 0
|
|
Život víry: Smrt Adamova není duchovní, ale fyzická...
|
poslal demagog Jedním z nejrozšířenějších přesvědčení dnešního křesťanství je tvrzení, že Adam v den svého hříchu zemřel především „duchovně“, zatímco tělesná smrt přišla až o mnoho století později. Překvapivé však je, že samotné Písmo pojem “duchovní smrt” nikde nepoužívá. Bible zná smrt druhou a tudíž i smrt první, nikoli však smrt duchovní.
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 02. červenec 2026 @ 10:00:21 CEST (593 čtenářů)
Více... | 11974 bytů | 7 komentáře | Skóre: 0
|
|
Život víry: Pravým králem se stává ten, kdo odloží korunu.
|
poslal Dzehenuti Pravá koruna
Když se řekne koruna, většina lidí si představí zlato, drahé kameny, moc a vládu.
Král nosí korunu, aby bylo vidět, že stojí nad ostatními.
Ale když otevřeme Bibli, zjistíme něco překvapivého.
Bůh ukazuje úplně jinou korunu.
Ne korunu, která povyšuje člověka nad druhé.
Ale korunu, která vzniká z pokory, lásky a věrnosti.
Dvě koruny
Existují dvě cesty.
První říká:
Vládni druhým.
|
|
Život víry: ZEĎ NÁŘKŮ NÁBOŽENSKÉHO ČLOVĚKA II
|
poslal gregorios777 Skutečně znáte Evangelium?
|
|
Život víry: Kázání o pravém pokání
|
poslal Lutrik První čtení: Jonáš 3,1 – 10: „I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé: "Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím." Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil. Ninive bylo veliké město před Bohem, muselo se jím procházet tři dny. Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: "Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno." I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího. Když to slovo proniklo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, zahalil se do žíněné suknice a sedl si do popela. Potom dal v Ninive rozhlásit: "Podle vůle krále a jeho mocných rádců! Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nepasou a nepijí vodu. Ať se zahalí do žíněné suknice, lidé i zvířata, a naléhavě ať volají k Bohu. Každý ať se odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které mu lpí na rukou. Kdo ví, možná že se Bůh v lítosti obrátí a odvrátí od svého planoucího hněvu a nezahyneme." I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. A neučinil tak.”
Druhé čtení: 1 Janův 2,1 – 2: „Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.“
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 22. červen 2026 @ 23:54:16 CEST (950 čtenářů)
Více... | 17852 bytů | 5 komentáře | Skóre: 0
|
|
Život víry: Věčná lidská potřeba víry a autority
|
poslal Syntezator Víš, co mě napadlo? Že lidi jsou pořád stejní. Tzn. věřící. Teď čtu o jednom umělci, co když onemocněl rakovinou žaludku, tak chtěl vědět od doktorů přesně, jak se bude jeho nemoc vyvíjet a kdy umře, atd. No a toho si všímám často v údajně ateistické České republice. Lidé zde sice už málo chodí do kostela, spíše je většina populace bez nábož. vyznání, ale věří jinak. Tu víru delegovali na jiné osoby. Už to není farář v kostele, ale je to jiná autoria. Doktor. Nebo moderátor v televizi. Nebo politik. Nebo influencer, youtuber u mladších. Nebo herec, někdo slavný. Prostě míra závislosti na jiných lidech je stále stejná. Lidé se nestali více autonomními. Ve skutečnosti žádnou hlubokou dekonverzi (jakou jsem prošel já) neudělali. Oni udělali jenom rekonverzi. Od jedné víry k jiné