Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. květen 2022 @ 07:26:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ |
Myslím, že ne a že bude dál hájit svou "svobodu" hřešit a nápady typu "vyber si".
Samozřejmě. Pokud Bůh jasně přikazuje "vyber si život, zachovávej každý příkaz", tak je to docela normální výchova. Každý normální člověk se tak chová ke svým dětem, že jim v těchto věcech jasně přikáže, co mají dělat a nejen - musí s dětmi vytrvat, vydržet tu dobu, kdy se dítěti nechce a radši by dělalo něco jiného. A to i v běžných věcech, jako je úklid, učení. Natož pak takové základy, jako je život nebo smrt.
To jak Oko vnímá boží slovo ohledně "vyber si" ukazuje na jeho, hmm.. řekněmež "nesynovský" vztah k Otci. Chápeš Cizinče?
Spíš bych řekl, že to bude souviset se zatemněním rozumu, co o něm píše.
Oko měl čtyři děti, pokud si dobře pomatuju. Pochybuju, že by jim řekl: ' Můžeš krást, nebo žít poctivě, vyber si, máš svobodu' nebo: ' Můžeš mi lhát, nebo mluvit pravdu, máš svobodu, vyber si. Já ti dovolím lhát, budu s tím souhlasit, schválím ti to a ještě ti to umožním' nebo něco podobného, co jemu provádí ten jeho "bůh", co ho tu popisuje.
Odhaduju, že snad i on děti vychovával normálně a lhát a krást jim zakázal, nedal jim svobodu lhát a krást, tak jako to udělá každý docela normální římský katolík.
|
| Nadřazený
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. květen 2022 @ 17:31:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Ano, když Bůh něco přikazuje nebo zakazuje, dělá to pro naši výchovu. Stejně, jako to dělají dobří rodiče.
Žel v katolických rodinách se v době mládí Oka hojně vyskytovala despotická výchova, která celoživotní vztah k Bohu doslova zabíjela. Vztah k bohu diktátorovi byl u takto výchovně poškozených dětí neosobní, naučený, vynucený, povinný. "Víra" v boha diktátora se v despotické výchově dětí vynucuje strachem z pekla a zatracení! Despotická výchova děti nepřivede k víře, ale zlomením jejich osobností je jim nesmazatelně vštípená ideologie.
Píše nápady typu "despota", "terorem příkazů bezpodmínečné poslušnosti", "nesnese žádné odmlouvání a vyžaduje bezpodmínečnou poslušnost otroka", to by mohlo být, že se bouří proti něčemu v jeho životě. Ale to by zase musel napsat on, proti čemu tak statečně bojuje.
Cizinec |
]
Biřmování a despotismus (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 02. květen 2022 @ 18:09:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ano, když Bůh něco přikazuje nebo zakazuje, dělá to pro naši výchovu. Stejně, jako to dělají dobří rodiče.
Jo, jo. Vždyť je to Bůh Otec.
Cizinče, produkty despotické výchovy vidím dodnes. Následky řk despotické výchovy přecházejí až do čtvrtého kolena. To není něco čeho se lze snadno zbavit. Náboženským despotismem od výchovy postižený člověk si totiž myslí, že tak to má být a chová se ke svým potomkům stejně despoticky jako jeho rodiče. U despotických rodin je hlavním znakem vzájemná nedůvěra a strach z toho intimně se svěřovat nejbližším. To je důsledek kruté necitelnosti která je despotům příznačná. Potomek se s něčím citlivým svěří otci a otec despota to pak vykřikuje na veřejnosti. Příště se již s ničím nesvěří a zcela se uzavře ve své ulitě kde si vytváří svůj vlastní svět představ. A když pak otec despota natáhne bačkory, tak jeho potomci začnou z ulit vylejzat a pod nově nabytou "svobodou" začnou na svých vlastních potomcích páchat to samé co jejich otec despota páchal na nich. Je to kruté, ale v minulosti bylo v řk rodech tou největší tradicí předávání pohoršení od kolébky. No a vnější veřejný znak despotické výchovy je katolická nadřazenost. "Já jsem katolík a kdo je víc, jedině my jsme ti pravý" Tuto náboženskou nadřazenost lze v běžném soužití snadno a rychle rozpoznat, tak jako ji lze dobře rozpoznat zde na GS na diskutujících Oko a Martino. Jejich dlouholeté vulgární vyjadřování se ke všem nekatolickým diskutujícím je motivované jejich řk nadřazeností. Nic víc za jejich hulvátstvím není. Jejich osobní útoky začínají v bodě "já jsem víc a cosi lepšího". A něco takového Cizinče lze nalejt do hlavy pouze v dětství despotickou výchovou. Dle toho jak se zde ti dva vyjadřují, je jisté, že ti dva si despotickou výchovou prošli. |
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. květen 2022 @ 08:14:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Že dítěti, Toníku, něco konkrétního zakážeš - tím ještě vůbec ničemu tím nezabráníš.
