|
Právě je 578 návštěvník(ů) a 3 uživatel(ů) online: ivanp rosmano Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116821656 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená?
Vloženo Pátek, 01. březen 2013 @ 15:23:45 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Bratrská jednota baptistů odmítla podepsat smlouvu o vypořádání podle § 16 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. Jaký signál tím vlastně vyslala?
Pokud se přes olavné ódy na BJB dostaneme k jádru věci, zjistíme, že tento počin ze strany BJB je poněkud rozporuplný. Tím, že BJB odmítla podepsat uvedenou smlouvu o vypořádání, pak se NEVZDALA: - svých restitučních nároků - práva podávat žaloby na stát
Tedy
zatímco ostatní církve se rozhodly za svými restitučními nároky udělat
jednou pro vždy "tlustou čáru" i přes skutečnost, že nedostanou zpět
odhadovanou 1/3 původního majetku, BJB si stále ponechává možnost
žalovat stát a požadovat své nároky v plné výši.
Uzavřením Smlouvy o vypořádání totiž církve prohlašují, že nebudou uplatňovat žádné jiné nároky, resp. že jsou ochotny přijmout náhradu za nevydaný majetek právě způsobem, který stanoví zákon a že nebudou podávat žádné jiné žaloby, než připouští restituční zákon.
Toto prohlášení a tento závazek odmítla BJB na sebe přijmout, tedy ponechává si právo stát žalovat dle vlastního uvážení.
Velmi zajímavá je též situace ohledně státních příspěvků. Restituční zákon totiž bez dalšího ruší zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví ve znění pozdějších předpisů a to včetně jeho prováděcích předpisů a to ke dni účinnosti, tj. k 1.1.2013.
Tedy od 1.1.2013 není jiného předpisu, který by upravoval vyplácení státních příspěvkům církvím (a náboženským společnostem), než je právě restituční zákon.
Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností pak upravuje § 17 restitučního zákona a to tak, že po dobu 17 let ode dne účinnosti zákona stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti.
A kdo je dotčenou církví? Podle mého názoru toliko církev, která podepsala právě Smlouvu o vypořádání, neboť pouze těmto církvím se stát zavazuje vyplácet příspěvěk, § 16 odst. 2 písm. f), zákona. Nikomu jinému.
Že se jedná právě o církve, které podepsaly tuto dohodu, lze dovodit i z dalších ustanovení § 17.
Podle odst. 2 se v prvních 3 letech přechodného období vyplácí příspěvek tak, jak byl stanoven v zákoně č. 218/1949 Sb., (i když už byl zrušen) a to ve výši stanovené v roce 2011.
Podle odst. 3 se pak výše příspěvku snižuje o částku odpovídající 5% částky vyplacené v prvním roce přechodného období. Zůdrazňuji, že v zákoně je uvedeno částky, nikoliv příspěvku. Proč? V prvním roce přechodného období (tj. 17 let od účinnsoti zákona) totiž stát též vyplatí 1/30 z částky finanční náhrady, tj. částky, jejíž přijetí právě BJB odmítla.
Tedy státem vyplacený příspěvek by ve 4. roce měl být ponížen o 5 % z 1/30 (§ 15 odst. 3 zákona) částky finanční náhrady a dále ponížen o 5 % z částky příspěvku roku 2013 (resp. příspěvku 2011).
A nyní nastává problém. Podle sdělení MK ČR citovaného i i Luďkem Šípem, tajemníkem VV bude MK ČR vyplácet BJB i nadále státní roční příspěvek. Na základě zrušeného zákona č. 218/1949 Sb., to ale být nemůže. MK ČR tedy bude vyplácet příspěvek podle § 17 restitučního zákona, ačkoliv BJB nepodepsala smlouvu o vypořádání a tedy není "dotčenou" církví.