víře. Od spoléhání na jednu autoritu → na spoléhání na jinou autoritu. Já to mám fakt jinak. Já jsem skeptický a zdrženlivý i k vědcům, lékařům, apod. Ostatně stačí mi číst jejich rady, které potraviny jsou údajně zdravé a které škodlivé. Jen za mého života došlo k mnoha kolotočům. Jednou zakazovali vajíčka, pak je zase doporučovali. Jednou zakazují mléko, pak ho doporučují. Jednou straší, že v rybách je kadmium, rtuť, olovo, podruhé musíš jít ryby, jinak brzy zemřeš. Nebo jednou jsou rostlinné oleje fujky, podruhé super, atd. Musel bych vzít položku po položce. To samé třeba vzdělávání. Jednou preferují dril, pamětné učení. podruhé zase škola hrou, volnost. Lítají ode zdi ke zdi. V jakékoli oblasti. Proto se už nespoléhám na jiné lidi a jejich názory a ani na tzv. autority. Dělám si v hlavě jakousi zlatou střední cestu a to skoro ve všem. A spíše se řídím tím, k čemu jsem dospěl sám pozorováním. To je v mých letech (54 let) jediná výhoda. Páč v mládí jsem byl ovlivnitelný. Dneska už mnohem méně. I když tělo už nemám mladé. Takže po fyzické stránce je to úpadek, ale po stránce zkušeností a nadhledu se cítím lépe než v mládí. Tak to jsem ti řekl svůj život v kostce. :-)
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 22. červen 2026 @ 23:53:22 CEST (705 čtenářů)
Více... | 5722 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: ZEĎ NÁŘKŮ NÁBOŽENSKÉHO ČLOVĚKA I.
|
poslal gregorios777 Máme skutečnou zbožnost nebo jen její vnější formu zapírající Boží Moc?
|
|
Život víry: Nesmyslnost křesťanských diskusí v oddělení bez společného Krista
|
poslal brusle7 Odešla jsem po opakovaných diskusních "nárazech" z nesmyslné diskuse k tématu odpouštění.
Posledním a závěrečným "nárazem", který jsem dodnes "nevydejchala", byla slova jednoho křesťanů (ve vzájemné diskusi pod jeho článkem) vůči druhému křesťanu, že "si" ten druhý něco řeší - ve smyslu oddělení "já, ty - my, vy"...
Nemám zájem o diskusi křesťanů ve smyslu "vy - my", ale jen o diskuse "my".
|
|
Život víry: Oblékejme Ježíše v našich bližních (aneb svědectví Křesťanů)
|
poslal brusle7
V podobenství o Samaritánovi čteme:
"Jdi a jednej také tak".
Nebo dále v Bibli čteme o slovech Pána Ježíše:
"Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou."
|
|
Život víry: Ježíš je K R I S T U S
|
poslal rosmano
Kým byl Ježíš ? Kým je Ježíš ?
Ta otázka hýbala Ježíšovými současníky po celé 3 roky Jeho působení v Galilei, v Judsku, v Samaří. Tuto otázku si kladli všichni, kteří o Něm slyšeli, kteří Ho viděli, kteří Ho potkali. A to tak dlouho, až došli ke správnému poznání, kým Ježíš je.
Ježíš také chtěl vědět, co si o Něm lidé myslí, že je. Obzvlášť ti Jemu blízcí.
A sám Ježíš na tuto otázku dával jasnou odpověď.
A sice že : JÁ JSEM MESIÁš, KRISTUS.
Což znamená : Boží Pomazaný, Král Izraele.
To i démoni o Něm věděli.
Že je Ježíš Kristus, dosvědčuje Písmo na desítkách, stovkách míst. Že apoštolové věřili, že Ježíš je Kristus, vyplývá už jenom ze stovek v jejich dopisech použitého sousloví " Ježíš Kristus ". Neznamená to nic jiného, než přesvědčení, že Ježíš je KRISTUS. To není jméno a příjmení Pána Ježíše. Jeho matka, Marie, nebyla Marie Kristusová. To je Ježíšův vznešený titul, zároveň poslání, jediný Mesiáš vybraný Bohem ze všech lidí.
V Novém zákoně je v souvislosti s Ježíšem použitý pojem, titul KRISTUS více než 400 krát.
