Grano Salis - Ježíš je Pán

poslal karels

Jak se Ježíš vyjadřuje o Zákonu? A je možné, aby se tzv. ebedské písně týkaly apoštola Pavla? Nejen na tyto otázky se pokusím nyní odpovědět.

S příchodem Ježíše na tuto zem Ho nebeský Otec nepověřuje jenom úlohou Mesiáše, tj. Krista, ale Ježíš byl delegován také jako Pán אדני, tj. Hospodin. Jak to všechno vím? Apoštol Petr ve svém kázání vyhlašuje:

„Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem אדני a Mesiášem.“ Skutky 2,36

Apoštol Petr tímto komentářem uzavírá svou řeč, kterou pronesl v Jeruzalémě o letnicích. Tento text si zvolil Petr záměrně, komentoval totiž biblický text z proroka Joele, a já uvedu z celého odstavce poslední větu:

„A každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.“ Skutky 2,21 (text je Petrova citace proroka Joele 3,5)

Čeho apoštol Petr svou argumentací dosáhl? Petr svým komentářem potvrdil záměnu původně božího jména יהוה JHVH za výsostný titul Pán אדני, což je v našich Biblích překládáno jako Hospodin. Tuto záměnu ve výslovnosti Židé přinejmenším od 1. století př. Kr. V té době byl totiž ukončen překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii. Překlad, který je nazýván Septuaginta.

Na místě tetragramu יהוה JHVH je připojena vokalizace z jiného hebrejského slova, což je אדני Adonaj. Důvodem připojení vokalizace bylo, aby se tvar אדני Adonaj přečetl na místě původního יהוה tetragramu. Celé se tomu říká qere ketiv. (abych byl přesný, tak je toto je nadto zvláštní případ qere ketiv a nazývá se qere perpetuum)

Nad smyslem, proč k záměně došlo, se můžeme dnes jenom dohadovat. Snad to byl strach, aby se Židé neprovinili proti přikázání desatera: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.“ Exodus 20,7, jiným důvodem může být i to, že se opravdu jména Božího zneužívalo možná k magickým rituálům, nebo k zaříkáváním atp.

Snad svou úlohu sehrála i exkluzivita, totiž jenom ten, kdo znal Boží jméno – tj. jeho správnou výslovnost, byl skutečným následovníkem Boha. Zašlo to až tak daleko, že při chrámové liturgii v okamžiku, kdy velekněz vzýval ono tajemné Boží jméno JHVH, tak jeho kolegové spolukněží čekající vně Svatyně svatých zakašlali, aby správnou výslovnost nikdo neuslyšel.

Celý systém hebrejské Bible s יהוה tetragramem, tak rabíni de facto nahradili jiným výsostným titulem אדני Adonaj. A to je právě „qere ketiv“ záležitost. Židé sice při svém čtení hebrejského textu vidí boží jméno יהוה, ale vyslovují tvar s výsostným titulem אדני Adonaj. Ve starověkém řeckém překladu hebrejské Bible – Septuagintě – je hebrejské Adonaj přeloženo řeckým slovem Κυριος Kyrios – tj. Pán, odtud pochází naše české Hospodin. Tam se už ani tetragram JHVH nevyskytuje. Došlo k jeho nahrazení.

Myslím, že to je první „mezikrok“ k pochopení mých otázek z úvodu článku. Jednoduše řečeno z mnoha různých důvodů čtou židé na místě božího jména jiné oslovení Boha. Nejspíš Židé ani ve snu nepředpokládali, co díky tomu nastane. Ještě dodejme, že to je ta lidská část, kterou učinili Židé. Záměna božího jména tetragramu za výsostný titul Pán (Hospodin) z důvodu výslovnosti. Jenomže boží výsostný titul Pán (Hospodin) jako kdyby začal takříkajíc žít svým vlastním životem, a to doslova.

S příchodem Ježíše na tuto zem Ho (tedy Ježíše) nebeský Otec nepověřuje jenom úlohou Mesiáše, tj. Krista, ale Ježíš byl delegován také jako Pán אדני, tj. Hospodin. Jak to všechno vím? Petr ve svém kázání vyhlašuje: „Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“ Skutky 2,36 A tohle je zase Boží část práce, tohle je Boží projekt.

Znovu zopakujme, co se stalo, neboť je to důležité. Nejprve Židé zamění výslovnost božího jména tetragramu za jiný výsostný titul Pán, posléze přichází na tento svět Ježíš, kterého tímto výsostným titulem „Pán“ („Hospodin“) deleguje ke službě Bůh.

Jenomže výsostný titul Pán je pak dohledatelný v biblických textech všude tam, kde bylo původně Boží jméno JHVH a jestliže je Ježíš Pán, potom se ho také týkají zpětně starozákonní texty, které se původně týkaly יהוה JHVH. Tento mnou naznačený teologický „mechanismus“ dokládá Petr svou řečí, kdy cituje proroka Joele, že každý, kdo bude vzývat jméno Pána (ale původně vzývat jméno JHVH!) bude zachráněn, aby vzápětí jedním dechem dodal, že tím Pánem je Ježíš.

