Přátelé (kromě ortodoxních katolíků), vás to netěší ?

Jenom, jak to naznačil Jirka, aby to nebylo "z bláta do louže" a všechno směřovalo k růstu v životě a k urychlování Pánova příchodu.

je dobré, když lidé přejdou od přejatých mrtvých tradic ke skutečnému životu s Bohem, když se opravdu obrátí a je to pak vidět i v jejich životech.

Ale v tom videu mluví kněz i o některých jevech pentekostalismu, které mohou, a často taky jsou, až nebezpečné. Není jediným znakem křtu duchem řeč v jazycích (ostatně často to není jazyk, ale jen nějaké blekotání...) co to padání, nekontrolovatelný smích, emoční vypětích ve chvílích intenzivních zážitků, divoký rej mládeže při hudbě v církvích, upozorňuje na psychickou manipulaci, která se tam taky někdy objevuje.

A já s ním v tomhle souhlasím.

Zážitky, prožitky, davové chvály, zvednuté ruce....jak dlouho jim to vydrží? 

A pak? Až odezní ty dojmy? Budou hledat další, intenzivnéjší, nebo opustí společenství s pocitem vyhoření, v depresích? Pak přijde chvíle, kdy se ukáže, jestli je vede víra k Bohu, nebo dočasné poblouznění. 

Myslíš, že mezi těmi lidmi jsou opravdu všichni obrácení k Bohu a s takovou vírou, která vydrží i v krizi? ....

Tak,...to zní ale skepticky......no....co s tím? ..

Bůh to má pevně v rukou, navzdory všem lidským omylům, chybám.:)

 Jemu patří sláva i moc:) 

  Opravdu se něco děje. Také mám zprávy z více míst, že se evengelium více dostává i do ŘKC a na různá místa. Zrovna nedávno jsme si povídali s dcerou o setkání s dívkou z Jižní Ameriky, která mluvila o tom, je jsou na jejich místě první generací, ke které se dostalo evangelium. Na Slovensku je zdaleka největší křesťanská služba právě v ŘKC. I v Čechách narážíme na mnoho katolíků, kteří se obrátili k Bohu.

  Že to není jen prázdné charizmatičení je vidět například z toho, že činí pokání, tak jako jsme to zažili kdysi my - odvrací se od hříchu, který jsme žili, od staletých sporů a zla vnitřních i vnějších ŘKC sekt, od zla, které bylo zaseté. Už jsem v poslední době slyšel více projevů pokání i v téhle věci, omluvu za zlo, prosbu o odpuštění. To je veliká změna.

  Na druhou stranu to neznamená, že by to tvrdé sektářství bylo nějak na ústupu - je stále dost radikálních členů ŘKC, kteří dál půjdou stejnou cestou. Neřekl bych, že by se orthodoxní rigidní katolictví vytratilo. Na to je zase dost podnětů z druhé strany, že zůstává.

  Navíc dost lidí si dokáže vyrobit kočkopsa, přivlastnit si jakoby obrácení, i když sami nejsou křesťany. Budou žít rigidní katolictví, ale zároveň budou říkat něco ve stylu "to obrácení, to jsme taky mi, ŘKC je pestrá".

  Toník

Miliony papírově vyrobených řk členů při miminkovském pocákání je pouze uměle vytvořená členská základna, která jako bublina brzo splaskne. Hlavním pilířem řk komunity jsou fanatici praktikující modloslužbu. Postupně stárnou a odchází, a nemají žádné horlivé nástupce! Kvůli všeobecně dostupné informovanosti "knihtisku" se jim je nedaří "vychovat". No, a když v kostele nemá kdo modloslužebnickou šarádu předvádět, není zde již nic co by zde ostatní ohlupovalo a tím i drželo,  není nic, co by poskytovalo náboženské podněty. Když odejdou hlavní herci a modloslužebné divadlo skončí, když utichne ohlupující dunění a není zde nikdo kdo se modlám klaní, není nikoho kdo by modlám nosil květiny a oblékal jim šaty, náhle nastane v kostele tak prázdné ticho, že všem je zřejmé, že v tom divadle které po celou dobu působilo na lidské smysly, Bůh není ani nikdy nebyl. Zde Bůh není, jdeme pryč!

ŘKC hodnostáři to vědí dávno, že jim ohlupující modloslužba přestává fungovat, a že nové herce již vychovat nelze. A proto se hodnostáři odvrací k jinému způsobu modloslužby, modernímu, kde je dovolené všechno, a to bezbřehému, tedy extrémnímu liberalismu. To je nové náboženství doby, plné protichůdných svobod a pochybných práv. Boha nahradili peníze, a prefabrikovaná láska. To si nyní všichni mohou užít do syta, a tam taky většina odejde. Za novými ohlupujícími prožitky.