Kromě toho titul MESIÁŠ, což znamená Kristus, dalších více než 70 krát.
Uvedu několik :
Mt 2:4: Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš. Mt 16:20: Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš. Mt 23:10: Také si nenechte říkat ‚vůdcové', protože máte jediného Vůdce, Mesiáše.
Mt 27:22: "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni. Mk 8:29: "A za koho mě máte vy?" zeptal se. "Ty jsi Mesiáš!" odpověděl mu Petr. Mk 9:41: Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.
Mk 14:61: On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ 62 Ježíš řekl: Já jsem. L 2:26: Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše. L 4:41: Z mnohých vycházeli démoni s křikem: "Ty jsi Boží Syn!" On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš. L 24:26: Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?" L 24:46: Řekl jim: "Tak je psáno - Mesiáš musel trpět a třetího dne vstát z mrtvých.
J 1:41: Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: "Našli jsme Mesiáše!" (což je v překladu Kristus) J 3:28: Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním (před Mesiášem).
J 4:25: Žena odpověděla: "Vím, že přijde Mesiáš" (který je nazýván Kristus). "Až přijde, vysvětlí nám všechno." 26 "To jsem já," řekl jí Ježíš; "ten, kdo s tebou mluví!" J 4:29: "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?"
J 9:22: (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy. J 11:27: "Ano, Pane," odpověděla. "Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Boží Syn, který má přijít na svět."
J 20:31: Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.
Sk 3:18: Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Sk 3:20: až k vám pošle ohlášeného Mesiáše - Ježíše, Sk 5:42: Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše. Sk 9:22: Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy. Sk 17:3: Vysvětloval a dokazoval jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že "toto je Mesiáš: Ježíš, kterého vám kážu!" Sk 18:5: Když pak z Makedonie dorazili Silas a Timoteus, Pavel se zcela oddal kázání Slova a dokazoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.
Mt 1:16: a Jákob zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš zvaný Kristus. Mt 1:1: Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Mt 1:17: Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abrahama po Davida, čtrnáct pokolení od Davida po babylonské zajetí a čtrnáct pokolení od babylonského zajetí po Krista. Mt 1:18: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého.
J 4:42: Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.“ J 6:69: a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Svatý Boží. “
atd atd.
S časem se ta otázka přetransformovala na zcela zavádějící nesmyslnou otázku : "Kým byl/je Ježíš Kristus". Místo "Kým byl/je Ježíš" Zcela mylnou a nepatřičnou otázku, kterou si nikdo v Ježíšových dobách nekladl. Žádná jiná varianta otázky i odpovědi než Kým je Ježíš ? -> KRISTUS, nepřicházela v úvahu. Všichni věděli, kdo je Bůh. A že Bůh je jenom JEDEN. Bůh je duch. Je neviditelný, přebývající v nepřístupném světle, jehož nikdo nikdy nespatřil a ani spatřit nemůže. Proto ani Ježíš, ani apoštolové, NIKDY NIKOMU nezvěstovali, NIKOHO nepřesvědčovali, že Ježíš je Bůh. Vždycky "Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ"
Všelijakým myslitelům, filosofům a fabulátorům už nestačilo poznání, že Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ. Navzdory tomu, co o Ježíši mluví Písmo. Navzdory velmi jasným slovům, např.:
1J 5:1: Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha.
A začali laškovat s myšlenkou, jestli náhodou Ježíš nebyl/není Bůh. Tyto představy a myšlenky vedly až k definování Boha Trojice v roce 381 AD na koncilu v Konstantinopoli (navzdory mnoha textům Písma, že Bůh je JEDEN - OTEC.) Dokonce i překážku striktního monoteismu Židů překonali vymyšlením filosofických konstrukcí o tom, že JEDEN jsou TŘI. A TŘI jsou JEDEN.
|
|
Život víry: Kázání o lásce jako ovoci Ducha Svatého
|
poslal Lutrik První
čtení: Izaiáš 32, 15-17: „Až se však na nás vylije shůry
Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat.