Otázka dále zní v jaké výši. Pokud BJB nepodepsala smlouvu o vypořádání, nebude se snižovat státem vyplácený roční příspěvek o oněch 5% částky finanční náhrady (tedy 5 % z 1/30 z částky 227 862 069 Kč)
Podle mého názoru jsou pak tři možnosti, které mohou nastat:
1) BJB nepodepsala Smlouvu o vypořádání podle § 16 restitučního zákona, tedy odmítla od nabídku státu státní roční příspěvek, jak stanoví § 16 odst. 2 písm. f). Vzhledem k současnému zrušení zákona č. 218/1949 Sb. nemá nárok na žádný státní příspěvek a to s účinnosti od 1.1.2013.
Tento výklad je podle mého názoru jediný možný, neboť zákon nepředpokládá možnost, že by nějaká církev nepodepsala Smlouvu o vypořádání a proto je i vyplácení státního příspěvku vázáno právě na podpis Smlouvy o vypořádání.
2) Stát bude potichu tolerovat shora uvedený nedostatek, přijme výklad, že § 17 nesouvisí s podpisem Smlouvy o vypořádání (což je ale v rozporu se zákonem, resp. jeho účelem) a bude BJB i nadále vyplácet po dobu 17 let státní příspěvek.
Ale v jaké výši? Musí to ale být ve výši, která nebude zohledňovat vyplacení Finanční náhrady uvedené v § 16 restitučního zákona, neboť BJB nebude tato částka vyplácena. Tedy BJB bude částka Finančního vypořádání vyplacena fakticky v těch státních ročních příspěvcích, které nebudou poníženy o těch 5 % VFinanční náhrady, tedy v době 4. až 17. roku po účinnosti zákona. Jinak řečeno stát vyplatí BJB hodnotu Finanční náhrady prostřednictvím (nesnížených) ročních příspěvků vvyplácených v době 4. až 17. roku po účinnosti zákona, tedy v době, kdy ostatním církvím začne být roční státní příspěvek ponižován o oněch 5 % z 1/30 Finanční náhrady.
3) BJB se vzpamatuje, dojde jí, že tím podpisem smlouvy nejde jen o peníze, ale především o uzavření, byť jakkoliv nedokonalého, období totality a o vzdání se dalších možných restitučních nároků. K podpisu příslušné smlouvy pak má BJB čas 9 měsíců od účinnosti zákona, tj. do 1.10.2013.
Je potřeba zdůraznit, že uzavření smlouvy neznamená, že BJB musí přijímat plnění od státu; přijímat peníze je právo nikoliv povinnost. A pokud BJB má dojem, že vyplácením Finanční náhrady podle § 16 restitučního zákona se jedná o pro BJB "nedovolenou" podporu státu církve, nic jí nebrání v tom, aby případně vyplacenou částku finančního vypořádání obratem posílala státu na úhradu státního dluhu - účet rezervního fondu 123-3328001/0710.
|
Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená? (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 15:31:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ten článek jsem posílal "přihlášený" alespoň jsem se domníval .... |
]
Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená? (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 16:08:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, zákon byl zrušen.
Co to ale znamená pro církev, které odmítá finanční náhradu, která má
právě nahradit ony zrušené roční příspěvky? Že ta církev hodlá setrvat v
právním režimu komunistického státu, tedy že neustále ponechává státu
svůj majetek výměnou za státní podporu. V jaké výši? Toť otázka, nicméně
tento nárok si BJB ponechalo.
Definice dotčené církve - registrovaná církev a náboženská společnost
uvedená v odst. 2 (dále jen dotčená církev a nábořenská společnost),
která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání.
Pokud mi chcete namítnout, že definice "dotčené církve" nezahrnuje
"která neodmítne uzavířt", pak ale tato definice odkazuje na odstavec 2,
který definuje výši Finanční náhrady = kterou ale BJB odmítá. Tedy
pojem dotčená církev zahrnuje částku Finanční náhrady právě odkazem na
odst. 2 tohoto paragrafu. Tím, že BJB odmítla tuto Finanční náhradu se
sama vyloučila z definice "dotčené církve" - a je to i logické. Dotčená
církev je totiž ta, která uzavřela smlouvu. Žádná jiná. Jinou církev
totiž ten zákon nezná.
