|
Právě je 527 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116885142 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Kázání na 1. Žalm
Vloženo Úterý, 19. srpen 2014 @ 11:22:00 CEST Vložil: Olda |
poslal karels 1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.
V
prvním verši první slovo Žalmu 1 začíná v hebrejské abecedě písmenem א
alef. Takto nezačíná ani první slovo v první větě Bible. „Na počátku
stvořil Bůh nebe a zemi.“ Je otázka proč vlastně první věta Bible začíná
druhým písmenem hebrejské abecedy, tedy ב bét.
Blahoslavený,
což je identické k blahoslavenství v Novém zákoně. Řecké adjektivum
„blahoslavený“ (makarios) se objevuje poprvé v 5. stol př. Kr. Byli jím
označováni především bohové, ale také lidé šťastní, zvláště bohatí.
Literární formu makarismu nacházíme např. v Menandrově výroku (fragment
114): „Šťastný (makarios), kdo má majetek a rozum".
Ve Starém
zákoně se makarismy objevují téměř výlučně v básnických textech a v
mudroslovné literatuře. Poměrně hodně jich nacházíme v žalmech. Žaltář
začíná makarismem (Ž 1,1: „Blahoslavený muž, který…“). Přísliby
starozákonních blahoslavenství se týkají většinou pozemského života. V
Novém zákoně se makarios vyskytuje 50krát.
Prapůvodně snad
hebrejské slovo blahoslavený אשרי [ašré] znamenalo krok. Tomu by
odpovídala následující slovesa pohybu, kde je řečeno, že Blahoslavený
muž nechodí, nestojí, nesedá. Blahoslavený šťastný muž je takový, který
jde, který se vyvíjí, který kráčí…
Tři slovesa pohybu, která jsem
zmínil, zaznamenávají jistý vývoj. Pravděpodobně nejjednodušší je
vrátit se na správnou cestu, pokud jdeme a nejtěžší je, pokud sedíme.
Žalmista mluví konkrétně nikoliv abstraktně. Má zřejmě na mysli určitou
osobu z období Starého zákona, snad se jednalo o Abraháma či Lota. V 2.
listu Petrově je řečeno:
„Vysvobodil však spravedlivého
Lota, sužovaného nezřízeným chováním těch zvrhlíků. Dokud ten
spravedlivý přebýval mezi nimi, trápilo jeho spravedlivou duši, že musel
den ze dne slyšet a vidět jejich nemravné skutky.“ (2,7-8)
Ten
samý Petr sám tímto také prošel, na něj se vztáhl první verš Žalmu 1,
protože po zapření našeho Pána a Spasitele je o něm řečeno, že nejdříve šel, potom stál, až nakonec seděl:
„Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora.“ (Marek 14,54a)
„Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se.“ (Jan 18,18)
„Petr tam seděl spolu se sluhy a ohříval se u ohně.“ (Marek 14,54b)
Text
vyjadřuje naději, zhřešíme-li, a pokud svůj hřích vyznáme Bohu, máme
vždycky naději, že nás Pán Bůh přijme zpět, jako byl Petr opět přijat i
přestože zapřel Pána Ježíše.
Důležité ponaučení je řečeno v prvním verši: „který se neřídí radami svévolníků“
volně převyprávěno: „který nehledá odpovědi na životní otázky mimo
společenství věřících“. Jak to vím? V textu je řečeno לא הלך [lo
halach]. Je to obrazné vyjádření toho, jak mám žít, tj. kráčet ve svém
životě. Základní životní rozhodnutí by neměly být diskutovány se
svévolníky. Základní životní rozhodnutí by měly být prodiskutovány
nejlépe se souvěrci v církvi. A měli bychom hledat odpovědi na základní
životní otázky v biblických textech.
• Halacha a hagada,
halacha má význam ve slovním kořeni chodit, znamená, co mám dělat, jaké
mám podnikat kroky. Hagada je vyprávění, většinou obsahuje nějaký
příběh atd. Halachicky a hagadicky můžu rozdělit jakékoliv náboženství –
na to, co se má dělat a na nějaké vyprávění, které obsahuje důležité
ponaučení.
