Křest malých dětí

oilie · Zaslal: ne červen 22, 2003 4:45 pm Předmět:

Myslíte si že je vhodné křtít malé děti,nebo je lepší počkat na to až se budou moci rozhodnout sami?Já osobně zastávám druhý názor,protože já jsem byla křtěná jako malá u katolíků,a tenkrát se mě na to nikdo neptal jestli chci nebo ne.Rozhodla za mě moje maminka.Dnes tento křest neuznávám,a co nejdříve se chci nechat\"překřtít\".Ani se mě nikdo neptal zda chci být u katolíků....jak je to s vámi?

peek · Zaslal: po červenec 07, 2003 8:28 am Předmět:

Já jsem pokřtěn jako 4-týdenní mimino v katolické církvi, vychován tamtéž. Jsem za to rodičům velmi vděčný, stejně jako za to, že mě naučili mluvit (a nečekali, jestli se mi bude čeština líbit a jestli bych si radši nevybral třeba španělštinu

), plavat, jezdit na kole, opravovat budíky, péct bábovku a spoustu dalších užitečných věcí. Nevidím důvod, proč nekřtít malé děti, ostatně když se rebelující pubescent rozhodne pro jinou církev (díky Bohu za to, že křesťanskou!

), není žádný problém, porotože křest se teď už vzájemně uznává

)
_________________
<img src="http://web.quick.cz/peek/pic/peeklove.gif"> peek

oilie · Zaslal: so červenec 12, 2003 10:40 am Předmět:

Pro peeka:ty si vychováván ve víře od malička,ale já ne!!!Já jsem byla pokřtěná,ale k víře mě nikdo nevedl,tak mi řekni k čemu mi byl tento křest???Je mnoho lidí kteří dávají své děti křtít,ale ve víře je nevychovávají-proč to dělají?To si myslí že jejich děti protože jsou pokřtění budou spaseni?Nejsem Bůh,ale o tom pochybuju že by to bylo tak jednoduchý...a to že to srovnáváš se svý rodným jazykem...mno-bez komentáře...pa Oilie

oilie · Zaslal: so červenec 12, 2003 10:42 am Předmět:

Jo,musím dodat,že jsem úspěšně překřtěná-Haleluja!!!Je to super pocit-škoda že jsem nic takového nemohla pociťovat když jsem byla malý mimino!!!

Johny · Zaslal: ne červenec 13, 2003 3:45 pm Předmět:

Křest malých dětí? Souhlasím, ale: z běžné praxe je známo, že malé dítě je křtěno za přítomnosti kmotra. Má to být osoba, která je na blízku rodičům i dítěti a je schopná rodičům pomáhat s výchovou dítěte k víře a k lásce k Bohu. O to větší závazek na sebe berou rodiče, protože slibují, že tak své dítě povedou. To předpokládá, aby sami nábožensky žili, protože jinak dítěti nemohou předávat, co sami nemají a ukazování cesty, po které sami nejdou, je pochybné. Jinak, pokud je dítě vedeno správně, má dobrou představu o tom, co odmítá nebo přijímá za své. Z vlastní zkušenosti vím, že každý křesťan prodělává jakousi novou konverzi, když se jeho obzory a myšlenkové možnosti rozšíří tak, že méně dokonalé nebo částečné poznání z dřívějška mu už nemůže dostačovat. To znamená, že ve svém duchovním životě přebírá dříve či později aktivní roli. Nikdy nestačí, že si to rodiče přejí. Jde o víc. A člověk se stává nakonec ve většině případů sám rodičem. Pokud tedy jsem rodičem, který chce pro své dítě to nejlepší, jak to poznal i sám na sobě, jistě celá věc křtem nekončí, ale vlastně teprve začíná.

Anonymous · Založen: Nov 10, 2000 Příspěvky: 0

Quote:

To si myslí že jejich děti protože jsou pokřtění budou spaseni? Nejsem Bůh,ale o tom pochybuju že by to bylo tak jednoduchý...