Na poušti pak bude právo přebývat a domovem spravedlnosti bude
sad. Ovocem spravedlnosti bude mír, dílem spravedlnosti bude klid a
bezpečí až navěky.“
Druhé
čtení: Skutky 2, 1-13: „Když nastal den letnic, byli všichni
shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako
když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A
ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z
nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali
ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a
když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože
každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni
a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z
Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a
Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u
Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané,
Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich
jazycích o velikých skutcích Božích!" Žasli a
v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
Ale jiní říkali s posměškem: "Jsou opilí!"“
Čtení
ke kázání: Galatským 5, 22-23: „Ovoce Božího Ducha však
je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.“
|
|
Život víry: podmínkou odpuštění je obrácení a uvěření v krista
|
poslal sodofka hele, moc sem to nesledoval, ale když sem šel kolem, všim sem si, že tonda cizinec tady něco píše o odpuštění, jako že prý podle něj "Bůh odpustil všem lidem.
Je to součást křesťanského učení, Písma svatého, věřím tomu. Je to moje víra. Věřím tedy i tomu, že Pán Bůh odpustil i tobě, i když jsi odpuštění nepřijal."
no ale abysme si ujasnili, co učí pán, písmo a apoštolové, tak pár citací a zmínek, kerý jasně ukazujou, že tondovo přesvečení de šejdrem k učení pána a písma a toho, co učej pánovi apoštolové, kerý jasně svorně učej, že člověk musí učinit pokání neboli metanoiu, aby mu bůh moh odpustit, |
|
Život víry: Biblické svině nejsou lidé, jsou to duchové zla.
|
poslal Myslivec Na tom jak kdo užije biblický verš o perlách a sviních se ukazuje duchovní stav toho člověka, a taky se ukáže jeho vztah k Božímu slovu.
Ukazuje se to na tom, co si kdo dosazuje do pojmu "perla".
Často to bývá nějaký náboženský názor, který když je odmítnutý, tak se stane kladivem na ty "svině lidi", kteří se nenechali přesvědčit o nějaké hlouposti.
Teprve až po odmítnutí zkažené perly u nich následuje onálepkování lidí za svině. Jenže tak tomu v Božím slově není. Křesťan identifikuje svini před tím, a žádné perly pak nehází. A tu svini neidentifikuje jako člověka, ale jako zlého ducha, který v člověku působí. Tou sviní ve verši se totiž myslí zlí duch, a ne člověk. Nevedeme boj proti lidem, ale proti duchovním mocnostem zla.
A tento "sviňský" přístup pak usvědčuje svévolníka ze lži právě v tomto jeho přístupu. Hodí svou zkaženou perlu pod někoho, a teprve pak vykřikuje o sviních a označí člověka za svini. Je to mega hnusná manipulace Božím slovem.
|
|
Život víry: Čemu se říká odpuštění?
|
poslal cizinec Odpuštění (anglicky forgiveness) je vnitřní proces, při kterém člověk dobrovolně uvolní pocit křivdy, hněvu, zášti nebo touhy po pomstě vůči někomu, kdo mu ublížil – ať už slovem, činem nebo opomenutím.
Není to totéž jako zapomnění, ospravedlnění nebo smíření.
Odpuštění se týká především tebe samotného: rozhodneš se, že bolest z minulosti už nebude řídit tvou přítomnost a budoucnost. Není to slabost, ale naopak akt velké vnitřní síly.
|
|
Život víry: Kázání o manželství a stavu svobodném
|
poslal Lutrik První čtení: Jeremiáš 16, 1-2: „Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: "Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery.“
Druhé čtení: Matouš 19, 3-12: „Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?" Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'? A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?" Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo. Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží." Učedníci mu řekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“ On jim odpověděl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je dáno. Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“
Čtení ke kázání: 1 Korintským 7, 25-35: „Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je. Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit. Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli, a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí. Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži. To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.“
|
Vložil: Tomas v Úterý, 26. květen 2026 @ 10:18:33 CEST (1381 čtenářů)
Více... | 11064 bytů | 5 komentáře | Skóre: 0
|
|
Život víry: Od času Jana Křtitele království nebeské trpí násilí
|
poslal rosmano
K zamyšlení ...