Náležitosti Smlouvy o vypořádání - resp. jedna z nich.
§ 16 odst. 2 písm. f) "závazek státu, že bude vyplácet příspěvek na
podporu činnosti dotčené církve a náboženské společnosti podle § 17" =
nepodepsala dohodu = neexistuje závazek státu vyplácet podporu podle §
17. Citovat samotný § 17 bez tohoto odkazu z § 16 odst. 2 písm. f) =
vytrhávání z kontextu. |
]
Re: Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená? (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 16:30:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | a ještě doplním myšlenku - kdyby zákonodárce chtěl, aby byl příspěvek podle § 17 vyplácen i církvím, které nepřijmou Finanční vyrovnání, učinil by odkaz na § 3, který definuje oprávněné osoby, tedy na obecnou definici církve. Tím, že ale § 17 navázal na § 16, je jednoznačné, že pojem "dotčená" se týká těch, které přijmou finanční náhradu a uzavřou smlouvu o vyrovnání. To je důsledek toho, že BJB si svůj postoj rozmyslela až po přijetí zákona. Ten zákon totiž nepočítá s tím, že by nějaká církev odmítla podepsat smlouvu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 16:46:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Fakt je ten, že Ministerstvo kultury Bratrské jednotě baptistů již "Příspěvek na činnost" za rok 2013 vyplatilo, i když vědělo, že BJB smlouvu nepodepíše. Výkonný výbor BJB o tom jednal na Ministerstvu kultury ještě před vyplacením Příspěvku, aby měl jistotu, že BJB nebude muset Příspěvek vracet, a MK mu písemně potvrdilo, že je to v pořádku.
Takže si dál můžeš spřádat své amatérské právní výklady, jestli tě to baví ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně zna (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:12:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | já cituji zákon - vy citujete názory státních úředníků, které stavíte nad zákon ... asi bychom se mohli více pobavit o tom, čí názor je více amatérský ... no jo no, oni se ministerští úředníci nikdy nespletli .... mimochodem - moc by mne zajímalo, v jaké výši bude ten příspěvek vyplácen od 4. roku přechodného období, když BJB odmítlo Finanční vyrovnání ... jaký další názorový veletoč ministerstvo učiní, až se dostanou k moci SocDemáci.
|
]
významné právní výklady (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:19:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tajemník Výkonného výboru BJB ve své upřesňující informaci k smlouvě o vypořádání
uvedl, že "nepodepsáním smlouvy nebude zablokováno čerpání příspěvku na
činnost církve, tedy příspěvku na platy kazatelů a provoz Kanceláře VV.
Tuto skutečnost máme potvrzenou představiteli ministerstva kultury (MK)
nejen ústně, ale také písemně, dokonce je uvedena přímo na webu MK. Vše
uvedené samozřejmě platí jen v případě, že Ústavní soud nezruší zákon o
majetkovém vyrovnání."
Tato informace je vedle zmíněného ministerského písemného potvrzení
podepřena i významnými právními výklady - Důvodovou zprávou, která byla
předložena Parlamentu ČR spolu s návrhem znění zákona o majetkovém
vyrovnání, a Odborným stanoviskem, které pro Ministerstvo kultury
zpracoval Mgr. Petr Jäger, Ph.D. Autor je asistentem soudce Ústavního
soudu ČR a vyučuje na Katedře ústavního práva a politologie Právnické
fakulty MU v Brně. Zaměřuje se na ústavní právo, základní práva,
konfesní právo a právní teorii.
Důvodová zpráva k § 17 "Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností"
Systém přímého financování registrovaných církví a náboženských
společností státem byl zaveden zákonem č. 218/1949 Sb., který byl přijat
v rámci perzekuce páchané na území tehdejšího Československa (po 25.
únoru 1948) ze strany totalitního státu vůči věřícím a církvím a
náboženským společnostem a umožňoval jejich přímou hospodářskou kontrolu
státem. Výši tohoto financování v letech 1948 – 1989 určoval totalitní
stát podle svojí libovůle, bez ohledu na skutečné potřeby církví a
náboženských společností.
