|
Právě je 576 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116817379 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti
Vloženo Úterý, 04. říjen 2011 @ 16:04:38 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Vážený pane arcibiskupe, vysocí představitelé církve,
představitelé státu, i města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, milí
účastníci Národní svatováclavské pouti,
děkuji za pozvání na dnešní slavnost i za příležitost
zde i v letošním roce promluvit. Svátek svatého Václava je významným
dnem naší země a byl jím dávno před tím, než se stal v roce 2000 –
rozhodnutím parlamentu – státním svátkem České republiky. Legenda
svatého Václava je jedním z konstitutivních prvků naší státnosti, je a
byla vždy autentickou součástí našeho vnímání sebe sama i kontextu,
v němž žijeme. O svatováclavskou legendu jsme se opírali, na ni jsme
navazovali, byla a je pro nás inspirací a přimlouval bych se za to, aby
tomu tak bylo i v budoucnu.
Právě k tomu, aby byla naše budoucnost taková, jakou
bychom si ji mít přáli, a aby byla budoucností, která bude kontinuitou
s minulostí a nikoli jejím opuštěním, bych zde dnes chtěl říci pár slov.
Řada tendencí, prosazujících se v dnešním světě a
v různé míře i u nás, mne znepokojuje a domnívám se, že znepokojuje i
mnohé z Vás. Stále více se utvrzuji v přesvědčení, že k nim nesmíme
mlčet a že se s nimi nesmíme smiřovat. Bylo by dobře, kdybychom o
nebezpečí, které z nich plyne, uměli mluvit nahlas a společně. Ukázalo
se – v poslední době zejména uzavřením sporu o vlastnictví svatovítské
katedrály na Pražském hradě i rychlým postupem společné práce vládní a
církevní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi – že postup
v dohodě přináší výsledky.
Jsem sice jen vnějším pozorovatelem současných diskusí
v římskokatolické církvi, ale domnívám se, že nás obdobným způsobem
trápí stále rychleji se rozpadající hodnotový systém,
který ještě donedávna charakterizoval a vlastně i definoval naši
civilizaci, náš civilizační okruh, svět, který nazýváme Západem, naši
Evropu, ke které patříme a vždy jsme patřili.
Při pohledu kolem sebe vidíme, že „pokrokáři“ všeho
druhu vedou soustavný a stále nezakrytější útok na naše tradiční
společenské hodnoty a ctnosti. Vlastenectví je vydáváno za šovinismus.
Demokratický stát za překonanou instituci, která má být obětována ve
prospěch nadstátních uskupení, která nikdy nemohou získat demokratickou
legitimitu. Přirozeně strukturovaná národní společenství se svými
hlubokými tradicemi, duchovními a kulturními hodnotami, vycházejícími ze
staletých zkušeností a z životů mnoha předchozích generací, jsou
erodována politickým tlakem na přijetí multikulturalismu jako oficiálně
naordinované ideologie. Vše přirozené, a proto dosud většinově spontánně
přijímané, je vydáváno za překonané a málo zajímavé. Vše tradiční a
konzervativní je vydáváno za zastaralé a nemoderní, je zesměšňováno a je
vylučováno ze společenského dialogu.
Odpovědnost za své činy a za svůj život, odpovědnost
vůči druhým, a to nejen těm nejbližším, je vystřídávána povrchními a
formálními pózami. Tradiční rodina, základní jednotka každého dalšího
celku lidského uspořádání, odvěké prostředí pro vztah muže a ženy, pro
výchovu nových generací, ale i pro samozřejmou mezigenerační pomoc a
solidaritu, je vystavována stále ostřejším útokům módních postojů, které
pro vybrané skupiny velmi nevybíravými způsoby vyžadují nejrůznější,
v minulosti nikdy neexistující privilegia. Přijetí života jako
nepřetržitého úsilí o hledání jeho smyslu, pocit vlastní odpovědnosti za
sebe a jiné, a radování se z každého sebemenšího zdaru v tomto úsilí
jsou vystřídávány nárokem absolutního a z vnějšku zaručeného štěstí.
Faleš sociálního státu nezaslouženého blahobytu ničí vše tvůrčí a
individuální a otupuje talenty, aktivitu a pracovitost, neboť ta se
přestává vyplácet.
Při setkáních s představiteli církve se často shodujeme
v tom, že je tento trend mimořádně nebezpečný a že je nezbytné se mu
aktivně postavit. Nepochybuji, že v mnoha farnostech, zvláště těch
venkovských, se u nás o těchto jevech hovoří, ale církev by měla svou
významnou autoritu v nezanedbatelné části celé naší veřejnosti
uplatňovat více a hlasitěji i v debatě celospolečenské.