Křest je součástí Evangelia, nikoli Zákona! Tedy ne, že já musím něco udělat (přijmout křest), abych byl spasen, ale Bůh vše již udělal a spasení mi dává zdarma, např. při křtu. Ano, je to tak jednoduché.
Ovšem, pokřtěné malé dítě může v průběhu svého života víru ztratit (když se \"nezalévá\" Božím Slovem), ale to platí i pro dospělé.

luteran · Zaslal: st červenec 23, 2003 12:50 pm Předmět:

Jen pro pořádek: autor není anonym, ale luteran...

peek · Zaslal: pá srpen 01, 2003 6:06 am Předmět:

Pro oilie:
K čemu ti byl ten křest v dětství??? Třeba k tomu, že v tobě semínko Boží milosti rostlo až vykvetlo do dnešního květu tvojí víry

[ Editace od peek On Date 01/08/2003 ]
_________________
<img src="http://web.quick.cz/peek/pic/peeklove.gif"> peek

Anonymous · Založen: Nov 10, 2000 Příspěvky: 0

Pro Luterana.
Nepochybně Bůh udělal vše, abychom mohli být spaseni a spásu nám dává jako nezasloužený dar. Čím bychom mohli zaplatit jen jedinou vteřinu Ježíšova utrpení, čím bychom vyvážili jen zlomek Lásky, ze které všechno vykonal?
Ale protože nás Bůh zároveň stvořil jako svobodné bytosti s možností volby, potřebuje projev naší svobodné vůle, že chceme být spaseni, že toužíme po věčném životě v Boží blízkosti.
Když zemře člověk, který bez vlastní viny Boha nepoznal a žil alespoň podle svého nejlepšího svědomí spravedlivě, bude spasen.
Ale co ten, který Boha zná, ví, kdo je Kristus a proč přišel mezi nás? Může být spasen, když odmítne křest, když se spolehne, že Bůh všechno už udělal? A proč by se nějak namáhal, když je důležitá víra, kdežto skutky nejsou rozhodující?
Já si myslím, že to tak jednoduché nebude. Nebo ano?

Anonymous · Založen: Nov 10, 2000 Příspěvky: 0

Tohle je můj názor:

Neexistuje žádné Biblické ani logické opodstatnění pro křty dětí. Lukáš 18,17, nebo Marek 10,15 sice hovoří o tom, že je třeba přijmout Boží království \"jako dítě\", ale zde se hovoří o způsobu (prostota), ne o věku.

Při křtu se neodehrává nic \"magického\", co by v člověku mohlo působit a klíčit. Je to veřejné vyznání víry v Ježíše, veřejné prohlášení, že věřím v živého Boha a chci ho následovat. Stejně jako svatba je veřejné prohlášení, že jsem se rozhodla spojit svůj život s nějakým člověkem. Kdyby mě někdo \"provdal\" jako malé dítě, asi by nikoho nenapadlo tvrdit, že tím mezi mnou a dotyčným vznikl vztah. Ale v dospělosti, když jsem se po zralé úvaze rozhodla pro jednoho muže...to už je něco jiného.

Zdravím všechny brášky a sestřičky.
Karlinda

Pisnicka · Zaslal: ne srpen 24, 2003 7:20 pm Předmět:

Naprosto souhlasím. Magický vliv, který je křtu připisován, je pohanský a nemá s novozákonním pohledem nic společného. Báchorka o zasévání a klíčení to má jen maskovat, aby to důvěřivci horlivě praktikovali.

luteran · Zaslal: st srpen 27, 2003 11:01 pm Předmět:

Reaguji trochu opožděně (dovolená) na následující příspěvek:

Quote:

