Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Stanislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 233, komentářů celkem: 430145, adminů: 60, uživatelů: 5253  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 476 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rosmano
oko
Willy
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116936156
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Evangelík o katolické věrouce
Vloženo Pátek, 10. květen 2002 @ 17:51:18 CEST Vložil: Bolek

Studijní materiály poslal RomanS

Co je OBSAHOVOU NORMOU katolické věrouky? V protestantsko-katolické polemice se - vinou obou stran - argumentovalo názorem, že katolická církev uznává dva prameny zjevené pravdy: kromě Písma ještě tradici. To není přesné. Ani tridentský koncil se neodvážil proti protestantskému principu pouhého Písma (sola Scriptrura) formulovat učení o dvou pramenech. V dekretu o Písmu a tradici mluví o jediném "prameni (fons) veškeré a spasitelné pravdy", jež přišla až k nám "obsažena v psaných knihách a nepsaných tradicích", jež apoštolé přijali přímo z Kristových úst nebo z Ducha svatého. Písmo a tradice jsou tedy nikoli dva prameny, nýbrž dvě média, dva vodiče, po nichž spasitelná pravda dospěla do naší doby. - Tradice takto pochopená je svým obsahem především tradice apoštolská. Vše ostatní je předávání - tradování této směrodatné tradice: tradice církevní. Jde přitom samozřejmě vždy i o interpretaci a aktualizaci apoštolské tradice (a také Písma) - úkol svěřený církvi, a jmenovitě jejímu učitelskému úřadu (magisteriu). Nositelem magisteria jsou obecně biskupové, nástupci apoštolů, stojící s nimi v nepřetržité posloupnosti (successio apostolica) a mezi nimi, vybaven nejvyšší autoritou a neomylností ve věcech učení, biskup římský a celé církve. Druhý vatikánský koncil v konstituci o Božím zjevení (dei Verbum) tuto trojúhelníkovou konstrukci - Písmo, tradice, magisterium - přebírá, rozpracovává a doplňuje. Písmo a tradice nemají toliko společný zdroj (fons) v Božím zjevení, resp. v Kristově evangeliu, nýbrž také společný úběžný bod, až při skonání věků všichni uzří Boha "v tváří v tvář", neodkázáni již na jeden či druhý nástroj předávání zjevené pravdy (Dei Verum 7). Do té doby však putující boží lid oba tyto nástroje potřebuje; oba jsou svěřeny jeho učitelskému úřadu, aby je pod vedením Ducha pravdy "věrně uchoval, vykládal a šířil" (Dei Verbum 9).

Evangelický teolog poznamená, že touto konstrukcí je církevní úřad ve své interpretační a aktualizační úloze de facto postaven nad Písmo i nad tradici a zapochybuje, zda důvěra, takto svěřená úřadu, byťsi krytému apoštolskou posloupností, není upřílišněná. Dá si ovšem z druhé strany líbit otázku, zda vnitřní svědectví Ducha svatého, jež v evangelickém prostředí plní funkci normy výkladu, vztaženo pouze k individuálnímu svědomí, chrání před deformacemi spolehlivěji, než formulovaná víra církve v kontinuitě staletí.

Oficiálně se v katolické církvi nikdy neprosadily pokusy odlišit Písmo a tradici materiálně, přiřknout jednomu nebo druhému médiu odpovídající sektory pravdy. Tridentský koncil dokonce změnil formulaci předlohy dekretu: původní znění, že pravda je obsažena dílem v Písmu, dílem v tadici (partim-partim) nahradil prostým souřadným "a" (et), aby nemohl vzniknout dojem, že jedno bez druhého je materiálně neúplné. 2. vatikánský koncil pokročil k formulaci, že "svaté podání (tradice) a svaté Písmo jsou navzájem těsně spojeny a mají jedno na druhém podíl" (dei Verbum 9).


Z knihy: Pavel Filipi - Křesťanstvo (vyd CDK 2001)

Filipi je profesorem Evangelické teologické fakulty UK v Praze


"Evangelík o katolické věrouce" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.16 sekundy