Aplikace

Co se týkalo dřív Boha se jménem JHVH, se týká nyní Ježíše. Například Žalm 23, byla jistě modlitba Ježíše Krista ke svému Otci: „JHVH je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“ (Žalm 23,1), ale zároveň se tak stává mojí modlitbou k Ježíši; „Ježíš je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“ (Žalm 23,1)

Každý z textů Starého zákona (hebrejské Bible) se bude dát od okamžiku, kdy Bůh učinil Ježíše Pánem a Mesiášem, vykládat dvojím způsobem. (ale musíme tak činit s rozmyslem, ne mechanicky) Tím prvním výkladem bude christologický výklad, jak ho církev chápe už dva tisíce let. S tím souhlasím, a také s tímto nepolemizuji.

Ale existuje ještě druhý výklad a ten spočívá v tom, že po nahrazení (qere ketiv) božího jména JHVH za tvar Adonaj se text může týkat a často týká Ježíše, a tím pádem také nás. A vlastně jsou pravdivé a platné oba dva výklady. Budeme tak mít dva výklady starozákonního textu paralelně stojící vedle sebe a oba budou platné!

Pán Ježíš potvrzuje tuto logiku následujícími výroky:

„Ježíš jim znovu řekl: Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ (Evangelium podle Jana 20,21)

„Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně.“ (Evangelium podle Lukáše 22,29)

Příklady

Tzv. ebedské písně[1] jsou často chápány jako písně o trpícím Služebníkovi, písně o Ježíši. V tomto se exegeté nemýlí, v tomto mají pravdu. Ježíš je služebník (ebed) JHVH. A platí pro něj text:

„On dále řekl: Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, aby byl spása má do končin země.“ (prorok Izajáš 49,6)

Ale vzhledem k tomu, že došlo k záměně jmen (qere ketiv) kvůli výslovnosti, což nakonec dokládá i Septuaginta, kde se dále už tetragram JHVH vlastně ani nevyskytuje. Tím, kdo je v textu na místě tetragramu, je Hospodin, což je Ježíš (jak jsem naznačil v argumentaci výše). A tedy ten samý text, který se původně týkal Ježíše jako služebníka JHVH, se nyní týká našeho milého apoštola Pavla jako služebníka Ježíše, viz:

Zvlášť věta Izaiášova textu: „dal jsem tě za světlo pronárodům, aby byl spása má do končin země,“ musela být pro našeho milého apoštola Pavla velice silnou motivací, aby s misií „pospíchal“ až na sám konec země. V jeho době bylo totiž Španělsko chápáno jako konec země. Klement Římský ve svém listu vzpomíná, že Pavel „došel až na hranice západu.“ Klementovo svědectví mluví o Pavlově návštěvě Španělska, novém procesu a jeho mučednické smrti.

Biblických textů, které hovoří v Novém zákoně o tom, že jsou apoštol, apoštolé služebníky Ježíše Krista, jistě existuje celá řada, viz například jeden z nich:

„Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, vyvolený ke zvěstování Božího evangelia.“ (list Římanům 1,1)

U jednoho výroku Ježíše Krista se však nyní zastavme:

„Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ (Evangelium podle Jana 15,9–10)

Tato Ježíšova řeč totiž dokládá konec Zákona, respektive naplnění Zákona Ježíšem. Jaká jsou „přikázání jeho Otce“, která Ježíš zachovával? Není to nějaký zvláštní „balíček instrukcí“, nýbrž Tora, tj. Zákon JHVH. A protože je Ježíš služebník JHVH, týká se ho také tento Zákon.

Pokud by Ježíš uvažoval o tom, že se Zákon podobně týká a bude týkat i jeho učedníků, neformuloval by svá slova jiným způsobem? Například „jako já zachovávám přikázání svého Otce, tak je stejně zachovávejte i vy.“ My jsme služebníci Ježíšovi, služebníci Nové smlouvy, a tak se nás týká přikázání Ježíše Krista. Jaké je jeho přikázání?

„To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“ (Evangelium podle Jana 15,12) Všimněte si, jaké přikázání dává Ježíš jako „protiváhu“ všem starozákonním přikázáním Tory, tj. Zákona?

Pokud by se týkal Zákon (Tora) i Ježíšových učedníků, nebyl by Pán Ježíš svou větu formuloval odlišně?

Apoštol Pavel formuloval své vyznání podobně, jako to dříve udělal Ježíš, viz:

„Těm, kteří jsou bez Zákona, byl jsem bez Zákona, abych získal ty, kteří jsou bez Zákona – i když před Bohem nejsem bez Zákona, neboť mým zákonem je Kristus. (1. list Korintským 9,21)

Závěr

V článku vlastně nepřináším nic nového, pouze rozvíjím myšlenky, s kterými přišel náš milý apoštol Petr ve svém kázání o letnicích v Jeruzalémě před dvěma tisíci lety. (Skutky 2,1–36)

poznámky:

1. Prorok Izajáš 42,1–4; 44,1–6; 50,4–9; 52,13 – 53,12

	Hledej
	Je a svátek má Ludmila. Vytvoření registrace