Naopak, lidskou obecnou zkušeností je, že zakázané ovoce lépe chutná.
Naše hříšná přirozenost, zděděná po Adamovi, v člověku totiž vzbuzuje touhy zakázanou věc si osobně "vyzkoušet", získat s ní vlastní zkušenost. Zakázaná věc člověka jistým způsobem láká.
Zákazy tedy ve výchově nejsou ani zdaleka dostatečným motivem pro vychovávaného se něčemu vyhnout.
Třeba člověka vychovat tím, že mu vysvětlím nebezpečnost a dopady na člověka při porušení zákazu,, aby člověk rozumem i srdcem sám zaujal správný vnitřní postoj ke konkrétní věci. Pokud člověk takto sám získá správný vnitřní postoj k Božímu příkazu, nehrozí už nebezpečí, že by ho porušil - bytostně (rozumem i srdcem) se tomu člověk vzepře. Protože už ví, proč to právě takto má udělat a co je pro člověka správné a dobré.
Bůh zná velmi dobře lidské srdce a proto nečiní jenom zákazy a příkazy, ale přitom také vysvětluje, vychovává, zdůvodňuje oprávněnost svých zákazů.
Je si vědom toho, že dal člověku obrovský dar jeho svobodné volby
- že tedy nakonec v důsledku nezáleží na Božích zákazech a příkazech - že to člověk sám se musí vnitřně rozhodnout správně nebo špatně. To člověk sám zodpovídá za každý svůj čin!
Proto Bůh člověka právě k takovým vnitřním rozhodnutím vychovává.....
Navíc Bůh dává člověku další obrovský dar, který ani andělé nedostali - a tímto darem je běh našeho času. Když totiž člověk v jedné chvíli pochybí a rozhodne se nesprávně, má pořád možnost učinit pokání a věc napravit. Obrátit se zpátky k Bohu, napravit svůj život a žít jej dál správně. Tuhle možnost k obrácení Bůh každému člověku ponechává až do poslední vteřiny jeho pozemského života.
Bůh tedy člověka hlavně vychovává a vysvětluje oprávněnost svých zákazů - aby jejich smysl člověk pochopil rozumem i srdcem. Pak už je neporušuje - zakázané ho neláká, protože pochopil podstatu.
(Dt 30,19) Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo, a miluj Hospodina, svého Boha, jej poslouchej a přilni k němu. Vždyť on je tvůj život a dá ti dlouhá léta, abys bydlel v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.
|
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 02. květen 2022 @ 10:18:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Navíc Bůh dává člověku další obrovský dar, který ani andělé nedostali - a tímto darem je běh našeho času.
Oko, stále máš potřebu se těmito hloupými výroky o "bězích času" ztrapňovat.
Vzal sis prostě do hlavy, že v nebi je bezčasovost a to ti nikdo nevymluví.
Bez času Oko, nejsou možné žádné děje! Dokážeš toto pochopit? A čas jako takový, je sám o sobě věčný. Věčné bytí je nikdy nekončící PŘÍTOMNOST v nekonečném čase.
Žijeme v čase milosti, milosti která nás očišťuje a umožňuje nám záchranu.
Andělé v nebi milost nepotřebují, neb je není třeba zachraňovat.
Padlý andělé nemají na milost nárok, jsou zatracení.
Mezi zatracením padlých andělů a jejich koncem je časové období do kterého spadají dějiny lidské.
V čase milosti ve kterém lidstvo žije, v tom samém čase působí i zatracení andělé.
My lidé můžeme být zachránění, oni tuto možnost nemají.