Součástí majetkového vypořádání státu s registrovanými církvemi a
náboženskými společnostmi podle tohoto zákona je i opuštění principu
financování platů duchovních a dalších výdajů registrovaných církví a
náboženských společností ze státního rozpočtu.
Účelem zaváděného institutu přechodného financování je umožnit dotčeným
církvím a náboženským společnostem přizpůsobit se – po více než 60
letech trvající majetkové závislosti na státu – nové ekonomické situaci,
kdy stát již nadále přímo nefinancuje jejich duchovní, ani jim
nepřispívá na úhradu dalších nákladů.
Po dobu 17 let bude podle § 17 vyplácen dotčeným církvím a
náboženským společnostem, které získaly oprávnění k výkonu zvláštního
práva, tj. oprávnění být financovány podle zákona č. 218/1949 Sb.,
příspěvek na podporu jejich činnosti. Tento příspěvek se bude od
čtvrtého roku snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v
prvním roce přechodného období. Výše částky vyplacené v prvním roce
přechodného období odpovídá částce poskytnuté církvi a náboženské
společnosti podle zákona č. 218/1949 Sb. v roce 2011, což byl první rok
účinnosti Deklarace shody.
Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských
společností bude vyplácen do 31. ledna kalendářního roku, na který je
určen tak, aby tyto církve a náboženské společnosti měly včas k
dispozici finanční prostředky na svou činnost. Stanoví se, že příspěvek
na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností není
předmětem daně z příjmů a ani jiné daně, poplatku či jiného obdobného
peněžitého plnění.
Zdroj: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=82283
Kap. 2 "Konstrukce vypořádání „veškerých nároků“" z Odborného stanoviska Mgr. Petra Jägera, Ph.D.
Návrh zákona o majetkovém vyrovnání váže vyplacení kompenzace za
podmínky explicitní akceptace této náhrady za „veškeré nároky za původní
majetek registrovaných církví a náboženských společností, jenž se stal v
rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze
skutečností uvedených v § 5, který se podle tohoto zákona nevydává.“
Toto kogentní ustanovení musí být podle § 16 odst. a) návrhu zákona
jednou z nutných náležitostí smlouvy o vypořádání podle § 16 odst. 1.
Prohlášení o vypořádání všech majetkových nároků (na konci procesu
majetkového narovnání podle zákona) je tak zákonnou podmínkou pro
vyplacení náhrady podle § 15 návrhu zákona, přičemž dotčená církev nemá
možnost se od tohoto ustavení odchýlit a ve smlouvě jej modifikovat či
přijmout s výhradou.
Tato konstrukce (kromě dále uvedených závěrů ke vztahu obecných a
zvláštních předpisů) tedy vylučuje, aby se církevní subjekt mohl domáhat
svého nároku mimo zákon o majetkovém vyrovnání (nad jeho rámec), neboť
konstrukce zákona je nastavena tak, že vzdáním se majetkových nároků
tyto zanikají a na jejich místo nastupuje finanční náhrada (pohledávka),
konkrétně stanovená v § 15 návrhu zákona. Ustanovení § 16 odst. 1 pak
již neumožňuje od uzavřené smlouvy odstoupit, či ji vypovědět v
civilistickém smyslu, svůj smluvní souhlas tak dotčená církev již nemůže
(např. po vyplacení části náhrad) vzít zpět.
Lze dále konstatovat, že pokud dotčená církev odmítne akceptovat výše
uvedený zánik ostatních majetkových nároků, finanční náhrada se jí
nevyplatí. Tímto není z povahy věci dotčeno právo uplatňovat nároky
na fyzické vydání věci, vzniklé na základě zákona, a uplatněné v jeho
intencích, a vyplácení příspěvku na podporu činnosti dotčených církví a
náboženských společností dle § 17 návrhu zákona.