Někteří z diskutujících zde , hlavně katolíci, rozumí slova Pána Ježíše Nikodémovi o tom, že "Jestliže se nenarodí někdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království." - tak, že to znamená pokřtění ve vodě, a to pokřtění dle Mat 28,18 - ve jméhu Otce i Syna i Ducha svatého. A tím je myšlen obřad křtu, jako nemluvňata v drtivé většině. Tím jako že vešli do Božího království (resp. splnili podmínky pro vstup do Božího království ?)
|
|
Život víry: Kázání o lásce k nepřátelům
|
poslal Lutrik První čtení: Exodus 23,4 - 5: „Když narazíš na býka svého nepřítele nebo na jeho zatoulaného osla, musíš mu jej vrátit. Když uvidíš, že osel toho, kdo tě nenávidí, klesá pod svým břemenem, zanecháš ho snad, aniž ho vyprostíš? Spolu s ním ho vyprostíš.“
Druhé čtení: Římanům 12,17 - 21: „Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: `Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.´ Ale také: `Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.´ Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“
Čtení ke kázání: Matouš 5,43 - 48: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.´ Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
|
|
Život víry: Cesta od Emaus
|
poslal Lutrik První čtení: 1 Královská 19:1-18: „Achab oznámil Jezábele vše, co udělal Elijáš, že pobil všechny Baalovy proroky mečem. Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: "Ať bohové udělají, co chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi naložil s nimi!" Když to Elijáš zjistil, vstal a odešel, aby si zachránil život. Přišel do Beer-šeby v Judsku a tam zanechal svého mládence. Sám šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: "Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové." Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: "Vstaň a jez!" Vzhlédl, a hle, v hlavách podpopelný chléb, pečený na žhavých kamenech, a láhev vody. Pojedl, napil se a opět ulehl. Hospodinův anděl se ho však dotkl podruhé a řekl: "Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!" Vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu. Tam vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Bůh mu řekl: "Co tu chceš, Elijáši?" Odpověděl: "Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili." Hospodin řekl: "Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem." A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný. Jakmile jej Elijáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas pravil: "Co tu chceš, Elijáši?" Odpověděl: "Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili." Hospodin mu řekl: "Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe. Kdo unikne Chazaelovu meči, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne Jehúovu meči, toho usmrtí Elíša. Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila.“
|
Vložil: Tomas v Úterý, 05. květen 2026 @ 01:42:51 CEST (1224 čtenářů)
Více... | 12948 bytů | 2 komentáře | Skóre: 0
|
|
Život víry: Poslední dny posledních časů
|
poslal Willy J 3:11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví nepřijímáte. J 5:43 Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte Mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
Tyto dva verše z Janova evangelia mne přiměly ke zkoumání a zamyšlení nad současnou situací a stavem Církve v těchto posledních dnech posledních časů:
První se týká farizeů a nemysleme si, že dnes už takoví pokrytci nejsou. Jsou a mnohdy horší než ti v době Ježíšovy služby. Ve druhém verši mluví Pán Ježíš Kristus a sobě a o svém Otci, ale dnešní situace se týká možná ještě naléhavěji, než v době, kdy chodil po zemi jako Syn člověk, poněvadž vyšlo mnoho jiných ve svém vlastním jménu, mnohem víc než v Ježíšově době. |
Vložil: Tomas v Úterý, 05. květen 2026 @ 01:42:34 CEST (1190 čtenářů)
Více... | 2928 bytů | 1 komentář | Skóre: 0
|
|
|
