poslal eleazar Umíme číst pozorně Bibli?
Boží Slovo nás zajímá a rádi si jej čteme. A rádi podle něj jednáme. Přejímáme tamější principy a řídíme se jimi v životě.
Ale někdy přehlédneme, pro jakou situaci je dané podobenství, zaslíbení či princip určeno.
Samotnému se mi stalo, že jsem se snažil uplatňovat krásné, správné myšlenky z Bible na nepravém místě - s katastrofálními následky. Když člověk něčím žije delší dobu, mnohdy si nevšimne, že se okolnosti změnily (což mě mimochodem neomlouvá)
ale dosti o mně,
jádrem dotazu je vztažitelnost podmínek a principů.
V Bibli čteme: (Ř 1,21-26 kráceno)
Poznali Boha, ale jejich myšlení je zavedlo do marnosti. Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství: zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka. Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla. Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní.
Popis těchto elementů dále pokračuje (v.29-31):
Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování.
Tento výčet, případně jeho část, by se dala vztahnout i na individua, na které se rozhodně nevztahuje první odkaz!
A teď přijde to nejdůležitější - rozsudek+oddůvodnění:
Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou
hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové
jednání schvalují.
Jenže zde se vyskytují otázky, kdo je vlastně odsouzen? Všimňeme si prosím označených zájmen.
K čemu se vztahují? K prvnímu či druhému odstavci? K příčině či k projevu? A lze to zjistit?