Zdroj: www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/Stanovisko-Zaloby-CPO-mimo-restituce.pdf
|
]
Re: významné právní výklady (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:28:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Důvodová zpráva jaksi nemůže být vodítkem pro výklad, pokud poslanci změnili text zákona právě co se týká definicí ....
|
]
Re: významné právní výklady (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:31:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Názor Mgr. Jagera platil pro vládní návrh zákona - v poslanecké sněmovně bylo schváleno něco jiného.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:26:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | moc by mne zajímalo, v jaké výši bude ten
příspěvek vyplácen od 4. roku přechodného období, když BJB odmítlo
Finanční vyrovnání ... jaký další názorový veletoč ministerstvo učiní,
až se dostanou k moci SocDemáci.
a) Přechodné období - no tak jestli nebude zákon o majetkovém vyrovnání Ústavním soudem zrušen nebo významně změněn pak platí dikce §17 zákona:
(1) Po
dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen ˙přechodné
období˙) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem
příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen ˙příspěvek˙).
(2) V
prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce
poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č.
218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských
společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011.
(3) Výše
příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o
částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného
období.
b) Příští vlády si budou moci ve vztahu k zákonu o majetkovém vyrovnání dovolit tolik, kolik jim toho umožní nebo neumožní nález Ústavního soudu. No a jestli se nález ÚS bude vztahovat i § 17 si budeme muset počkat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vla (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:29:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | prosím, nejprve si přečtěte hlavní článek - a pak si přečtěte zákon, to, co píšete, jsou jen něčí dojmy, nikoliv citace zákona.
|
]
důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 16:50:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V důvodové zpráve k § 17 zákona o majetkovém vyrovnání se píše:
Součástí majetkového vypořádání
státu s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle tohoto
zákona je i opuštění principu financování platů duchovních a dalších
výdajů registrovaných církví a náboženských společností ze státního
rozpočtu.
Účelem zaváděného institutu přechodného financování je
umožnit dotčeným církvím a náboženským společnostem přizpůsobit se – po
více než 60 letech trvající majetkové závislosti na státu – nové
ekonomické situaci, kdy stát již nadále přímo nefinancuje jejich
duchovní, ani jim nepřispívá na úhradu dalších nákladů.
Po dobu
17 let bude podle § 17 vyplácen dotčeným církvím a náboženským
společnostem, které získaly oprávnění k výkonu zvláštního práva, tj.
oprávnění být financovány podle zákona č. 218/1949 Sb., příspěvek na
podporu jejich činnosti. Tento příspěvek se bude od čtvrtého roku
snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce
přechodného období. Výše částky vyplacené v prvním roce přechodného
období odpovídá částce poskytnuté církvi a náboženské společnosti podle
zákona č. 218/1949 Sb. v roce 2011, což byl první rok účinnosti
Deklarace shody.
Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a
náboženských společností bude vyplácen do 31. ledna kalendářního roku,
na který je určen tak, aby tyto církve a náboženské společnosti měly
včas k dispozici finanční prostředky na svou činnost. Stanoví se, že
příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských
společností není předmětem daně z příjmů a ani jiné daně, poplatku či
jiného obdobného peněžitého plnění. |
]
Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:26:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | důvodová zpráva není výklad zákona, tu sepisuje ten, kdo zákon předkládal. To, že se domnívá, že v zákoně je něco napsáno, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Ten zákon jaksi nebyl schválen ve znění, které bylo předloženo. Když si najdete na stránkách psp.cz celý sněmovní tisk k tomuto zákonu, tak zjistíte, že vláda předkládala do sněmovny jiný návrh zákona, než byl schválen. Ano ano, právě § 16 (nejen tento) byl poslanci změněn právě o definici "dotčené církve"
Usnesení čl. 1251 poslanecké sněmovny ze 41. schůze 14. července 2012 - Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona ... podle sněmovního tisku 580 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.