Nepochybně Bůh udělal vše, abychom mohli být spaseni a spásu nám dává jako nezasloužený dar. Čím bychom mohli zaplatit jen jedinou vteřinu Ježíšova utrpení, čím bychom vyvážili jen zlomek Lásky, ze které všechno vykonal?
Ale protože nás Bůh zároveň stvořil jako svobodné bytosti s možností volby, potřebuje projev naší svobodné vůle, že chceme být spaseni, že toužíme po věčném životě v Boží blízkosti.
Když zemře člověk, který bez vlastní viny Boha nepoznal a žil alespoň podle svého nejlepšího svědomí spravedlivě, bude spasen.
Ale co ten, který Boha zná, ví, kdo je Kristus a proč přišel mezi nás? Může být spasen, když odmítne křest, když se spolehne, že Bůh všechno už udělal? A proč by se nějak namáhal, když je důležitá víra, kdežto skutky nejsou rozhodující?
Já si myslím, že to tak jednoduché nebude. Nebo ano?

Pokud Bůh již vykonal všechno potřebné pro naši spásu, pak my tomu můžeme jen věřit a být tak spaseni, nebo tomu nevěřit a být tak zatraceni. Čili o našem spasení rozhoduje víra, naše následné skutky \"jen\" dosvědčují, zda spásnou víru máme, či ne.

Co se týká naší svobodné vůle rozhodnout se uvěřit či neuvěřit v Krista, pak je nutno držet se biblického pohledu: Ne my jsme si vybrali Krista, ale On si vybral nás. Obrácení, víra v Krista, znovuzrození, obnovení, obřízka srdce, náhrada kamenného srdce za masité - to všechno jsou pojmenování jednoho aktu, který je dílem Boha. Člověk se svou přirozenou vůlí a rozumem k tomu nijak nepřispívá, ani úplně, ani částečně, ani ojediněle, ani ze sebemenší části.

\"Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec.\" (J 6:44)
\"Nikdo nezná Syna, než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.\" (Mt 11:27)
\"Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral vás.\" (J 15:16a)
\"Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to [že Ježíš je Kristus, Syn Boha živého] nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.\" (Mt 16:17)
\"Nikdo nemůže říci \'Ježíš je Pán\', leč v Duchu svatém.\" (1. Kor 12:3)
\"Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.\" (1. Kor 2:14)
\"Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha.\" (2. Kor 3:5)
\"Bůh nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž se svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy.\" (2. Tim 1:9)
\"Bůh vás jako první vyvolil ke spáse a posvětil [tj. učinil svatými] Duchem a vírou v pravdu.\" (2. Tes 2:13b)
\"Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. … Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.\" (Řím 8:16,1

+ spousta dalších odkazů ze SZ i NZ

luteran · Zaslal: čt srpen 28, 2003 9:26 am Předmět:

Ke křtu dětí/batolat. V pozadí těchto názorů (že malé děti či batolata nemají být křtěny) stojí dvě skosená chápání biblických pojmů:

1. co je víra - víra není to, že víme o Kristu to a to, že ho vyznáváme ústy, že se umíme modlit Otčenáš, že jsme si vědomi naší důvěry v Boha atd. … to už jsou důsledky či projevy víry, které se liší u různých lidí - víra je znovunastolený vztah, obnovené společenství, člověka a Boha;

2. čí dílo je naše uvěření, obrácení - naše uvěření není naším vlastním rozhodnutím se pro Krista, ale je dílem Boha Ducha svatého; je to sám Bůh, kdo náš kontakt se Sebou obnovuje; a používá k tomu \"dopravní\" prostředky: slovo a křest (voda+slovo).

Když se tedy ptáme: mohou batolata věřit? Lidský rozum možná říká: nesmysl. Ale podíváme-li se na celou věc se správným chápáním toho, co to víra je a kdo ji v člověku tvoří, potom musí být naše odpověď kladná: ano, batolata mohou věřit! Konečně, nikdo z věřících se nepřestane považovat za věřícího v době, kdy spí nebo se soustředí na nějakou světskou činnost. Spánek nebrání víře, stejně tak ani kóma ani Alzheimerova choroba. A víře nebrání ani neschopnost chodit, mluvit a číst Bibli u nemluvňat.