A protože tuto možnost nemají a jsou veskrze zlí, dělají všechno proto aby lidstvu jeho možnost záchrany zhatili, což se jim žel u jednotlivců daří. |
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 02. květen 2022 @ 17:43:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Že dítěti, Toníku, něco konkrétního zakážeš - tím ještě vůbec ničemu tím nezabráníš.
Stando, tvoje psaní ve druhé osobě ...
To píšeš o tvém vztahu k rodičům, nebo o vztahu tvých dětí k tobě?
Ať tak, nebo tak, je škoda, že jsi měl tak nezdravé vztahy. Není divu, že jsi byl při biřmování hloupý, zahleděný do pomíjejících věcí tohoto světa a ještě ve třiceti povrchní.
Tohle jsme měli hodně jiné. Měl jsem dobré rodiče a ještě víc prarodiče. Dali nám obrovskou míru svobody, daleko, daleko větší, než měli všichni okolo nás, ale na druhou stanu nám základní věci života jasně přikázali, nebo zakázali. Ne vždy se jim to povedlo správně a spravedlivě, asi dvakrát byli opravdu hodně nespravedliví, ale to byla výjimka. Jinak jsem věděl, že má smysl je poslechnout. A zvlášť dědu. A za to jsem dodnes rád. I díky tomu nemusím mít postoje, které máš ty.
Naopak, lidskou obecnou zkušeností je, že zakázané ovoce lépe chutná.
Jojo, váš svět. A ještě "co nic nestojí, za nic nestojí", viď.
Naše hříšná přirozenost, zděděná po Adamovi, v člověku totiž vzbuzuje touhy zakázanou věc si osobně "vyzkoušet", získat s ní vlastní zkušenost. Zakázaná věc člověka jistým způsobem láká.
No, nemáte to jednoduché. Je mi vás líto.
Ale pokud vám to vyhovuje a chcete v tom zůstat, vaše věc. Máte přeci "svobodu" a tu vám nikdo nevezme.
Zákazy tedy ve výchově nejsou ani zdaleka dostatečným motivem pro vychovávaného se něčemu vyhnout.
To určitě nejsou, Stando. To je dobře, že alespoň tak základní věc víš.
Třeba člověka vychovat tím, že mu vysvětlím nebezpečnost a dopady na člověka při porušení zákazu,, aby člověk rozumem i srdcem sám zaujal správný vnitřní postoj ke konkrétní věci.
Přesně tak. Stando. A kromě toho je potřeba vychovávat osobním příkladem, pokud to jde.
Proto je také v písmu kromě jasných jednoznačných příkazů také tolik vysvětlení principů.
Pokud člověk takto sám získá správný vnitřní postoj k Božímu příkazu, nehrozí už nebezpečí, že by ho porušil - bytostně (rozumem i srdcem) se tomu člověk vzepře.
Přesně tak, Stando. O postoj jde.
Ty ale nemáš ten správný postoj? Tebe láká zakázanou věc si vyzkoušet.
Nebo ten váš postoj "zakázané ovoce lépe chutná." a "Zakázaná věc člověka jistým způsobem láká" je pro tebe ten "správný"?
Toník |
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. květen 2022 @ 08:55:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, zde už jsem dospěl až na hranici svých možností ti věci vysvětlit a proto v tomto už nebudu dál pokračovat.
Možná ti některé podstatné věci v mém vysvětlení unikly, ale opakoval bych se.
|
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 03. květen 2022 @ 09:18:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tak to teda těch možností moc nemáš, když jsi již narazil na jejich hranici. Zatím jsi toho tady v rámci vysvětlování moc nepředvedl Oko. Docela bída. |
]
Re: Biřmování - svátost dospělosti křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. květen 2022 @ 22:10:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Toníku, zde už jsem dospěl až na hranici svých možností ti věci vysvětlit a proto v tomto už nebudu dál pokračovat.
To jsem rád, Stando. Je škoda, že ztrácíš čas zbytečnou prací. Nepíšeš tak složitě, aby nešlo pochopit, co píšeš.
Alespoň tedy budeš mít čas odpovědět na otázky, když se nebudeš zbytečně věnovat vysvětlování vašich postojů, které už jsi vysvětloval. Můžeš odpovědět na to, na co jsi zatím neodpověděl.
Případně můžeš napsat k tématu biřmování svědectví, jaký dar (charizma) jsi dostal při biřmování, jak se ten dar projevil ve tvém životě, proč jsi ho zahodil.
Toník
|
]
]
|
|