Další text je: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“
1,2 V tomto textu je další ponaučení. Povšimněte si jedné zásadní věci,
která ale nezůstává skryta. V textu Žalmu 1 není nic řečeno o
naplňování přikázání Božího zákona. Boží zákon je v tomhle textu
žalmistou „zredukován“ pouze na to, abychom se biblickými texty
zabývali.
Požehnaný šťastný člověk je takový, který se zabývá
Biblí, Božím slovem, Božím zákonem ve dne i v noci. Je více než zřejmé,
že verš vede k přijetí požehnání pouze na podkladě, pokud se budeme
Starým zákonem zabývat bez naplňování přikázání!
Myšlenka o
přijetí Božího požehnání bez naplňování přikázání je pak pokračováním
ponaučení řečeném v prvních slovech v prvním verši, že blahoslavený,
požehnaný je každý jedinec, tedy i ne-Izraelec. (který tak vlastně stojí
mimo starozákonní smlouvu s Hospodinem)
Svým výkladem ale
neruším platnost naplňování přikázání židovským národem v průběhu věků,
pouze tvrdím, že užitek z přemýšlení nad texty Starého zákona může mít
každý jedinec bez přihlédnutí k jeho etnické či náboženské
příslušnosti.
Rozjímání nad texty Starého zákona studenty
Bible, je tak odpovědí na otázku, co se Starým zákonem. Tato myšlenka se
potvrzuje dále v textech Žalmu 1 (1,5.6), kde je řečeno o
spravedlivých. Není ale řečeno, jakým způsobem se stali spravedlivými.
Apoštol Pavel tvrdí v listu Římanům, že spravedlivým se může stát každý
člověk pouhou vírou v Ježíše Krista bez naplňování přikázání zákona.
(Římanům 3,28)
Výsledek z takového jednání potom bude: „Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.“ 1,3
Tóra,
respektive Boží slovo je v tomto případě přirovnáno k vodě. A student
Bible je přirovnán k stromu zasazenému u tekoucí vody. Opět mám za to,
že žalmista hovoří o konkrétním místě. Možná měl žalmista na mysli řeky
tekoucí v rajské zahradě:
„Hospodin Bůh dal vyrůst ze země
všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed
zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Z Edenu
vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři
hlavní toky.“ Genesis 2,9-10
Proč si to myslím? Protože
stromoví dal vyrůst sám Hospodin Bůh, podobně jako je v Žalmu 1 řečeno,
že je jako strom zasazený u tekoucí vody. Kým by stromoví v rajské
zahradě bylo zasazené jiným než samotným Bohem. Tora jako učení a vztah
ke studiu je přirovnáno ke stromoví osázeném v rajské zahradě čerpající
čistou tekoucí vodu z řek Ráje. Boží slovo je přirovnáno k tekoucí čisté
vodě. Ideální stav panující v rajské zahradě.
A takový jedinec čerpající rady ze studia Božího slova je dále rozpoznán, že „vše, co podnikne se zdaří“ 1,3
Boží
slovo se má jistě stát běžnou součástí našeho každodenního života
stejně tak, jako byl oblakový sloup každodenní skutečností pro lid
Izraele. Jak to vím? Protože v textu Žalmu 1,2 je řečeno „ve dne i v noci“, což je hebrejsky takto יומם ולילה [jomam valajla].
Úplně stejné identické spojení „ve dne i v noci“ je i v biblickém textu biblické knihy Exodus: „Hospodin
šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci
ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.“ (Exodus 13,21) V obou textech se vyskytuje nejenom spojení „ve dne i v noci“ יומם ולילה - ale tohle spojení je dokonce i na konci věty v obou případech.
Předpokládám,
že žalmista při svém sepisování prvního Žalmu myslel na putování lidu
Izraele a jejich vedení oblakovým ohnivým sloupem. To, co všechno
představoval oblakový ohnivý sloup pro Starověký Izrael, představuje
podobně zákon pro všechny studenty Bible dnes.
Především pak je
zákon stejně tak nadpřirozený, jako byl i oblakový ohnivý sloup.
