Stando, vím, že tím, že ty takové svoje hříchy popíráš jako by už vůbec nebyly, si ale moc nepomůžeš!
To je tvoje věc. Na to jsem se tě ale neptal.
Jestliže něco prostě nedokážu jinak, nesouvisí to nijak s tím, co mi vyhovuje či nevyhovuje.
Tohle mám také jinak, než ty, jako mnoho jiných věcí v životě.
Nerozlišuju věci podle toho, jestli dokážu či nedokážu, ale podle toho, zda jsou potřebné, užitečné, praktické, zda mají nějaký smysl. To, jestli mi něco vyhovuje nebo ne nesouvisí s tím, zda to dokážu nebo nedokážu. Pokud je něco neužitečného, zbytečného, nepraktického, tak mi to nevyhovuje. I když to nedokážu jinak. A stojím o tom, aby se situace změnila, abych to dokázal jinak.
Proto jsem se tě ptal, zda ti vyhovuje, v čem žiješ, tvoje "svoboda" hřešit, to, že jsi hříšník, že stále hřešíš, že si nosíš v srdci Egypt a že máš náklonnost ke zlému a další věci, co jsi psal ze svého života.
Proto jsem se tě ptal, zda má nějaký smysl, když ti Bůh hřích dovolí, schválí, umožní, musí s tvým hříchem dokonce souhlasit a ty ho pak tím hříchem vyháníš ze svého domu. To mi přijde krajně nepraktické, nesmyslné, neužitečné a dokonce hloupé. Proto se ptám, zda ti takové jednání vyhovuje.
Ale chápu, že když se ani po několika otázkách a dvou měsících nedočkám odpovědi, že už se jí nedočkám nejspíše nikdy.
Díky za diskuzi.
Toník |