Ale nechejme samo Boží slovo, aby obhájilo pravdu, že batolata mohou věřit (tj. mít vztah s Bohem):
V Lukášovi 18:15-17 a v odpovídající pasáži v Markovi 10:13-16 je použito řecké slovo brephos v Ježíšově prohlášení o dětech patřících do Božího království. Stejné slovo je použito pro nenarozené dítě v Lukášovi 1:41,44 a pro novorozené dítě v Lukášovi 2:12,16. Jan Křtitel byl již od lůna své matky naplněn Duchem svatým (Lk 1:15). A co starozákonní verše? Žalm 71:5-6 v kralickém (přesnějším) podání: \"Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti. Na tebe jsem zpolehl hned od života [tj. od narození], z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.\" Žalm 22:10-11: \"Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé. Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.\" A do třetice Žalm 8:3a: \"Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocné dokazuješ síly / dokonal jsi chválu [tak citováno v Matouši 21:16]\".

PS. Křest je Pavlem přirovnáván ke starozákonní obřízce (Kol 2:11-12), která byla prováděna osmý den po narození (Gen 17:12)…

peek · Zaslal: po září 01, 2003 4:07 pm Předmět:

Tak jest. Tady se asi katolíci s naprostou většinou protestantů shodnou. Těch, kdo odmítají křtít malé děti, je opravdu menšina.
_________________
<img src="http://web.quick.cz/peek/pic/peeklove.gif"> peek

Johny · Zaslal: ne září 07, 2003 9:02 pm Předmět:

Rovněž poněkud opožděná odpověď pro luterana.
Vybrané citáty skutečně dokazují jen to, že Bůh si nás zamiloval již na počátku, povolal nás ke spáse. Přesto bych považoval za chybu bagatelizovat Boží dar, kterým je svobodná vůle. Ta nás totiž činí zodpovědnými za každý náš skutek i myšlenku. Stejně tak nás uschopňuje opravdu svobodně a dobrovolně přijmout Boží lásku i nabídku daru spasení. Pro Boha by přece nemělo žádnou cenu dát spásu bytostem, které by nemohly jednat jinak, než jak jim předem určil. To bychom byli jen živými loutkami, které nemohou samy nic. Bůh přinesl oběť spásy za všechny, všichni tedy mají šanci. Byl by velký nesmysl věřit tomu, že by Bůh třeba tebe předem vyloučil ze svého seznamu spasených, i když i za tebe trpěl! Jistě, smilovává se nad kým chce, někomu odepře pravé poznání. Jenže protože On je zároveň Láska - jak by mohl k sobě nepřijmout někoho, kdo sám ze své vůle neodmítl, kdo žil podle svého svědomí dobře? Těchto lidí se přece týká spravedlnost bez Zákona, protože jej neznají. Ti, kdo Zákon znají, budou souzeni podle něho. To v NZ jistě spolehlivě najdeš. A najdeš tam i výrok, že spasen bude ten, kdo je věrný a vytrvá až do konce. Kdyby tedy nezáleželo na našem aktivním přístupu, i když je inspirován Duchem, jaký by ono zaslíbení mělo smysl?
Jsem pevně přesvědčený, že bychom Pána silně uráželi kdybychom říkali, že je spravedlivý a milosrdný a zároveň věřili v předurčení. Totiž proto, že komu by bylo ¨\"přiděleno\" zatracení, by asi těžko někdo mohl přibližovat pojem milosrdenství, natož spravedlnosti. I když Bůh samozřejmě ví, kdo bude nakonec sapsen, není to ale stejné, jako kdyby to předem určoval. A právě tak je rozdíl, jestli někdo miluje, protože prostě nemůže jinak - to už ale není láska v pravém smyslu slova. Láska mezi dvěma bytostmi je akt vzájemného a bezvýhradného, ale také svobodného přijetí. Jen tak má hodnotu, o kterou Bůh stojí.

	Hledej
	Je a svátek má Zikmund. Vytvoření registrace