Hle,člověk!

To,na co se díváme,o čem uvažujeme,to nás silně ovlivňuje.Jestliže travíme čas V Ježíšově přítomnosti,“poznamena“ to náš život.Přestáváme se totiž dívat na sebe,na své problémy a těžkosti,nebo naopak na své úspěchy,a svůj zrak upíráme na Něj.Středem našeho zájmu nejsme my sami,naše chyby a selhání,ale ten,kdo stojí Pilatovi po boku.Kdo se mu dívá do očí nikoliv jako ten,kdo prosí o milost,ale jako ten,kdo mu nabízí pomoc.Je sice zbičováný,zraněný a krvácející,ale přesto vítězný. Hle člověk! Pohled na něj nás musí změnit.Přináší změnu do našich rodin,mezilidských vztahů,do celého našeho života.Způsobuje změnu v pohledu na životní hodnoty,na jistoty,na kterých stojí náš život a osobní štěstí.

Od Ježíšových dob se změnilo jen málo.Lidé částo dávají předmost penězům.kariéře,popularitě nebo moci.Nechtějí Ježíše za Krále,za svého přítele a rádce.Pro každého je to nesmírně závažné rozhodnutí.Ono totiž nelze „sloužit dvěma pánům“.Nelze se dívat na Ježíše a přitom „Tajně“ koketovat se zlem.I dnes potřebujeme znovu slyšet Pilátova vážná slova:Jak jste se rozhodli?“koho vám mám propustit,Barabáše,nebo Ježíše zvaného Mesiáš?.Chcete opravdu obětovat nevinného člověka jen pro své pohodli? Na Pilátovu otázku“Co tedy mám učinit s Ježíšem?“ však většina odpověděla nekompromisně:“Ukřižuj.Pryč s ním.“ K Ježíši není možné zůstat netečný..Jeho život,učení ani jeho oběť není možné jen „vzít na vědomí“,jen pokrčit rameny a jít dál.Nemůže jít jen o intelektuální poznání objektivní skušenosti.Ježíše Krista je možné buď přijmout,otevřít mu cestu do svého života,udělat z něj svého přítele,anebo ho odmítnout,zavrhnout – neuznat jeho autoritu.V tom spočívá svoboda každého člověka. Ke správnému rozhodnuti nám mohou pomoci i tři výzvy římského císaře:

• Hle,člověk!
• Musíte se rozhodnout!
• Co s ním mám udělat?