menu předchozí Ps 45:9 cm další pref R E VRevidováno Angličtina Verze® Hledání Bible MyREV Témata Přílohy Co je nového Zdroje bluedot Chronologie Nápověda O Donate invisible nastavení záložky Světlý motivSépiový motivTmavý motiv © 2013–2024 Duch & Pravda Jdi zpět Dcery králů patří mezi vaše ctihodné ženy. Po tvé pravici stojí královna ozdobená ophirským zlatem. Bible viz další překlady "dcery králů." Davidovský král měl na svém dvoře mnoho žen. Tradiční křesťanství to vidí jako odkaz na křesťanské ženy s Kristem, ale to se pouze předpokládá, protože se tradičně věří, že žalm je pouze o Ježíši, který neměl ženy a nebyl vdaný. "královna." Davidovský král bude mít královnu a pár bude mít syny (Ž 45,16). Tradice říká, že královnou je Církev, ale staří lidé by takto žalm nečetli a Církev není nikde jinde označována jako královna. Ale když je význam žalmu špatně použit a říká se, že je pouze o Kristu, pak jsou vynalezeny výklady, aby to, co žalm říká, odpovídalo teologii. Je-li královnou Církev, pak jsou zde vážné problémy se Žalmem 45:10, který ji nařizuje, aby zapomněla na svůj „vlastní lid“ (což by byli spolukřesťané) a „dům svého otce“ (což by byl dům Boží). . Chronologie žalmu může být zpočátku matoucí, ale je pochopitelná. Zde v Žalmu 45:9 je královský pár již oddán a pak Žalm 45:10-14 uvádí podrobnosti o některých z toho, co se stalo před svatbou. Tento druh „závěru, pak detailů“ se děje neustále v životě. Pokud například dojde k autonehodě, řidič automobilu by mohl říci: „Byl jsem ve vraku, ale nikdo nebyl zraněn. Jel jsem po silnici, když…,“ a tak řidič začne s hotovou akcí a poté doplní podrobnosti o tom, jak se věci odehrály. Říká se, že královna je žena cizího původu, možná z Tyru (Ž 45:12), které bylo řečeno, aby zapomněla na svůj vlastní lid a dům otce (Ž 45:10), a ona a její manžel mají dům ze slonoviny. (Žalm 45:8). Tyto skutečnosti vedly některé komentátory k domněnce, že tento žalm odkazuje na svatbu fénické princezny Jezábel s králem Achabem, který měl palác ze slonoviny (1. Královská 22:39). To je však neudržitelné, protože Achab neodpovídá vlastnostem zbožného krále, které jsou v žalmu tak výrazné. Mnohem pravděpodobnějším kandidátem je Solomon, který si také vzal cizí ženy a žil v luxusu.

Královna nebes Kdo je Královna Fráze královna nebes se objevuje ve dvou pasážích Bible, obě v knize Jeremiáš. První pasáž pojednává o věcech, které Izraelité dělali a které podněcovaly Hospodina k hněvu. Do modlářství byly zapojeny celé rodiny. Děti sbíraly dřevo a muži z něj stavěli oltáře k uctívání falešných bohů. Ženy se zabývaly hnětením těsta a pečením chlebových koláčů pro „královnu nebes“ (Jeremiáš 7:18). Tento titul odkazoval na Ištar, asyrskou a babylonskou bohyni, kterou různé jiné skupiny nazývaly také Ashtoreth a Astarte. Byla považována za manželku falešného boha Baala, známého také jako Molech. Motivace žen uctívat Aštoreth pramenila z její pověsti bohyně plodnosti, a protože porodení dětí bylo mezi ženami té doby velmi toužebné, uctívání této „královny nebes“ bují mezi pohanskými civilizacemi. Bohužel se stala populární i mezi Izraelity. Druhá pasáž, která se týká královny nebes, je Jeremjáš 44:17-25, kde Jeremjáš dává lidu slovo Hospodinovo, které k němu promluvil Bůh. Připomíná lidem, že jejich neposlušnost a modlářství způsobily, že se na ně Pán velmi rozhněval a potrestal je neštěstím. Jeremiáš je varuje, že pokud nebudou činit pokání, čekají je větší tresty. Odpovídají, že nemají v úmyslu vzdát se svého uctívání modl, slibují, že budou nadále přilévat nápojové oběti královně nebes Aštoreth, a dokonce jdou tak daleko, že jí připisují mír a prosperitu, které se kdysi těšili díky Božímu milost a milosrdenství. Není jasné, kde se vzala myšlenka, že Aštoreth byla „manželkou“ Jahveho, ale je snadné vidět, jak smíšení pohanství, které vyvyšuje bohyni s uctíváním pravého krále nebes, Jahve, může vést ke spojení Boha. a Aštoret. A protože uctívání Ashtoreth zahrnovalo sexualitu (obřady plodnosti a chrámovou prostituci), výsledný vztah ke zkažené mysli by přirozeně měl sexuální povahu. Je jasné, že představa „královny nebes“ jako choti nebo milenky nebeského krále je modloslužebná a nebiblická. Žádná nebeská královna neexistuje. Nikdy nebyla královna nebes. Určitě existuje Král nebes, Pán zástupů. On jediný vládne v nebi. S nikým nesdílí svou vládu, trůn ani autoritu. Myšlenka, že Marie, matka Ježíše, je královnou nebes, nemá žádný biblický základ. Místo toho myšlenka Marie jako královny nebes pochází z prohlášení kněží a papežů římskokatolické církve. I když Marie byla jistě zbožnou mladou ženou, která byla velmi požehnána v tom, že byla vyvolena, aby nosila Spasitele světa, nebyla nijak božská, ani nebyla bez hříchu, ani se k ní nemělo klanět, uctívat, uctívat nebo se k ní modlit. . Všichni následovníci Pána Boha odmítají být uctíváni. Petr a apoštolové odmítli být uctíváni (Skutky 10:25–26; 14:13–14). Svatí andělé odmítají být uctíváni (Zjevení 19:10; 22:9). Odpověď je vždy stejná: "Uctívejte Boha!" Uctívat, uctívat nebo uctívat kohokoli kromě Boha není nic jiného než modlářství. Mariina vlastní slova v jejím „Magnificat“ (Lukáš 1:46–55) odhalují, že se nikdy nepovažovala za „neposkvrněnou“ nebo zasluhující úctu; naopak se při spasení spoléhala na milost Boží: „A můj duch se raduje v Bohu, mém Spasiteli.“ Spasitele potřebují pouze hříšníci a Marie tuto potřebu sama v sobě poznala. Kromě toho sám Ježíš mírně pokáral ženu, která k Němu volala: „Blahoslavená matka, která tě porodila a kojila“ (Lukáš 11:27) a odpověděl jí: „Spíše blahoslavení, kdo slyší slovo. Boha a poslouchejte ho." Tím omezil jakoukoli tendenci povyšovat Marii jako předmět uctívání. Určitě mohl říci: "Ano, buď požehnána Královna nebes!" Ale neudělal to. Tvrdil stejnou pravdu, jakou tvrdí Bible – žádná nebeská královna neexistuje a jediné biblické zmínky o „královně nebes“ odkazují na bohyni modlářského, falešného náboženství.