poslal Cizinec
Po článku
o modlách a
o počátku jsem dal dohromady další a na delší dobu poslední článek v sérii o obsahu slov a pojmů. Tento článek se
bude zabývat slovem
církev.
V lidské komunikaci a pro lidský život je
důležité znát obsah slov, které si lidé mezi sebou říkají. Obsah slov je dán
základními charakteristikami daného pojmu. Když se třeba řekne: "Je to veverka",
myslí se tím nejčasteji veverka obecná, malý rezavý hlodavec s velkým chlupatým
ocasem, který v lese a na jeho krajích skáče po stromech a na uších má střapce
chlupů a nemyslí se tím třeba velký lichokopytník se šedou kůží, který dělá
íííííááááá a žere seno.
Když se lidé baví o "náboženských" pojmech, je
ta situace mnohem těžší. Diskuze nebo neshoda v diskuzi je často založená jen na
tom, že už základní charakteristiky slova, které se používá, jsou různé pro
různé náboženské systémy. Stejné je to se slovem "církev", které se používá v
mnoha různých významech. Některé z těchto významů bych chtěl v článku sepsat a
podívat se do bible, jaké charakteristiky připisovali slovu "církev" první
křesťané na počátku.
Rád bych článkem přispěl k tomu, aby se
nemusely tolik používat pojmy "dominační nedenominace" či "nedominační
denominace", "sekta', "minisekta" a jiné další. Taky by mohl pomoci lidem, kteří
hledají církev, aby jí fakt našli, případně pomoci římským katolíkům s pochopením jak (někteří) rozumíme slovu
církev, když čteme bibli.
Jazykový význam slova "církev".
Slovo církev v originálním jazyce znamenalo
"shromáždění svolané ke konkrétnímu účelu". Samotné slovo církev je tedy v
původních jazycích slovo relativní, (podobně jako fráze "na počátku") potřebuje
k sobě přívlastek, který udává, kým bylo dané shromáždění lidu svolané.
Přívlastek, který mu křesťané přidali, dodává právě tento význam. Bible tedy
uvádí ke slovu církev přívlastky jako "Pánovo shromáždění", "Boží shromáždění"
a "Kristovo shromáždění".
V jiných jazycích - i češtině - a v různých systémech se
už slovo církev často uvažuje jako absolutní, nesoucí jednoznačnou informaci
samo o sobě. Dané slovo se už nepoužívá v jiném významu, než "shromáždění
svolané Bohem". Nejčastěji se slovo církev používá jako synonymum ke slovu
denominace. Charakteristickým příkladem je použití slova církev v ŘKC, kdy se
toto slovo používá téměř výhradně v jediném významu a to jako ekvivalent samotné
ŘKC.
Encyklopedie
Slovo církev najdete i ve wikipedii a různých výkladových
slovnících, na Wikipedii je uvedeno hned několik významů slova církev, ve
kterých se dnes používá, můžete si přečíst třeba pojmy
církev nebo
Ekleziologie.
Pojem "církev" v bibli, charakteristiky
slova, které uváděli první křesťané
Pro křesťany dnešní doby je často důležitý
pohled prvních křesťanů na slovo církev, zvláště těch, kteří stáli u zrodu
prvních církví a dobře věděli, co toto slovo ve spojení s křesťanstvím znamená.
V této části vypíšu většinu zmínek slova církev z Nového zákona a uvedu
charakteristiky, které u slova církev v té části bible vidím.
Pro zastánce objektivních pohledů dodávám, že
tato část je naprosto subjektivní a silně do ní vkládám svůj pohled a životní
zkušenost, nekladu si patent na Pravdu. Navíc jsou ty verše jeden po druhém
pečlivě vytrhané z kontextu, takže pokud vás některá z charakteristik zaujme,
přečtěte si prosím i okolí daného verše v bibli.
Uvedený seznam není úplným výčtem toho, co se
dělo v prvotních církvích, vždyť většina listů byla psaná do církví a popisuje
jak to v církvích vypadalo, nebo jak by vypadat mělo. Jsou uvedeny jen verše,
které nějak přímo vyjadřuji charakteristiku samotného slova církev. Vycházím z předpokladu, že význam slov, obsah slov je dán charakterem skutečnosti, kterou dané slovo vyjadřuje.
První dvě zmínky o slovu Církev nacházíme v
evangeliích. Církev zmiňuje Ježíš v asi nejznámější řeči, týkající se samotného
pojmu:
„A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
„Ty jsi Mesiáš,
Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
Ježíš mu na to řekl: „Blaze tobě, Šimone, synu
Jonášův, protože toto ti nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.
