Rozdíl č. 3: Sola scriptura versus Magisterium církve

[peek]

Potestantské denominace většinou zastávají princip tzv. \"Sola scriptura\", to znamená, že celá nauka je obsažena v bibli a nic nesmí být přidáno. Neboli co se nedá odvodit z bible je nepravdivé. Naproti tomu katolíci mají kromě bible ještě jeden pramen, a to ústní podání neboli tradici neboli učitelský úřad církve.
_________________
<img src="http://web.quick.cz/peek/pic/peeklove.gif"><i> peek</i>

[luteran]

Ano, protestanti (ne však všichni) považují Písmo za Boží slovo, a tedy za \"normu\" toho, co víme o Bohu. Neznamená to tedy, že např. některá kázání či spisy jiných lidí nejsou \"inspirovány Duchem svatým\". Třeba jsou, ale jen do té míry, do které neodporují Písmu a jeho učení.
Berme si příklad z Židů v Beroji, kteří \"přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.\" (Sk 17,11)

[teolog]

Magisterium a tradice je ale trochu neco jineho, ne? Tradici se - pokud to muzu rict jednoduse - rozumi to, jak byla nejaka cast Pisma vylozena. Magisteriem autorita tohoto vykladu.
Jenze, kdyz to budem trochu pitvat, tak zjistime, ze:
1. Tradice nemuze jit proti Pismu. Prave neopak, musi z nej vychazet.
2. Pro magisterium plati logicky to same. Ale co je presne magisterium?
3. Magisterium je prapuvodne termin pro nauku, ktera vychazi z viry cirkve.
4. Dnes se magisteriem rozumi casto papez nebo jeho \"ministr pro dogmatickou teologii\" Ratzinger. Papezi a koncilu ale prislusi - podle 1. vatikanskeho koncilu - definovat viru cirkve.
Tedy ne vymyslet, cemu ma cirkev verit, ale - lidove receno - rikat nahlas, cemu uz cirkev veri. Cirkev, tedy vsichni pokrteni, je neomylna ve sve vire, protoze je vedena Duchem svatym.
Ono to s tim magisteriem a tradici mozna nebude tak zhave. Jen se bojim, ze my katolici mame z drivejsich dob v tomto ohledu par neprijemnych \"kostlivcu ve skrini\".

[mroz]

jenom pro upřesnění. Protestanti si nemyslí, že co není v bibli, je nepravdivé. Protestanti zastávají zásadu, že bibli je třeba v první řadě a pokud možno vykládat zase biblí a co ODPORUJE bibli, je nepravdivé. Všechna ostatní svědectví a vyznání a učení mají být biblí poměřována, zda jsou s ní ve shodě a zda neodporují jejímu smyslu.

_________________
evanjelický mrož

[teolog]

Tak se mi zda, ze problem je vlastne jen v tom, ze se nemuzeme dohodnout, kdo za vyklad Pisma bude zodpovidat.
Katolicky pragmatikalni system predpoklada, ze za to odpovidaji v patricne mire jednotlivi biskupove, biskupove spolecne a papez. Jak ale vime treba i z pravoslavi, nemusi to byt jedinny zpusob. Problem je, ze jsme si to my katolici pred cca 120 lety dogmatizovali. Nicmene koncil, ktereho se ucastni i rimsky biskup, takovym (distancnim) zpusobem jakym se Jan XXIII. a Pavel VI. ucastnili II. vatikanskeho, by snad cestou byt mohl?!

[mroz]

evangeličtí teologové pkolo poloviny 20. stoleti říkali, že \"výklad Písma se děje uprostřed církve\", tedy že církev ve svém životě, hledání a modlitbách je tím správným místem k pravému výkladu Písma. Když tak nad tím přemýšlím, je to asi hodně blízko tomu, co katolická věrouka označuje jako ono magisterium, tedy učitelský úřad na úrovni církve jako celku. Jde o to, že k pravému výkladu je potřeba něco, co mimo církev není dáno, tedy zaslíbení Ducha, které bylo dáno věřícím, pak obrácená pokorná mysl, která je ochotná tomu hlasu naslouchat.

Pokud jde o učitelství ztělesněné výroky \"ex cathedra\", tak protestanti asi nikdy neměli odvahu k podobnému kroku. Někdy se ale chováme tak, jako by mluvení \"ex cathedra\" a neomylnost nám byly vlastní.
_________________
evanjelický mrož

[teolog]

No, katoliky prave ty \"silacke reci\" celkem presly, protoze od 50. let 20. stol. se taky nikdo neodvazil zadne dogma vyhlasit. A posledni 2 dogmata nebyla namirena proti herezi, ale je to spis takova doxologie.
A 2.vatikansky koncil pristoupil k tomu ze reformuloval nauku ve stylu: My verime takto, a kdo chce takto verit muze k nam patrit taky.
Problem je, ze nevzdelani katolici (podle CSU jsme nej-ne-vzdelanejsi cirkvi v CR) si mysli, ze vsechno co se v Rime rekne, musi platit. A uz nikdo nevi, ze v konstituci Gaudium et spes, cl. 16., je vyklad katolickeho pojeti svobodneho svedomi, ktery by myslim podepsal kazdy, kdo podepise Credo. No, a na tom stoji i katolicke uznani nabozenske svobody, a tedy i ten princip koncilu.
Prakticka otazka ale je, co je to cirkev, jejiz vira je magisteriem? Je to cele krestanstvo? Jsou to jednotlive tradice? Jsou to vsechny tradice spolcne v jednom narode? Ja to katolicka dieceze (velka jako politicky kraj-region)? Je to kazda farnost?