Oblakový ohnivý sloup doprovázel Izrael do zaslíbené země. Docela
jednoduše, jaký měli vztah synové Izraele k onomu oblakovému ohnivému
sloupu tehdy, přesně takový vztah by měl mít každý student Bible k
biblickým textům Starého zákona dnes.
Soudím, že přesně to chtěl
žalmista zanechat jako své poselství pro následující generace studentů
Bible. Inspiraci pro každodenní chození s Bohem by měl vyznávající
křesťan hledat v biblických textech Nového zákona stejně jako i v
textech Starého zákona.
Od čtvrtého verše se řeč Žalmu 1 mění.
„Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.“
1,4 Víte, ono to v českém překladu není zřetelné, ale ta gramatické
vazba je naprosto stejná, jako v druhém verši: „nýbrž si oblíbil
Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“
nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon × jsou jak plevy
כי אם בתורת יהוה חפצו × כי אם כמץ
Zatímco
v jednom případě je to výsada, mít možnost studovat Boží slovo, v
druhém případě jsou svévolníci jako plevy hnané větrem. (srovnej Matouš
13,49) V jednom případě je dána možnost volby, v druhém případě jsou
svévolníci hnány nepříznivými životními okolnostmi, falešným učením
atd., ale pravděpodobně by se mohlo jednat o Boží soud, protože
následující verše jsou verše o soudu.
„Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.“ 1:5
Opět
bych to neviděl jako ledajaký soud, ale Poslední Boží soud. Soud a
shromáždění spravedlivých je totiž vykresleno v paralelismu. Spojení
shromáždění spravedlivých a soudu mně dává jediný možný výsledek a to
Boží soud na závěr věků.
Víte, v tomto okamžiku bych rád,
abychom si uvědomili další rozměr Žalmu 1. Když jsem si ho pročítal, tak
jsem si povšiml, že struktura Žalmu 1 „mapuje“ celou lidskou historii,
lidské dějiny od stvoření světa až po závěr dějin s Božím soudem.
Začátek Žalmu hovoří o muži, žalmista odkazuje ke stvoření člověka:
Je řečeno: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ Genesis 1:27
Dále je řečeno: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“ 1,2 Hospodin daruje Toru Izraeli, „Toto je zákon, který předložil Mojžíš Izraelcům.“ Deuteronomium 4,44. Ale nestačí jenom naplňovat přikázání bezduše. Je nutno nad Božím slovem rozjímat.
Potom je řečeno o spravedlivých a soudu. Jistě měl žalmista na mysli
Poslední soud, kdy budou shromážděni všichni spravedliví a na tomto
shromáždění spravedlivých při Posledním soudu svévolníci neobstojí.
Musím
zmínit to, že přeci jenom je pro nás křesťany Nový zákon důležitější
než Starý zákon. Starý zákon hovoří o zaslíbeních, Nový zákon je
naplnění těchto zaslíbení. A Nový zákon je hlavně zjevení Ježíše Krista.
Bez Starého zákona bychom se jako křesťané patrně obešli, ale bez
Nového zákona nikoliv.
Závěr Žalmu končí:
„Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.“ 1,6
Myšlenka o tom, že Hospodin zná cestu spravedlivých, je v několika případech zmíněna v Novém zákoně. Například:
„Kdo však miluje Boha, je od něho poznán.“ 1 Korintským 8,3 „Ovšem
pevný Boží základ trvá a nese nápis 'Pán zná ty, kdo jsou jeho' a 'ať
se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně'.“ 2 Timoteovi 2,19
Je několik myšlenek v Žalmu 1, které stojí za připomenutí:
1. Užitek ze studia Božího slova může mít každý jedinec, který se studiem Bible zabývá.
2. Nad biblickými texty máme rozjímat dnem i nocí a hledat v nich odpovědi na základní životní otázky.
3.
Boží slovo a rozjímání nad biblickými texty se pro studenta Bible stane
podobné jako čistá tekoucí voda napájející stromy zasazené na břehu
řeky.
4. Vztah studenta Bible ke Starému
zákonu, potažmo k celé Bibli by měl být obdobný, jako byl vztah lidu
Izraele k oblakovému ohnivému sloupu, který je doprovázel a vedl do
zaslíbené země.