A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále
postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
V těchto Ježíšových slovech vidíme dva základní
atributy, které má církev:
1. Církev je postavena na
skále.
Obyčejně se tato část chápe tak, že skálou je
myšleno něco pevného, co se nepohne a zároveň něco, o co se roztříští útoky
nepřátel. Bible - V Zákoně, žalmech, prorocích, Ježíš svými slovy, a i sám Petr
ve svém listě (přímý účastník této události), t.j. na mnoha místech, vykládá, co
považuje za skálu, nebo základní kámen tohoto druhu. Skálou je označován Bůh Izraele a jeho slovo (zjevení), úhelným kamenem Ježíš Kristus.
2. Brány pekel církev
nepřemohou
Tato část se obyčejně chápe tak, že když církev
zaútočí na peklo, na jeho pevnosti a brány, tak ty pevnosti neodolají, padnou a
lidé v pekle mají volnou cestu ven. Některé pomatené výklady toho slova říkají,
že když se brány pekla postaví na nožičky a vrhnou se proti Církvi, která se
někde v koutku statečně brání, že církev odolá, ale to je poněkud mimo smysl
uvedené věty bible i celého Nového zákona, takové zaslíbení nikde v bibli
nenajdete.
Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a
napomeň ho mezi čtyřma očima. Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě
neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo
potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků.
Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to
církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako
pohan a celník.
Na tomto místě jsou další zajímavé atributy
církve
3. V církvi (mezi
bratry) je možné zhřešit
To není pro nás žádná novinka. Zajímavé je už
to, že Ježíš počítá s tím, že lidé v církvi budou hřešit. Jestli tedy někde
někdo hřeší, není to rozlišení pro to, zda dané společenství je nebo není
církev. Rozlišení není ani v tom, jestli lidé poslouchají, nebo ne. To rozlišení
je jinde.
4. Církev se zastává těch, kteří jsou
poškozeni
Toto je velmi důležitá charakteristika a časté
rozlišení. Pokud se stane v církvi nějaký hřích a křivda, Boží církev se
nezastává těch, kteří hřeší, ale zastává se těch, kteří byli poškozeni a ty
které hřeší, napomíná.
Příběh, který je demonstrací Boží moci, končí:
Skutky, 5. kapitola
... Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli,
tehdy padla veliká bázeň.
5. Boží jednání uvádí do církve
bázeň.
Do jiných organizací uvádí Boží jednání zmatek,
vypočítavost, podezřívavost, snahu o kontrolu, útoky proti danému jednání a
další podobné věci. Nejvýraznější bývá právě snaha dostat Boží jednání pod
kontrolu.
Sk 14, 27:... Když tam dorazili, shromáždili církev
a vyprávěli, ..
6. Církev je možné
shromáždit.
1Kor 16, 19: Velmi vás v Pánu pozdravuje Akvila s
Priscilou i církev u nich v domě.
Fil 1: Pavel .. našemu milému příteli .. i
církvi ve tvém domě.
Kol 4, 15: Pozdravte sourozence v Laodikeji, hlavně
Nymfa a církev v jeho domě.
Rim 16, 4: Pozdravte i církev u nich
doma.
7. Církev se může vejít do jednoho
domu.
To, že je v nějaké církvi "pár lidí", kteří se
vejdou do jednoho domu, ještě neznamená, že to není církev ale nějaká
minisektička. Velikost není to, co by rozlišovalo mezi "církví" a
"necírkví".
Rim 16, 23: Pozdravuje vás Gaius, hostitel můj i
celé církve.
8. Jeden člověk může hostit celou
církev
Toto se stává velmi často - v církvi je jeden
člověk, který se o celou církev stará a na kterém je církev do značné míry
závislá. Jestli to tak je nebo není, opět nemusí být rozlišení mezi "církví" a
"necírkví".
1Kor 12, 27 Bůh v církvi ustanovil jedny za
apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování,
pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků. Jsou snad všichni apoštolové? Jsou
snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky? Mají
všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad
všichni?
Sk 13, 1: V antiochijské církvi byli proroci a
učitelé:
9. Bůh v církvi ustanovuje služby,
"funkce"
To, že jsou v nějaké církvi různé služby
neznamená, že "je to církev" nebo že "to není církev". Hodně záleží na tom, jaké
služby to jsou. Pokud je v některé "církvi" instalován pastor a ustanoveni
vedoucí chval a nědělní služby dětem a tím "církev" končí, tak už mi to připadá
docela podezřelé vůči výše zmíněnému slovu.