Snad je mi dobře rozuměno. Nehoruji pro účast církve v
každodenních politických půtkách, ale přimlouvám se za jasné a zřetelné
ANO-ANO, NE-NE ve veřejných střetech o hodnoty a občanské ctnosti, které
jsou ohrožovány falešnými proroky takzvaného pokroku a modernismu.
Říkat to nahlas je nezbytné. Vím, že tak mnozí činí. Vím, že je
Benedikt XVI. za mnohé své tolik potřebné konzervativní postoje terčem
nevybíravých útoků. Doba, kterou žijeme, však má tolik nebezpečných
rysů, že nechat ve veřejném prostoru dominovat jen oportunistické
modernisty se nakonec vymstí všem. Jsme v době, kdy je nutno riskovat i
nepochopení, kdy je nutno vystavit se daleko více než dříve nepříjemným
střetům, jakkoli se zdá, že v nich má druhá strana momentálně převahu,
zejména mediální.
Sám za sebe se z pozice prezidenta republiky snažím na
tyto jevy soustavně upozorňovat, bojovat s nimi, nepřecházet je mlčením.
Jsem navíc přesvědčen, že počet těch, kteří se již nechtějí smiřovat
s neustálou defenzívou a ustupováním, u nás i ve světě roste.
Nemám nejmenší ambice říkat církvi, co má dělat. Vážím
si mnoha jejích představitelů, vím, že jsou to lidé vzdělaní, lidé
s velikou lidskou i historickou zkušeností, lidé, kteří nejednou
projevili obdivuhodnou statečnost, lidskou i morální sílu i oddanost
idejím, na nichž naše civilizace a její kultura vznikly a na jejichž
základě se rozvíjely.
Proto jsem pokládal za důležité právě na tomto místě a
právě v tento den vyslovit svůj možná o něco méně slavnostní, ale o to
naléhavější apel. Budu doufat, že si ho nevyložíte jako nezdvořilost
hosta na Vaší slavnosti, ale jako veřejně prezentované zamyšlení nad
reálným rizikem, kterému náš tisíciletý český stát, jako součást
křesťanské civilizace, aktuálně čelí.
Národní svatováclavská pouť je k připomenutí si těchto
věcí vhodnou příležitostí. Loni jsem zde řekl, že nám dává možnost „na
chvíli se zastavit a s dostatečnou pokorou si uvědomit, že jsme součástí
dlouhé civilizační, kulturní a státní tradice.“ Zkusme na to myslet i
ve všední dny.
Václav Klaus, Stará Boleslav, 28. září 2011
Publikováno dne 29. září 2011 v Lidových novinách.
www.klaus.cz
|
Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Grace v Středa, 05. říjen 2011 @ 21:39:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Nevíte náhodou někdo, jestli se pan prezident někdy vyjádřil o svém vyznání? Je ateista s pozitivním vztahem k církvi nebo je katolík? Nebo něco jiného? |
Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Kojard v Čtvrtek, 06. říjen 2011 @ 17:32:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dřív vystupoval dost proticírkevně (církev je spolek zahrádkářů...).Možná, jak stárne a svět se mu mění před očima, tak mu některé věci docházejí. Kojard |
]
Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Grace v Čtvrtek, 06. říjen 2011 @ 22:16:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :-) "spolek zahrádkářů" je docela vtipné a trefné přirovnání, když si vzpomenu na některé církevní aktivity - odpoledne u kafíčka s fotografiemi, pingpong v kostele, výuka angličtiny...všechno prý aby se přitáhli nevěřící, ale výsledek byl ten, že když "zahrádkářské aktivity" skončily, tak zmizeli i nevěřící.
Podle toho projevu nachází pan prezident v církvi spojence jen díky konzervativním hodnotám. Ale stejně si myslím, že je moc dobře, že ho máme. |
]
Re: Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 06. říjen 2011 @ 22:34:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pan prezident je formální husita. K církvím měl vždy velmi korektní vztah. Zpočátku se postavil proti zasvěcení národa Panně Marii a divil se, tuším, že protestanti tak snadno naletí katolíkům. Dlouho stál jako hráz katolickým vlivům. Pak ale potřeboval hlasy ke zvolení a souhlasil například s Konkordátem, který před tím brilantně kritizoval. I já jsem moc rád, že ho máme. Na druhou stranu, pokud viděl tu servilitu některých protestantských představitelů vůči katolíkům a názorovou nesystematičnost... musel zřejmě ohodnotit katolickou vynalézavost a tah na branku.
Když ale vidím, jak leží v žaludku panu Pehemu, panu Halíkovi a dalším levicovým intelektuálům a dalším euronaivistům, moc mu fandím.