Normal
0
21
false
false
false
CS
X-NONE
X-NONE
MicrosoftInternetExplorer4
Takže ani důvodová zpráva nemůže být výkladovým vodítkem v částech zákona, které byly změněny po předložení návrhu do sněmovny.
|
]
Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:46:10 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | I právníci sociální demokracie ve své ústavní stížnosti chápou, jak je to s tou "dotčenou církví" ve vztahu k § 17 o Příspěvku na činnost:
"Podle § 17 odst. 1 ZMV má stát po dobu 17ti let ode dne nabytí účinnosti ZMV (tj. v letech 2013 až 2029) vyplácet obdařeným církvím (tj. těm, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 2 ZMV – viz legislativní zkratka „dotčená církev a náboženská společnost“ zavedená v § 15 odst. 1 ZMV) příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“) ...
Navrhovatelé napadené zákonné úpravě především vytýkají to, že se uplatňuje pouze vůči 17 církvím a náboženským společnostem, které jsou taxativně vyjmenovány v § 15 odst. 2 ZMV. Jde právě o ty církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno, resp. které využívaly podle zákona č. 3/2002 Sb., zvláštní právo na financování státem podle pravidel stanovených zrušeným zákonem č. 218/1949 Sb. (dále též jen „právo na státní financování“)."
|
]
Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:54:21 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | oni ve své argumentaci míří na něco jiného, tyhle otázky vůbec neřeší, to je pod jejich "rozlišovací schopnost", abych použil populárního výrazu.
|
]
Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:56:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | tu stížnost neznám - ale jak to citujete, tak je taky nenapadlo, že by některá z těch církví nepodepsala Smlouvu o vyrovnání.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:02:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To máte pravdu, že zákonodárce nepočítal s tím, že by některá církev smlouvu nepodepsala. I když - jedna nepřímá zmínka tam je: "Nebude-li smlouva o vypořádání
uzavřena ve lhůtě podle odstavce 6 z důvodu na straně státu, dotčená
církev a náboženská společnost se může obrátit na soud s návrhem, aby
nahradil chybějící projev vůle."
Každopádně dle mého soudu zákonodárce nechal v § 17 "díru", která umožňuje církvi, která nepodepsala smlouvu, pobírat Příspěvek na činnost. Ta "díra" ovšem vyplývá to ze záměru zákonodárce umožnit 17 církvím, které pobíraly dotace podle zákona o hospodářském zabezpečení církví, luxusní přechod k samofinancování.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:05:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ono se totiž stalo to, co se děje velmi často - poslanci byli iniciativní a pozměňovacími návrhy jendak rozbili vnitřní jednotu zákona a jednak změnili definice a pojmy - i když to tak samozřejmě nemysleli, ale to není podstatné, podstatný je konečný text schváleného zákona. < a když to ještě zkombinujete s nestandardním chováním BJB - je na maléry zaděláno dvojnásob
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:38:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Posuny v textu zákonu od vládního návrhu ke schválenému znění jsem nestudoval, takže nevím, jestli se týkaly paragrafů, o kterých zde diskutujeme.
Co však je podle mého jisté, že schválené znění zákona umožňuje pobírat Příspěvek, i když smlouvu nepodepíše.
Příspěvek se pro daný rok vyplácí vždy do 31.ledna daného roku. Tím, že zákonodárce umožnil vyplatit první Příspěvek dřív, než mohly být podepsány smlouvy (krajní termín pro podepsaní je 30.9.), vyjádřil vůli vyplácet Příspěvek nezávisle na tom, zda bude či nebude podepsána Smlouva.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:41:23 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Aha, takže vy jste to nestudoval, neznáte to, ale jste si jist, že to je tak, jak tvrdíte. Tak to vysvětluje mnohé.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 22:10:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý pane, tak jsem si na webu Poslanecké sněmovny otevřel návrh zákona o majetkovém vyrovnání, jak jej poslala do sněmovny vláda a pak schválený zákon.
Porovnal jsem si texty u paragrafů 15 Finanční náhrada, 16 Smlouva a 17 Příspěvek na činnost. Text je naprosto shodný. Takže žádné pozměňovací návrhy v těchto paragrafech nebyly přijaty, jak jste naznačoval.