Stejně tak pokud je v některé církvi ustanoven
jeden člověk apoštolem, ten samý prorokem, učitelem, pak je ten samý člověk taky
evangelista, uklízeč židlí a účetní, tak by to ve mne budilo zdání podezření
cože je to za společenství.
Kdysi jsem byl v jedné církvi a v té byl
prorok, který velmi dobře a trefně prorokoval a přinášel slova poznání do
situace lidí. A starší té církve řekli: ty nejsi žádný prorok, o tom, kdo je
nebo není prorok, rozhodujeme my. Tenkrát jsem byl křesťanské nemluvně,
bylo mi to divné, tak jsem to jen přešel. Dnes bych si dal dost pozor, kdo a
jaké funkce ustanovuje.
1Kor 14, 4: Kdo mluví v jazycích, posiluje sám
sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev. Chtěl bych, abyste všichni mluvili v
jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než
mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení
církve.
1Kor 14, 23: Co kdyby na společném shromáždění
církve všichni mluvili v jazycích?
A tohle se mi na církvi líbí nejvíc
:-)
10. Bůh dává do církve speciální
dary
Z duchovních darů je dar mluvení v jazycích
(modlitby v jazycích) určen k prospěchu jednotlivce. Ale ostatní duchovní dary -
proroctví, moc, zázraky, uzdravení, slovo poznání, dar výkladu jazyků, rozeznání
duchů a mnoho dalších duchovních darů je určených pro církev. Většina těchto
darů funguje výrazně více, pokud mají možnost se rozvinout v církvi a o kus
méně, pokud jednotlivec zůstává sám.
To je také myslím podstatný důvod proč se
mocnosti snaží slovo církev všemocně zdiskreditovat a izolovat křesťany s
duchovními dary od sebe.
1Tim 3,15: Kdybych se ale zdržel, ... chci, abys
věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, což je církev živého Boha, pilíř a
základna pravdy.
11. Církev je Boží
dům.
12. Církev je pilíř a základna
pravdy.
Tento verš Timoteovi je jeden z veršů
ekvivalence, kdy je o církvi přímo řečeno, co "je". Je to dobrý verš na
rozsouzení co je a není církev. Pokud je nějaké shromáždění lidí Boží dům, pilíř
a základna pravdy, mohla by to být církev. Pokud nějaké shromáždění lidí
dlouhodobě a trvale pravdu podrývá a základy pravdy vyvrací, nejspíše to církev
nebude. To souvisí i s dalším bodem:
Ef 5, 22: Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus
hlavou církve – ona je jeho tělem a on jejím ochráncem. Jako se tedy církev
poddává Kristu, tak ať se i manželky vždy poddávají svým mužům.
Ef 5, 29:
Nikdo nikdy neměl své vlastní tělo v nenávisti, ale každý je živí a opatruje,
tak jako Pán svou církev. Jsme přece údy jeho těla, z jeho masa, z jeho kostí.
„Proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce, aby se ti dva
stali jedním tělem.“ a Toto je veliké tajemství; já však mluvím o Kristu a o
církvi.
Kol 1, 18: ... On (Ježíš) je hlavou těla církve, on je počátek a
prvorozený z mrtvých
13. Ježíš je hlava církve, církev je
tělo
Známý verš, který ale může velmi dobře
sloužit k rozpoznání toho, co je nebo není církev. Když je hlavou nějakého
shromáždění lidí někdo jiný, než Ježíš, vyjde to najevo dost rychle. Často
samotným veřejným vyznáním dotyčné hlavy.
Fil 4, 15: Žádná církev se nepodílela na mých
výdajích a příjmech, jen vy jediní.
2Kor 11, 8: ...Jiné
církve jsem odíral..
14. Církev je možné odírat,
okrádat
Zajímavý verš, pro mnohé lidi asi není žádná
novinka :-). V tomto verši Pavel mluví o tom, že bral materiální prostředky z
jedné církve a na úkor této církve sloužil v jiné. Z těchto veršů vyplývá i
další věc:
15. Církev může disponovat
majetkem
Jestli církev má nebo nemá majetek není rozlišení pro to, zda je to
církev nebo ne. Bývá běžné, že církev vlastní majetek a spíš vyjímečné pokud
ne.