Kéž by společnost měla k církvím alespoň takovou úctu, jako ke svazu zahrádkářů a kéž by se některé církve chovaly alespoň tak korektně, jako tento svaz. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 06. říjen 2011 @ 22:43:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě dodatek: Myslím, že pan prezident hledá názorové spojence a je přesvědčen, že je našel mezi katolíky. Zřejmě mu imponuje konzervatismus pana papeže. Nicméně Halík má pravdu v tom, že konzervatismus papeže není zakotven v ekonomickém liberalismu a z toho plynoucí svobodné, neregulované společnosti. Papež se zasazuje za tvorbu nadnárodních institucí, kontrolujících trh a v podstatě přizvukuje i ekologickému diktátu. Na to by pan prezident neměl zapomínat. Je ale dost inteligentní, aby snad pochopil, že katolíci ho potřebují k ratifikaci konkordátu a že jejich hra s ním není zřejmě fér, jako ostatně nikdy nebyla. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Grace v Čtvrtek, 06. říjen 2011 @ 23:27:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tohle je ale strašně smutné - pan prezident zná rozdíl mezi protestantskou a katolickou vírou, dokonce se postavil proti zasvěcení národa Panně Marii, a přesto teď hledá spojence v řkc, aby získal hlasy. Jsi si jistý, pastýři, že se kvůli zklamání z lidí odvrací od protestantské víry a hledá spíš mocenské spojence pro jejich nedemokratickou jednotu, sílu a vychytralost? To mi k němu jako ke statečnému bojovníku proti diktaturám nějak nesedí ...ale kdoví, čemu takový politik musí čelit.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pouti (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 07. říjen 2011 @ 08:56:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Grace,
Zřejmě jde o vliv profesora Pavlíčka z právnické fakulty, kterého, tuším, právě pro jeho prozíravost někteří nálepkují jako starou strukturu.
Kdysi, ale u toho jsem nebyl, prý dokonce pan prezident měl rozpravu s představiteli nekatolických církví a varoval je před katolíky, jenže vedení nekatolických církví je dnes velice neprozíravé a viděli to jako snahu vrazit klín mezi ně a "bratry katolíky". Zdá se mi, že kdo to viděl prozíravě byl vždy biskup AC, myslím ještě tehdejší patriarcha husitů a možná i představitelé Jednoty bratrské, ale to jsou spíše spekulace.
Jenže co se pak dělo v těch církvích, které byly "prozíravé"? Snaha o odstranění biskupa, skandály okolo patriarchy za asistrence ČT a o JB ani nemluvě.
Pan prezident není vypočítavý, ale je pragmatikem. Vždy byl napadán katolickými intelektuály, jako byl profesor Halík a pan kardinál Vlk se s panem Luxem podílel na Sarajevském atentátu. Mít katolíky jako protivníky od dob vzniku jezuitů je velice nepříjemné.
Domnívám se, že pan prezident si myslí, že pro prosazení dobré věci je dobré mít za spojence katolíky spíše, než za protivníky. Koneckonců Halík je nyní bezmocný a jen píše své depeše, protože Duka je v hierarchii výše. Spojenectví pana prezidenta s papežem se mu asi jeví tou nejlepší strategií. Pochybuji, že by ovšem nevěděl, co jsou katolíci zač a že by nevěděl o tom, že katolický konzervatismus je něco úplně jiného než politický konzervatismus, vycházející z tradice kalvinismu.
Jinými slovy domnívám se, že jde o sňatek z rozumu a že jde o účelový tah. Přesto si myslím, že pan prezident některé věci nedomyslel, ale mohu se mýlit. Navíc není křesťanem, takže má jiný žebřiček hodnot. Ale modlím se za něho každý den. Myslím, že ČR neměla nikdy ve své historii prozíravějšího a moudřejšího politika. Kdyby protestanti byli alespoň trochu prozíraví a zbožnější, mohla být ČR mnohem více zídkávána pro Pána Ježíše Krista. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Projev prezidenta republiky na Národní svatováclavské pou (Skóre: 1) Vložil: Grace v Pátek, 07. říjen 2011 @ 19:12:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý pastýři,
to jsou velmi cenné informace a ta reakce pana prezidenta na konkordát je dalším příkladem jeho poctivé práce a lásce ke svobodě. Opravdu spíš svědčí o tom, že všemu dobře rozumí a hraje jak nejlépe umí s tím, co je k mání. O tom konkordátu mi dosud nebylo nic známo, ale zdá se, že je to dost důležité - řkc v něm usiluje o moc, i když to své úsilí halí do nejasných frází o svých právech.
Jakoby tu naši svobodu od r. 1989 postupně, vytrvale a pod rouškou "práv" a "svobody" okusovaly nějaké obludy, EU, řkc, "ekologisté"...a proti nim, jakoby snad už jen sám, český Václav na koni, s mečem pravdy v pravici... :-) :-(
Kéž nám Pán pomůže, aby v dalších generacích vyrostli lidi milující a hledající pravdu.
|
]
|
|
|
|