5. Pán Bůh bude soudit celé stvoření na svém Soudu. „Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.“ Římanům 2,16 A na tomto Soudu neobstojí svévolníci, ale spravedliví budou žít na věky a na vždy.
6. Spíše zajímavost - ač to není na první pohled
zřejmé, jsou v Žalmu 1 obsaženy všechny 4 živly. Voda - 3. verš, oheň -
2. verš s odkazem na ohnivý sloup, vzduch - 4. verš, země - 1. verš
(cesty vedou na zemi).
7. Odvolávám se na předcházející bod. Tora je v tomto Žalmu přirovnána k vodě i ohni.
Využil jsem myšlenky ze svého předcházejícího článku a napsal kázání, které mám dneska ve svém sboru. (3. srpna)
|
Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 19. srpen 2014 @ 17:42:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Pěkné kázání. A poučné pro ty, kteří kladou svoje či jinak získané názory za důležitější, než rozjímání nad Písmem. |
|
|
Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: Bylina v Úterý, 19. srpen 2014 @ 18:02:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Myslím, že farizeové studovali Písma dnem i nocí a Hospodina přišlého v těle nepoznali, naopak ho nechali ukřižovat. Kromě toho, běžný Izraelec v Davidově době, když byl napsán Žalm 1, těžko mohl číst slova zákona, protože je neměl. Vůbec nejde o to, denně číst SZ, nebo NZ, ale o to, denně si stavět to, co z Božího slova znám, před oči a nechat se tím slovem vést k hlubšímu poznání Boha. Denní čtení Bible je dobré pro lidi, kteří Bibli neznají a potřebují se seznámit s Božím slovem v jeho plnosti. Když přijmou Ducha svatého skrze znovuzrození v Ježíši Kristu, Duch sám je vyučuje a připomíná Boží slovo a hlavně ho oživuje do konkrétních situací a skutků. Bez D.S. je Bible jen mrtvá litera. |
Re: Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 19. srpen 2014 @ 21:14:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pěkně jsi to vyjádřil. Ale k tomu rozjímání nad Zákonem by se dalo připomenout, že ne všechny žalmy vznikly za Davida. To by chtělo větší znalosti. |
]
Re: Re: Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: Bylina v Středa, 20. srpen 2014 @ 10:28:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já nepotřebuju moudrost tohoto světa a nezajímá mě jestli je psal skutečně David a kdy byly napsány. To stejně nemůže nikdo s jistotou říct. Jsou to jen spekulace. Pro mě je podstatné o čem a kom vypovídají. Pro mě je podstatné, že mé duši pomáhají poznat živého Boha. Jsou pro mne nástrojem Ducha svatého, kterého z milosti Bůh vložil do mého nitra. |
]
Re: Re: Re: Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Středa, 20. srpen 2014 @ 21:02:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To chápu. Jenže ty jsi předtím napsal "Kromě toho, běžný Izraelec v Davidově době, když byl napsán Žalm 1, těžko mohl číst slova zákona, protože je neměl." K tomu směřovala má poznámka. Takže tato tvá připomínka a to co jsi napsal předtím si přinejmenším protiřečí. Prozrazuješ svou buď podjatost nebo rozporuplnost. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: Bylina v Čtvrtek, 21. srpen 2014 @ 10:52:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že mi podsouváš něco, co já nemyslel. Chtěl jsem jen upozornit na to, že text zákona, nebo žalmů, ať už před Davidem, nebo za Davida, nebo po Davidovi, běžný Izraelec doma neměl. Takže běžný Izraelec mohl rozjímat jen nad tím, co si pamatoval z předčítání v chrámě, nebo při nějakém shromáždění, a nebo nad tím, co mu Bůh sám ukázal. Právě tohle mi na tom článku nejvíc vadilo, že autor překroutil smysl toho žalmu na propagaci každodenního čtení Písma. |
]
|
|
Re: Kázání na 1. Žalm (Skóre: 1) Vložil: Vacant v Čtvrtek, 21. srpen 2014 @ 17:57:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Pěkné kázání. |
|
|
|
|