Takže jste spekuloval bez věcné znalosti. Tak to vysvětluje mnohé...
|
]
Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 17:56:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | řeknu to jinak: kde nebude žalobce nebude soudce ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:13:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | je téměř jisté, že v příštích volbách ČSSD vyhraje s velmi vysokým náskokem = "soudce" brzy bude; navíc budou potřebova peníze a jen tak nenechají na pokoji ty miliardy vyplácené církvím
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:40:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | děj se vůle Páně ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvodová zpráva k § o Příspěvku na činnost (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 01. březen 2013 @ 18:46:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | kéž by
|
]
]
Re: Re: Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená? (Skóre: 1) Vložil: diskuter99 v Pátek, 19. duben 2013 @ 14:05:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ad a) - ano, tak v tom případě ale BJB nemá nárok na žádné příspěvky ... starý zákon byl zrušen a podle nového je dostávat nemohou. Nehledě na to, že podle § 17 odst. 3 se výše vypláceného příspěvku od 4. roku snižuje o 5% částky vyplacené v prvním roce ..... která BJB vyplacena nebude = BJB tu finanční náhradu stejně obdrží právě o v těch rozdílových 5%, o které se jim příspěvek nebude snižovat ... 5 % z nuly je stále ještě nula
Závazek státu vyplácet příspěvek na činnost církve má být součástí dohody o vypořádání (§ 16 odst. 2) písm. f) ) BJB odmítla smlouvu podepsat - na základě čeho jí bude stát vyplácet příspěvek? Když původní zákon byl zároveň zrušen
ad b) - dotcená církev - registrovaná církve uvedená v odst. 2, která NEODMÍTNE uzavřít se státem smlouvu o vypořádání ....
ale ani jinak váš argument není v pořádku. Církve v odst. 2 jsou totiž definovány nejen svým názvem, ale též výši finanční náhrady .... a BJB tuto finanční náhradu odmítá.
ad c) - přečtěte si celý zákon a zkuste jej pochopit v souvislostech ... § 16 PŘEDCHÁZÍ paragrafu 17 ... a závazek vyplácet příspěvek na činnost je stanovena právě v § 16; bez § 16 by nebyl § 17
Výklad ministerstva? ha ha .... kolik takových výkladů se časem ukázalo nesprávných a bylo soudy posouzeno jinak
|
]
|
|
Re: BJB odmítla podepsat Smlouvu o vypořádání - co to vlastně znamená? (Skóre: 1) Vložil: informator v Pátek, 01. březen 2013 @ 16:00:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Když v letech 2003-2005 Ministerstvo kultury
připravovalo "výčtový zákon o restituci církevní majetku", jednotlivé
církve mu předložily své restituční nároky. Viz - http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/Seznam_majetku.xls
Bratrská jednota baptistů uvedla pouze jednu nemovitost v Karlových
Varech (státem byla zabrána rozestavěná modlitebna), nyní ve vlastnictví
fyzických osob. Cenu této nemovitost uvedla 1,25 milionu Kč.
V Komentáři MK k seznamu majetku navrhovaného církvemi a náboženskými společnostmi k majetkovému narovnání
je uvedeno: "Bratrská jednota baptistů žádá o 1 celek (2 položky),
který je v rukou fyzických osob. Církev nepředpokládá, že jim tato
bývalá modlitebna v Karlových Varech bude někdy vrácena. Kvůli této
budově probíhal soudní spor, ale Bratrská jednota baptistů v něm nebyla
úspěšná."
Proto předseda Výkonného výboru BJB v médiích prohlásil, že BJB žádné restituční nároky nemá.
Jediná doložitelná majetková újma BJB z doby komunistického režimu je pouze ta jedna zabraná nemovitost v Karlových Varech a jelikož je nyní ve vlastnictví
fyzických osob, tak by restituční žaloba byla naprosto zbytečná. Jeden z obecných principů polistopadových restitucí v ČR
je, že povinnost vydat odňatou věc aktuální vlastník nemá, pokud jde o
fyzickou osobu, která nebyla protiprávně zvýhodněna nebo věc nenabyla v
rozporu s tehdy platnými předpisy. |
|
|
|
|