[dodo]

Quote:

On 2003-09-05 12:42, luteran napsal: Ano, protestanti (ne však všichni) považují Písmo za Boží slovo, a tedy za \"normu\" toho, co víme o Bohu. Neznamená to tedy, že např. některá kázání či spisy jiných lidí nejsou \"inspirovány Duchem svatým\". Třeba jsou, ale jen do té míry, do které neodporují Písmu a jeho učení. Berme si příklad z Židů v Beroji, kteří \"přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.\" (Sk 17,11)

Jenže kde vzal Martin Luther základ pro svou teorii sola scriptura? Ve verši, který zmiňuješ, se nemluví jistě o evangeliu ve smyslu oněch 4 knih, a je otázka, co se myslelo Písmem - protože NZ neexistoval, může jít jedině o Zákon, Proroky a Spisy považované Židy za posvátné.

Ježíš učedníkům neříká, aby poslouchali především bibli, ale ty, které on posílá: „Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mě poslal.“ (Lk 10,16)

Víra nepřichází ze čtení, ale ze zvěstování, a to zvěstování živou církví, živými lidmi, jak už bylo podotknuto: „Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.“ (Řím 10,17)

A dostáváme se opět k apoštolské posloupnosti, resp. apoštolské tradici. Chci jen reagovat na zmíněný příspěvek. Víme o Bohu to, co Ježíš, Boží Slovo, které se stalo člověkem, aby nám zjevil Otce a jeho lásku a přinesl nám spásu, aby všechno tvorstvo mohl přivést k dokonalosti, řekl a předal svým učedníkům. Neřekl jim: Tohle je pravda, tohle napište. Ani neřekl: Sešlu Ducha utěšitele, ten vám nadiktuje všechno, tak to zapište. Řekl: \"učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.\" (Mt 28,19-20)

[stistko]

Souhlas s Dodo: Jezis rekl \"Jdete a zachovavejte co jsem vam rekl\" Myslim ze katolicka tradice je jak mi rekla kamaradka katolicka \"nikoliv hrabani se v popelu, ale predavani ohne\", a tudiz je zcela spravne se ji ridit, pokud neodporuje Pismu. Pokud odporuje, napr. v otazce svatosti Marie (dle 1. prikazani Ja jsem Hospodin Tvuj Buh, nebudes miti jineho Boha mimo mne) kdy se katolici k Marii modli, prestoze pouze Buh hoden k tomu aby jsme se k Nemu modlili, nikoliv pak kdokoliv jiny, vcetne Marie; pak je jeji zachovavani nespravne a meli bysme dbat Pisma. V tom prave tkvi ono SOLA SCRIPTURA, v tom, ze pouze Bible je tim spravnym meritkem, podle nehoz posuzujeme vsechno ostatni. Co se tyce neomylnosti Cirkve (rozumej katolicke cirkve) tak bych rekl, ze jedine Buh je neomylny, nikoliv clovek nebo nejaka instituce, a tvrdit o sobe, ze jsem neomylny by bylo urcitym zpusobem rouhanim, pac bysme se prirovnavali k Bohu, ktery jediny je neomylny. (A ktery nikdy neurcil za neomylneho nikoho jineho, ani Cirkev) Ehm, tim ale rozhodne nechci urazit katoliky, velmi si vazim jejich prace a urciteho \"vysokeho standartu cistoty srdci\" ktery obcas u protestantskych cirkvi chybi. Tradice jako takova pomaha Bibli mnohem lepe porozumet, a je dobre, ze je, nespravne je jen davat ji nad Pismo.

_________________
Stistko

[Darien]

Vidím potíž v tom, co chápeme jako pravdivé v Bibli. Myslím, že z Bible se dá obhájit ledascos a všichni soduní lidé si uvědomují, že je třeba chápat celé poselství Bible a ne jen některou část, která se nám hodí.
Bible je také historickou knihou. Je zatížená svojí dobou a najít to, co je za literou, je někdy značné obtížné. Snáz se obhajuje to, \"co je tam přece napsane\". Kdo pracuje s více překlady, možná už pocítil úskalí tohoto přístupu . Dohlédnout za to, co si myslíme, je nesmírně obtížné. Zatím jsem narazila na společenství, v jejichž věrouce se zkrátka o některých věcech mlčelo (tím nechci říct, že by neměli pradu nebo to činili záměrně). Je to dobře - Kristovo tělo se skládá z mnoha údů a to můžeme vztáhnout na církve stejně jako na členy jednoho společenství. Pestrost je plodná. Nikdo by si neměl činit nárok na úplnou pravdu (úplná pravda je Kristus a kdo může tvrdit, že ho vlastní? ). IMHO.
Těžko se to vysvětluje, ale naše snaha co nejlépe postihnout Boha v jeho poselství, musí být nejen upřímná, ale i čestná. Zkoumejme v Písmu čestně se všemi svými otázkami.
Btw. ŘKC má magisterium, ostatní církve mají zase své výbory a hlavy, které dávají dohromady věrouku a vydávají oficiální stanoviska. Rozdíl je asi jen v tom, že ostatní církve mají kratší historii a soustřeďují se na to, co je odlišuje a ne, co je spojuje s ostatními církvemi. Magisterium nám dnes už nenutí svá stanoviska - za ně to dělají jiní ) (s nadsázkou samozřejmě - nejde jen o církve, ale o svět ;o)
Toliko můj názor.
_________________
Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Jak 3,17